Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2020

28. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 8. července 2020 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2020. Měsíc ubývá od úplňku k poslední čtvrti. Velké planety Jupiter a Saturn jsou vidět skoro celou noc, Mars a Venuše nejlépe až ráno. Ranní oblohu doplňuje jasná kometa NEOWISE. Pokračuje sezóna NLC. V minulém týdnu jsme se dočkali čínských startů a letu Falconu 9. Electron byl neúspěšný a Vega ani neodstartovala. Před 70 roky se narodil objevitel slavné komety Hyakutake z roku 1996.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 13. července v 8:24 SELČ. Bude tedy ubývat na fázi a postupně začne být vidět spíše v druhé polovině noci a dopoledne.

Planety:
Jupiter (−2,7 mag) a Saturn (0,2 mag) vychází již za soumraku, ale nad jihem kulminují až po jedné hodině ranní. Kvapem se blíží jejich opozice se Sluncem, která nastane ještě během července. Vzhledem k tomu, že se promítají na pomezí Střelce a Kozoroha, vystupují do výšky méně než 20°. Nad ránem se dá vidět nejlépe poměrně jasný Mars (−0,6 mag), který jeví mírně fázi a polární čepičku. Před východem Slunce vychází nad severovýchodní obzor Venuše (−4,7 mag). Jako jasná jitřenka září již kolem půl čtvrté. Její srpek můžeme v dalekohledu pozorovat i během dne, pokud zvládneme Venuši vyhledat. Venuše je tento týden nedaleko hvězdy Aldebaran v Býku.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Neplatí to však pro výskyt nádherných protuberancí na jeho okraji a koneckonců už se objevilo i několik aktivních oblastí na povrchu. Jen ty skvrnky nám zatím schází. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Jasná kometa C/2020 F3 (NEOWISE) zřejmě předčí předpoklady astronomů. Ukázalo se, že je velmi jasná a viditelná už od okamžiku, kdy se vyhoupne nad obzor. Okem se jeví velmi slabá, protože je vidět skrze hustou atmosféru u obzoru a za pokročilého svítání (po opravě na extinkci v atmosféře nízko nad obzorem má jasnost asi 0 až 1 mag). To se ale začne měnit. Kometa ještě stoupne výše a postupně bude vidět i nízko na obloze večerní. Kdoví, co nám ještě předvede? Tohoto jasu naposledy dosáhly komety C/2011 W3 (Lovejoy) a ještě jasnější byla C/2006 P1 (McNaught), která měla na denní obloze podobný vzhled, jako nynější kometa. Mapku k vyhledání připravil Petr Horálek a podrobnější info a fotogalerii čtenářů najdete v dalších článcích.

Polohy komety C/2020 F3 (NEOWISE) v ranních hodinách během července 2020 Autor: Petr Horálek/Stellarium
Polohy komety C/2020 F3 (NEOWISE) v ranních hodinách během července 2020
Autor: Petr Horálek/Stellarium

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). V uplynulém týdnu byla pouze nízko nad severem a nevýrazné.

Kosmonautika

30. června úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 s navigační družicí GPSIII-SV03 Columbus. 3. července startovala čínská raketa CZ-4B s družicemi Gaofen-5 02 a Xibaipo.

Zajímavý osud nyní potkal původně krachující projekt OneWeb, který možná místo internetu bude poskytovat navigační data pro Velkou Británii.

Evropská raketa Vega nakonec kvůli počasí neodstartovala. Máme tu odklad na srpen.

Bohužel musíme ohlásit i neúspěch rakety Electron, která zaznamenala problém na druhém stupni a družice tedy nebyly vyneseny až na oběžnou dráhu. Zatím víme, že motor začal ztrácet na výkonu a pak se vypnul.

Další zkušební exemplář Starship SN5 je připraven k testům na texaském kosmodromu Boca Chica. Právě je do něj nainstalován motor Raptor a můžeme tedy čekat nějaké zkoušky, jako tlakování a možná i zážeh na krátký okamžik.

V týdnu očekáváme další dva čínské starty (raketa CZ-3B poletí s družicí Apstar-6D a raketa KZ-11 s několika malými družicemi. Z Floridy má startovat Falcon 9 s družicemi Starlink. Plán hovoří o 8. červenci v 18:15 SELČ.

Výročí

7. července 1950 (70 let) se narodil japonský amatérský astronom Yuji Hyakutake. Jeho jméno nese jedna z nejhezčích a nejjasnějších komet 20. století, C/1996 B2 (Hyakutake). Nezáleželo mu na tom, po kom se kometa jmenuje, jen to, že byla nakonec tak jasná a obdivovalo ji tolik lidí, to bylo pro něj tou největší odměnou. Yuji zemřel již roku 2002 a tak nám zbyla alespoň vzpomínka na něj v podobě jeho slavné komety.

10. července 1780 (240 let) se narodil fyzik a astronom František Ignác Kassián Halaška. Ve 30. letech 19. století fakticky řídil všechny univerzity tehdejší monarchie. Jinak to byl nadšený fyzik zastávající její názornou výuku. V Brně a později v Praze založil hvězdárnu, z které prováděl pozorování astronomická i geofyzikální. Zasloužil se také knihou o zatměních Slunce v první polovině 19. století.

10. července 2010 (10 let) proletěla sonda Rosetta kolem asteroidu Lutetia. Před návštěvou sondy DAWN u Vesty a Ceres šlo o největší zdokumentovanou planetku o rozměru přibližně 120×100 km. Jak známo, hlavním cílem sondy byla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou zkoumala v letech 2014-16.

11. července 1990 (30 let) odstartovala družicová observatoř Gamma. Šlo o francouzsko-sovětský projekt vesmírné gama observatoře se třemi dalekohledy. Mezi roky 1990 a 1992 se věnovala nejenergetičtějším zdrojům, jako je střed Galaxie, Cygnus-X1 nebo Slunce v maximu aktivity. V letech 1991-2000 pracovala na oběžné dráze výkonnější Compton Gamma Ray Observatory. Dnes se oboru gama věnuje družice Neil Gehrels Swift Observatory.

Výhled na příští týden 

  • Kometa NEOWISE i na večerní obloze
  • Výročí: Mariner 4 první snímky Marsu
  • Výročí: New Horizons u Pluta
  • Výročí: raketa Proton
  • Výročí: první pákistánská družice Badr-1
  • Výročí: první daguerreotypie hvězdy Vega
  • Výročí: Sojuz-Apollo
  • Výročí: Zond 3
  • Výročí: první indická družice Rohini 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Yuji Hyakutake, František Ignác Kassián Halaška, Lutetia, Rosetta, Observatoř Gamma, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »