Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2014

29. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 16. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 16. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 14. 7. do 20. 7.

Měsíc je po úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě a nyní je u ní také Merkur. Aktivita Slunce se snížila.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 19. července. V pátek bude 5 stupňů od planety Uran.

Planety:
Mars (0,2 mag) je večer nízko nad jihozápadem. Najdeme jej nedaleko hvězdy Spica v Panně.
Saturn (0,5 mag) je také nedaleko Marsu na jihozápadě.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru a ještě níže poblíž ní je slabší Merkur (0 mag).

Aktivita Slunce je nyní na velmi nízké úrovni poté, co zapadly všechny zajímavé aktivní oblasti. Další vývoj tedy závisí na skvrnách, které se vynoří na viditelném povrchu Slunce. Počet a velikost skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Ceres a Vesta v 29. týdnu 2014. Data Guide Autor: Martin Gembec
Ceres a Vesta v 29. týdnu 2014. Data Guide
Autor: Martin Gembec
Planetky Ceres a Vesta, které se k sobě přiblížily počátkem července, najdeme stále poměrně blízko sobě v souhvězdí Panny. Orientační mapka je opět k dispozici vlevo a nejjasnější hvězda na obrázku Heze je k vidění nad dvojicí Mars – Spica.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Koncem týdne začnou ranní přelety. Sledování přeletu přes Slunce probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

NLC (noční svítící oblaka) se stále ještě mohou zjevit na červencové obloze. Doplnili jsme snímky také do čtenářské galerie NLC 2014. Děkujeme za vaše snímky.

Kosmonautika:

  • Minulý týden Rusové poprvé otestovali novou raketu řady Angara. Test byl úspěšný, když první stupeň vynesl na balistickou dráhu maketu užitečného nákladu a spadl v oblasti Kamčatky. Nové rakety řady Angara představují první úplně nové typy raket od dob sovětské kosmonautiky. V raketách Angara Rusové získají pomocníka, který jim vyřeší mnoho současných problémů – jedná se o novou technologii, která ale vychází z osvědčených zkušeností, navíc se bude jednat o čistě ruské stroje, které k tomu všemu navíc ještě ani nebudou příliš zatěžovat životní prostředí. Jejich palivem totiž bude speciální petrolej a kapalný kyslík – stejnou směs ostatně používají rakety Sojuz. Díky modularitě skládání bude výroba rychlá a levná. Stanou se také náhradou rakety Proton.
     
  • K Mezinárodní vesmírné stanici se vydala nákladní loď Cygnus společnosti Orbital Sciences. Vynesla ji raketa Antares, jejíž start jste mohli sledovat i v našem online přenosu.
     

Výročí

  • 16. až 22. července 1994 (20 let) padala na Jupiter jednotlivá jádra roztrhané komety Shoemaker-Levy 9. Bylo to v té době obrovské překvapení a významný jev k pozorování, protože pomohl studovat atmosféru Jupiteru i reakci planety na dopad komety jako takové. Ačkoli se to jeví jako zcela mimořádný jev, Jupiter je tak hmotný, že působí ve Sluneční soustavě jako vysavač a svojí gravitací komety docela ovlivňuje, nebo rovnou přitahuje. V roce 2009 byla například na Jupiteru pozorvána další velká tmavá skvrna. Ale zpět k dopadu na Jupiter v roce 1994. Věnována je mu samostatná stránka JPL / NASA. A na tu mám jako tehdy začínající nadšenec do astronomie ještě jednu vzpomínku. Je to jedna z prvních webových stránek, kterou jsme u nás na gymnáziu pomocí meziměstského telefonního připojení stáhli až z Ameriky z tehdy ještě docela málo znamé služby internetu – webu.
     
  • 16. července 1969 (45 let) odstartovala k Měsíci kosmická loď Apollo 11. Osud slavného Apolla, které vedlo až k vysazení Armstronga s Aldrinem na povrchu Měsíce, jistě netřeba připomínat, ovšem nechce se až věřit, že už se blíží půlstoletí od tohoto odvážného činu. A podle všeho ani po padesáti letech člověka na Měsíci neuvidíme.
     

Výhled na příští týden:

  • ráno Venuše, Měsíc (a Merkur)
  • ATV-5 k ISS
  • Progress se vrací z ISS a další startuje
  • Rosetta se blíží ke kometě
  • Výročí: Jupiterův měsíček Sinope
  • Výročí: Friedrich Wilhelm Bessel
  • Výročí: rentgenová observatoř Chandra
  • Výročí: objev prstenců Neptunu
  • Výročí: první výstup ženy do volného kosmu

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Apollo 11, Shoemaker-Levy 9


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »