Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2021

28. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 14. července 2021 ve 22:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to možná na odvrácené polokouli, a navíc se natočila nová skvrna. V neděli 11. července proběhla historicky první mise raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty a pasažéry do výšky 86 km. Před 100 lety se narodil první Američan, který obletěl Zemi, John Glenn.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 18. července ve 5:54 SELČ. Jeho srpek nyní prochází kolem Venuše a Marsu. Především v pondělí večer to bude pěkná konjunkce. Přenos z pozorování pro vás chystáme z liberecké iQLANDIE.

Planety:

Konjunkce 12. 7. 2021, simulace pohledu triedrem nebo malým dalekohledem Autor: iQLANDIA/Martin Gembec/Aleš Majer
Konjunkce 12. 7. 2021, simulace pohledu triedrem nebo malým dalekohledem
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec/Aleš Majer
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag) a nedaleko ní slabý Mars (1,8 mag). V pondělí a úterý 12./13. července jsou obě planety k sobě nejblíže, jen zhruba půl stupně! Ráno můžeme nad jižním obzorem spatřit velké plynné obry – Saturn (0,3 mag) vrcholí již před třetí hodinou a je asi 21° vysoko. Jasnější Jupiter (−2,7 mag) je od něj vlevo a vrcholí zhruba ve čtyři ve výšce docela slušných 27° (to je oproti minulým rokům opravdu příjemná změna a je to znát i na amatérských fotografiích).

Aktivita Slunce je nízká, přesto můžeme optimisticky vyhlížet změny k lepšímu. Aktivní byly jednak oblasti, které jsou nyní na odvrácené polokouli a taky se natočila nová skvrna. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

11. července proběhl historicky první let miniraketoplánu VSS Unity s cestujícími. Plavidlo známé jako SpaceShipTwo navazuje na tradici SpaceShipOne, která v roce 2004 dvakrát v průběhu týdne překonala hranici 100 km jako první soukromý dopravní prostředek. Unity zatím létá jen do výšky 80 km, což už ale můžeme s klidem prohlásit prakticky za vesmír (oficiálně je hranice uznávána až od 100 km, ale i let do výšky 80 km je vynikající výkon, a navíc v USA ji považují za mez vesmíru podle určitých kritérií, takže kanadský astronaut Chris Hadfield pasoval všechny pasažéry na astronauty). Vývoj zdržela nehoda z října 2014, kdy došlo k předčasnému vyklopení křídel a dvojice pilotů při nehodě zahynula. Unity provedla již několik úspěšných testovacích letů s piloty, ale v neděli poprvé letěli také pasažéři, byť zatím jen z řad společnosti Virgin Galactic včetně šéfa Richarda Bransona. Jenže kdo by mu to nepřál? Gratulujeme k úspěšnému letu a již vyhlížíme New Shepard společnosti Blue Origin, který má letět nad 100 km 20. července i s Jefem Bezosem, šéfem této firmy a zakladatelem Amazonu.

SpaceX úspěšně dopravila vzorky experimentů z ISS. Postarala se o to nákladní loď Cargo Dragon, která se vrátila z mise CRS-22 v sobotu 10. 7.

Výročí

16. července 1746 (275 let) se narodil italský astronom Giuseppe Piazzi. Založil hvězdárnu v Palermu, kde vznikl precizní katalog hvězd. 1. ledna 1801 objevil první planetku Ceres v pásu mezi Marsem a Jupiterem.

16. července 2011 (10 let) byla sonda Dawn navedena na oběžnou dráhu planetky Vesta. Sonda startovala 27. 9. 2007 a díky iontovému pohonu měla před sebou dlouhý výzkum nejen Vesty, ale i většího tělesa Ceres, které dnes řadíme i mezi trpasličí planety. Od Vesty odletěla v září 2012, Ceres zkoumala mezi roky 2015 a 2018.

18. července 1906 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti prof. Emil Škrabal. Jde o jednoho z členů společnosti, který se dožil více než sta let a ještě v tomto věku nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém (má ČAS více členů, kteří se dožili 100 let? Určitě jich nebude mnoho. Všichni ještě vzpomínáme na Luboše Perka, ale jsou i další?). Pozoruhodná je určitě už jenom jeho vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

18. července 1921 (100 let) se narodil astronaut John Glenn. Byl třetím člověkem ve vesmíru, třetí z USA a první Američan, který obletěl Zemi. Později se proslavil jako senátor a také tím, že roku 1998 letěl na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let. Je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu. 20. července 2021 se však chystá suborbitální let New Shepard s kandidátkou na astronauta Wally Funk(ovou), které je 82 let, ale působí velmi svěže. Ta byla ve skupině Mercury 13, žen vybraných roku 1961 za kandidátky na astronauta, z nichž ale žádná do kosmu neletěla. Jeff Bezos, majitel Blue Origin, která let pořádá a zakladatel Amazonu, jí totiž nabídl sedačku na historicky první let této lodi s lidskou posádkou. Letět by měl i sám Bezos, jeho bratr Mark a platící zákazník, který si sedačku zaplatil v aukci za velmi vysokou sumu 28 milionů dolarů.

18. července 1966 (55 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru. John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16. Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc krátce po první čtvrti
  • výročí: Viking 1 přistání na Marsu
  • výročí: Mercury-Redstone 4, Liberty Bell 7, Gus Grissom, 2. americký suborbitální let

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, John Glenn, Giuseppe Piazzi, Dawn, Emil Škrabal, Gemini 10


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »