Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2019

27. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 3. července 2019 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 1. 7. do 7. 7. 2019. Měsíc bude v novu, v Jižní Americe bude vidět úplné zatmění Slunce. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter a Saturn, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka jsou vidět téměř každou noc. Mise Sojuzu MS-11 úspěšně skončila. Starty Electronu a Falconu Heavy také. Do vesmíru se vydá český CubeSat Lucky-7. Před 965 lety vybuchla v Býku supernova, zůstala po ní neutronová hvězda a vznikla zde Krabí mlhovina.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 2. července ve 21:16 SELČ a nastane úplné zatmění Slunce. Především do Chile, kde se očekává jasná obloha, se vypravila řada pozorovatelů. Přímý přenos z observatoře LaSilla poskytne ESO na svém webu a na Youtube kanálu.
4. července se srpek Měsíce přiblíží k planetám Merkur a Mars. Obě planety jsou velmi slabé (1,4 a 1,8 mag), takže k jejich vyhledání na denní obloze v blízkosti srpku je třeba pěkná modrá obloha. V pátek 5. 7. už bude srpek Měsíce poblíž Regula ve Lvu.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) je nad jihem již po setmění před půlnocí, Saturn (0,1 mag) kulminuje podobně nevysoko až po jedné ráno, protože se blíží jeho opozice se Sluncem.
Úkazy Jupiterových měsíců: v úterý 2. 7. nastává přechod měsíce Europa. Měsíc přechází od 20:55 SELČ do 23:21. Stín 21:57 až 0:25. 6. července v 1:08 začíná zákryt Io a večer nastává jeho přechod přes kotouček Jupiteru. Měsíc přechází od 22:28 do 0:39, stín 23:04 až 1:16.

Aktivita Slunce je velmi nízká, na povrchu se v týdnu objevila miniaturní skvrnka, jinak je opět klid. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka jsou vidět téměř každou noc. Pěkný byl ranní úkaz 24. června. Snímky NLC jsou v naší čtenářské fotogalerii.

Kosmonautika

V uplynulém týdnu jsme si mohli vychutnat třetí start Falconu Heavy. Raketa vynesla 24 družic a její boční stupně opět úspěšně dosedly zpět na Floridě. Centrální stupeň prodělal příliš náročný vstup do atmosféry, aby se ho podařilo zachránit. Poprvé se však do sítě nad lodí Ms. Tree podařilo zachytit jednu polovinu aerodynamického krytu. Vylovena z moře byla i polovina druhá.

Společnost RocketLab provedla už třetí úspěšný start rakety Electron v tomto roce. Raketa vynesla 7 malých družic.

Z ISS se úspěšně vrátila kosmická loď Sojuz MS-11.

Na floridské rampě 39B se objevila mohutná mobilní startovní věž, která zde prodělá testy palivových systémů i vodních chrličů. Bude zde celé léto.

5. července má z Vostočného odstartovat raketa Sojuz 2-1b s družicí Meteor-M 2-2 a řadou menších družic. Zde je nutno připomenout, že jednou z nich je český CubeSat Lucky-7. Hlavním úkolem Lucky-7 je studium vlivu kosmického prostředí na spolehlivost komerčně dostupné elektroniky na bázi nejmodernějších polovodičů. Mimo speciálního navigačního přijímače jsou na palubě Lucky-7 také senzory záření s možností pozorování gama záblesků a barevná kamera pro detekci polárních září. Za vývojem a stavbou Lucky-7 stojí tým malé české společnosti SkyFox Labs (zdroj).

6. července má z kosmodromu Kourou startovat raketa Vega s družicí Falcon Eye 1.

NASA představila ambiciózní misi pro průzkum Saturnova měsíce Titan pomocí dronu DragonFly.

Výročí

1. července 2004 (15 let) zapálila sonda Cassini svůj motor, čímž se dostala na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Její fascinující výzkum planety, prstenců a měsíců trval až do září 2017.

2. července 1874 (145 let) se narodil peruánský raketový inženýr Pedro Eleodoro Paulet Mostajo. O jeho přínosu se svět dozvěděl až zpětně v roce 1927, když se dozvěděl o rozvoji raketové techniky v Evropě a vydal článek o svých pokusech dávno předtím. Uvádí se, že v letech 1895 až 1900 zkonstruoval kapalinový raketový motor, který vůči vlastní hmotnosti 1,5 kg produkoval 100 kg tahu. Wernher von Braun jej později nazval otcem aeronautiky.

4. července 1054 (965 let) byla (nejen) čínskými astronomy zaznamenánana „hvězda-host“ v souhvězdí Býka. Byla to jedna ze 75 návštěvnických hvězd (mimo komety), tedy nov nebo supernov, které čínští astronomové zaznamenali mezi roky 532 před n. l. a 1064 n. l. Jak víme dnes, jednalo se o výbuch supernovy, která měla jasnost asi -6 mag a byla 23 dnů viditelná za denního světla a také 653 nocí, než zeslábla pod hranici viditelnosti okem. Dnes se na místě výbuchu hvězdy nachází známá Krabí mlhovina, objekt Messiérova katalogu číslo 1. Uvnitř neustále se rozpínající mlhoviny najdeme rotující neutronovou hvězdu, která vysílá pravidelné kužely rádiového záření, je to tzv. pulsar. To je zbytek po oné hvězdě, která „navštívila“ starověké astronomy.

Výhled na příští týden 

  • Saturn v opozici
  • konjunkce Měsíce s Jupiterem
  • start družice Spektr-RG
  • Výročí: Voyager 2 u Jupiteru
  • Výročí: Skylab zánik

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF a mapka na léto včetně mapky Měsíce.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Supernova 1054, Pedro Paulet, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »