27. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 1. 7. do 7. 7. 2019. Měsíc bude v novu, v Jižní Americe bude vidět úplné zatmění Slunce. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter a Saturn, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka jsou vidět téměř každou noc. Mise Sojuzu MS-11 úspěšně skončila. Starty Electronu a Falconu Heavy také. Do vesmíru se vydá český CubeSat Lucky-7. Před 965 lety vybuchla v Býku supernova, zůstala po ní neutronová hvězda a vznikla zde Krabí mlhovina.
Obloha
Měsíc bude v novu v úterý 2. července ve 21:16 SELČ a nastane úplné zatmění Slunce. Především do Chile, kde se očekává jasná obloha, se vypravila řada pozorovatelů. Přímý přenos z observatoře LaSilla poskytne ESO na svém webu a na Youtube kanálu.
4. července se srpek Měsíce přiblíží k planetám Merkur a Mars. Obě planety jsou velmi slabé (1,4 a 1,8 mag), takže k jejich vyhledání na denní obloze v blízkosti srpku je třeba pěkná modrá obloha. V pátek 5. 7. už bude srpek Měsíce poblíž Regula ve Lvu.
Planety:
Jupiter (−2,6 mag) je nad jihem již po setmění před půlnocí, Saturn (0,1 mag) kulminuje podobně nevysoko až po jedné ráno, protože se blíží jeho opozice se Sluncem.
Úkazy Jupiterových měsíců: v úterý 2. 7. nastává přechod měsíce Europa. Měsíc přechází od 20:55 SELČ do 23:21. Stín 21:57 až 0:25. 6. července v 1:08 začíná zákryt Io a večer nastává jeho přechod přes kotouček Jupiteru. Měsíc přechází od 22:28 do 0:39, stín 23:04 až 1:16.
Aktivita Slunce je velmi nízká, na povrchu se v týdnu objevila miniaturní skvrnka, jinak je opět klid. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Noční svítící oblaka jsou vidět téměř každou noc. Pěkný byl ranní úkaz 24. června. Snímky NLC jsou v naší čtenářské fotogalerii.
Kosmonautika
V uplynulém týdnu jsme si mohli vychutnat třetí start Falconu Heavy. Raketa vynesla 24 družic a její boční stupně opět úspěšně dosedly zpět na Floridě. Centrální stupeň prodělal příliš náročný vstup do atmosféry, aby se ho podařilo zachránit. Poprvé se však do sítě nad lodí Ms. Tree podařilo zachytit jednu polovinu aerodynamického krytu. Vylovena z moře byla i polovina druhá.
Společnost RocketLab provedla už třetí úspěšný start rakety Electron v tomto roce. Raketa vynesla 7 malých družic.
Z ISS se úspěšně vrátila kosmická loď Sojuz MS-11.
Na floridské rampě 39B se objevila mohutná mobilní startovní věž, která zde prodělá testy palivových systémů i vodních chrličů. Bude zde celé léto.
5. července má z Vostočného odstartovat raketa Sojuz 2-1b s družicí Meteor-M 2-2 a řadou menších družic. Zde je nutno připomenout, že jednou z nich je český CubeSat Lucky-7. Hlavním úkolem Lucky-7 je studium vlivu kosmického prostředí na spolehlivost komerčně dostupné elektroniky na bázi nejmodernějších polovodičů. Mimo speciálního navigačního přijímače jsou na palubě Lucky-7 také senzory záření s možností pozorování gama záblesků a barevná kamera pro detekci polárních září. Za vývojem a stavbou Lucky-7 stojí tým malé české společnosti SkyFox Labs (zdroj).
6. července má z kosmodromu Kourou startovat raketa Vega s družicí Falcon Eye 1.
NASA představila ambiciózní misi pro průzkum Saturnova měsíce Titan pomocí dronu DragonFly.
Výročí
1. července 2004 (15 let) zapálila sonda Cassini svůj motor, čímž se dostala na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Její fascinující výzkum planety, prstenců a měsíců trval až do září 2017.
2. července 1874 (145 let) se narodil peruánský raketový inženýr Pedro Eleodoro Paulet Mostajo. O jeho přínosu se svět dozvěděl až zpětně v roce 1927, když se dozvěděl o rozvoji raketové techniky v Evropě a vydal článek o svých pokusech dávno předtím. Uvádí se, že v letech 1895 až 1900 zkonstruoval kapalinový raketový motor, který vůči vlastní hmotnosti 1,5 kg produkoval 100 kg tahu. Wernher von Braun jej později nazval otcem aeronautiky.
4. července 1054 (965 let) byla (nejen) čínskými astronomy zaznamenánana „hvězda-host“ v souhvězdí Býka. Byla to jedna ze 75 návštěvnických hvězd (mimo komety), tedy nov nebo supernov, které čínští astronomové zaznamenali mezi roky 532 před n. l. a 1064 n. l. Jak víme dnes, jednalo se o výbuch supernovy, která měla jasnost asi -6 mag a byla 23 dnů viditelná za denního světla a také 653 nocí, než zeslábla pod hranici viditelnosti okem. Dnes se na místě výbuchu hvězdy nachází známá Krabí mlhovina, objekt Messiérova katalogu číslo 1. Uvnitř neustále se rozpínající mlhoviny najdeme rotující neutronovou hvězdu, která vysílá pravidelné kužely rádiového záření, je to tzv. pulsar. To je zbytek po oné hvězdě, která „navštívila“ starověké astronomy.
Výhled na příští týden
- Saturn v opozici
- konjunkce Měsíce s Jupiterem
- start družice Spektr-RG
- Výročí: Voyager 2 u Jupiteru
- Výročí: Skylab zánik
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF a mapka na léto včetně mapky Měsíce.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
