3. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v pondělí 13. 1. 2025 ve 23:27 SEČ. 14. ledna ráno bude v těsné konjunkci s Marsem, ale při pohledu z jiných částí Země jej zakryje. Ideální podmínky k pozorování tohoto úkazu budou v severní Americe, takže se hodně fotografií určitě objeví na webu Spaceweather.com.
Planety
Merkur je úhlově příliš blízko Slunci, pozvolna směřuje do únorové horní konjunkce se Sluncem. Venuše (–4,6 mag) je velmi výrazným objektem večerní oblohy. Každým dnem je úhlově blíže slabší planetě Saturn (1,1 mag). Jejich konjunkce nastane v sobotu 18. ledna. Jasný Jupiter (–2,7 mag) je večer vysoko na jihovýchodě a níže nad východem je naoranžovělý Mars (–1,4 mag). Jeho opozice se Sluncem nastává 16. ledna. Je nyní nejjasnější a úhlově největší. Pozorování slabých planet Uran (5,7 mag) a Neptun (7,9 mag) uvidíme nejlépe až dalekohledem.
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) je zřejmě nejjasnější kometou roku 2025. Dosahuje záporných hvězdných velikostí a je vidět i na aktuálních záběrech SOHO. Mohla by jít vidět za soumraku ráno a večer. Více v článku ze soboty.
Kosmonautika a sondy
Sonda BepiColombo proletěla opět kolem Merkuru. Její inženýrské kamery při tomto průletu opět pořídily nádherné fotografie. Až se sonda usadí na oběžnou dráhu v listopadu 2026 a začnou pracovat vědecké přístroje, máme se opravdu na co těšit.
Autor: ESA/JAXA
New Glenn, velká raketa se sedmi motory BE-4 na prvním stupni, které pracují na kapalný metan a kyslík, už by se konečně měla vydat na svůj inaugurační let. První stupeň se má pokusit přistát na moři na plošině Jacklyn. Na palubě je pouze malý náklad Blue Ring a hmotnostní maketa nákladu. Start je nyní v plánu 12. ledna (odklad způsobily vysoké vlny v místě přistání), ale odklady jsou možné.
Super Heavy Starship, která měla startovat 10. ledna, se nakonec vydá na svůj testovací let později. Nyní je termín startu 15. ledna. První stupeň B14 s 33 motory Raptor druhé generace, se má pokusit o přistání zpět na startovní věž. Starship S33 se šesti motory Raptor plánuje opět přistát do Indického oceánu. Při letu bude testováno vypuštění maket družic a také vstup do atmosféry pod větším namáháním tepelného štítu, kde se opět testují nové technologie. Jedná se o upravenou loď Starship o délce o 1,7 m větší a s upravenou pozicí předních aerodynamických klapek.
Indická mise SpaDeX testuje na oběžné dráze vzájené přiblížení a spojení dvou objektů, jako test pro budoucí pilotované mise lodí Gaganján. 11. ledna došlo k přiblížení na 250, 15 a 3 metry. Příště už by mohlo dojít ke spojení obou těles.
Výročí
Autor: ESA/NASA/JPL/University of Arizona
15. ledna 1815 (210 let) se narodil britský astronom, chemik a vynálezce Warren De la Rue. V roce 1840 se mu podařilo vytvořit elektrický zdroj světla s platinovou fólií uvnitř vakuové trubice, ale pro cenu platiny se neuplatnil v praxi. Ovlivněn Nasmythem si postavil 13" dalekohled a kreslil objekty na obloze. Později se prosadil v oblasti fotografií Měsíce, kde pod vlivem daguerrotypie Bondovy z roku 1851 vyvinul rychlejší mokrý proces a jeho snímky pak zůstaly nepřekonány až do roku 1865. V roce 1860 pořídil snímky úplného zatmění Slunce a protuberancí. Od roku 1887 se podílel na fotografování oblohy v rámci celosvětové akce Carte du Ciel.
18. ledna 2000 (25 let) došlo k pádu meteoritů v oblasti kanadské Britské Kolumbie u jezera Tagish Lake. Z pádu se podařilo nalézt množství meteoritů, protože ležely např. na zamrzlém jezeře. Podle analýzy šlo o běžné uhlíkaté chondrity, tedy zbytky planetky o původní hmotnosti asi 56 tun.
19. ledna 2005 (20 let) objevilo vozítko Opportunity první meteorit na povrchu Marsu (Heat Shield Rock). Stalo se tak při přiblížení ke zbytkům tepelného štítu (odtud anglický název), který chránil sondu při přistání. Náhodou ležel vedle.
Výhled na příští týden
- Měsíc a Antares 25. 1.
- Výročí: Buzz Aldrin
- Výročí: George Van Biesbroeck
- Výročí: Little Joe 1B, test Mercury
- Výročí: Ernst Abbe
- Výročí: sonda Hiten / MUSES-C
- Výročí: Antonín Vítek
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
