Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2019

27. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 3. července 2019 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 1. 7. do 7. 7. 2019. Měsíc bude v novu, v Jižní Americe bude vidět úplné zatmění Slunce. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter a Saturn, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka jsou vidět téměř každou noc. Mise Sojuzu MS-11 úspěšně skončila. Starty Electronu a Falconu Heavy také. Do vesmíru se vydá český CubeSat Lucky-7. Před 965 lety vybuchla v Býku supernova, zůstala po ní neutronová hvězda a vznikla zde Krabí mlhovina.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 2. července ve 21:16 SELČ a nastane úplné zatmění Slunce. Především do Chile, kde se očekává jasná obloha, se vypravila řada pozorovatelů. Přímý přenos z observatoře LaSilla poskytne ESO na svém webu a na Youtube kanálu.
4. července se srpek Měsíce přiblíží k planetám Merkur a Mars. Obě planety jsou velmi slabé (1,4 a 1,8 mag), takže k jejich vyhledání na denní obloze v blízkosti srpku je třeba pěkná modrá obloha. V pátek 5. 7. už bude srpek Měsíce poblíž Regula ve Lvu.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) je nad jihem již po setmění před půlnocí, Saturn (0,1 mag) kulminuje podobně nevysoko až po jedné ráno, protože se blíží jeho opozice se Sluncem.
Úkazy Jupiterových měsíců: v úterý 2. 7. nastává přechod měsíce Europa. Měsíc přechází od 20:55 SELČ do 23:21. Stín 21:57 až 0:25. 6. července v 1:08 začíná zákryt Io a večer nastává jeho přechod přes kotouček Jupiteru. Měsíc přechází od 22:28 do 0:39, stín 23:04 až 1:16.

Aktivita Slunce je velmi nízká, na povrchu se v týdnu objevila miniaturní skvrnka, jinak je opět klid. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka jsou vidět téměř každou noc. Pěkný byl ranní úkaz 24. června. Snímky NLC jsou v naší čtenářské fotogalerii.

Kosmonautika

V uplynulém týdnu jsme si mohli vychutnat třetí start Falconu Heavy. Raketa vynesla 24 družic a její boční stupně opět úspěšně dosedly zpět na Floridě. Centrální stupeň prodělal příliš náročný vstup do atmosféry, aby se ho podařilo zachránit. Poprvé se však do sítě nad lodí Ms. Tree podařilo zachytit jednu polovinu aerodynamického krytu. Vylovena z moře byla i polovina druhá.

Společnost RocketLab provedla už třetí úspěšný start rakety Electron v tomto roce. Raketa vynesla 7 malých družic.

Z ISS se úspěšně vrátila kosmická loď Sojuz MS-11.

Na floridské rampě 39B se objevila mohutná mobilní startovní věž, která zde prodělá testy palivových systémů i vodních chrličů. Bude zde celé léto.

5. července má z Vostočného odstartovat raketa Sojuz 2-1b s družicí Meteor-M 2-2 a řadou menších družic. Zde je nutno připomenout, že jednou z nich je český CubeSat Lucky-7. Hlavním úkolem Lucky-7 je studium vlivu kosmického prostředí na spolehlivost komerčně dostupné elektroniky na bázi nejmodernějších polovodičů. Mimo speciálního navigačního přijímače jsou na palubě Lucky-7 také senzory záření s možností pozorování gama záblesků a barevná kamera pro detekci polárních září. Za vývojem a stavbou Lucky-7 stojí tým malé české společnosti SkyFox Labs (zdroj).

6. července má z kosmodromu Kourou startovat raketa Vega s družicí Falcon Eye 1.

NASA představila ambiciózní misi pro průzkum Saturnova měsíce Titan pomocí dronu DragonFly.

Výročí

1. července 2004 (15 let) zapálila sonda Cassini svůj motor, čímž se dostala na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Její fascinující výzkum planety, prstenců a měsíců trval až do září 2017.

2. července 1874 (145 let) se narodil peruánský raketový inženýr Pedro Eleodoro Paulet Mostajo. O jeho přínosu se svět dozvěděl až zpětně v roce 1927, když se dozvěděl o rozvoji raketové techniky v Evropě a vydal článek o svých pokusech dávno předtím. Uvádí se, že v letech 1895 až 1900 zkonstruoval kapalinový raketový motor, který vůči vlastní hmotnosti 1,5 kg produkoval 100 kg tahu. Wernher von Braun jej později nazval otcem aeronautiky.

4. července 1054 (965 let) byla (nejen) čínskými astronomy zaznamenánana „hvězda-host“ v souhvězdí Býka. Byla to jedna ze 75 návštěvnických hvězd (mimo komety), tedy nov nebo supernov, které čínští astronomové zaznamenali mezi roky 532 před n. l. a 1064 n. l. Jak víme dnes, jednalo se o výbuch supernovy, která měla jasnost asi -6 mag a byla 23 dnů viditelná za denního světla a také 653 nocí, než zeslábla pod hranici viditelnosti okem. Dnes se na místě výbuchu hvězdy nachází známá Krabí mlhovina, objekt Messiérova katalogu číslo 1. Uvnitř neustále se rozpínající mlhoviny najdeme rotující neutronovou hvězdu, která vysílá pravidelné kužely rádiového záření, je to tzv. pulsar. To je zbytek po oné hvězdě, která „navštívila“ starověké astronomy.

Výhled na příští týden 

  • Saturn v opozici
  • konjunkce Měsíce s Jupiterem
  • start družice Spektr-RG
  • Výročí: Voyager 2 u Jupiteru
  • Výročí: Skylab zánik

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF a mapka na léto včetně mapky Měsíce.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Supernova 1054, Pedro Paulet, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »