Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 25. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 27. července ve 22:20 SELČ. Jeho úplnému zatmění je věnován článek na našem webu. 25. července se přiblíží na obloze k planetě Saturn.

Planety:
Venuše (−4,3 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2,1 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,2 mag) vrcholí nad jihem kolem 23. hodiny letního času. Velmi jasný Mars (−2,8 mag) najdeme nízko na jihovýchodě. Neptun se objevuje po půlnoci na jihovýchodě a spolu s planetou Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 24. července ve 21:03 SELČ začíná zákryt Europy (konec 23:23). 25. července ve 21:50 začíná zákryt Io. 26. července přechází Io – měsíc přechází do 21:17, stín 20:23 až 22:32.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 23. července ve 20:20 SELČ, 25. července ve 22:00 a 27. července ve 23:40.

Aktivita Slunce je nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Opozice Marsu a úplné zatmění Měsíce 27. 7. 2018

Capu di Muru Autor: Oliver Beneš
Capu di Muru
Autor: Oliver Beneš
Tak jsme se dočkali. Noční obloze po půlnoci dominuje poblíž jihu velmi jasná hvězda naoranžovělé barvy. Je to planeta Mars, která se dostává do své velké opozice. Při takové opozici je trochu blíže Zemi, než jindy a je proto i jasnější. Mars však nebude tím hlavním objektem, který nás bude 27. července večer zajímat. Nedaleko bude také Měsíc v úplňku, který postupně vstoupí do zemského stínu. Nastane nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století. V úplném stínu setrvá úplněk hodinu a tři čtvrtě. Petr Horálek se k oběma úkazům vrací na videu a přidává i pěkné info k známému hoaxu, že opravdu Mars nebude velký jako Měsíc :-)
Užijte si oba úkazy a během úplné fáze případně i pěknou oblohu s Mléčnou dráhou. Pravda, takovou, jakou vyfotografoval Oliver Beneš na Korsice (viz obr vlevo) u nás neuvidíme, ale i tak určitě stojí za to se podívat.

Kosmonautika

Tuto neděli ráno odstartovala z Floridy odstartovala raketa Falcon 9, opět už ve finální verzi Block 5 s plánovanou opakovatelnou znovupoužitelností. Na dráhu přechodovou ke geostacionární doručila družici Telstar 19 Vantage. První stupeň přistál na mořské plošině. Jak se ukázalo, družice byla velmi těžká (zřejmě 7080 kg) a tedy nebyla doručena přímo ke geostacionární dráze a bude si tam muset postupně dopomoci sama svými motory.

Tento týden 25. července jsou v plánu dva starty. Z Kourou v jižní Americe je to start Ariane 5 se čtyřmi družicemi navigačního systému Galileo a z Kalifornie má raketa Falcon 9 vynést družice Iridium-NEXT. Pozoruhodné je, pokud to vyjde podle plánu, že by starty mělo dělit asi čtvrt hodiny.

ESA zároveň připravuje novou raketu Ariane 6 i upgrade rakety Vega. Obě rakety budou používat motor na tuhé palivo P120C, jehož test proběhl v minulém týdnu.

Blue Origin provedla další test rakety a lodi New Shepard, tentokrát bylo v plánu oddělení lodi za obtížnějších podmínek letu. Vše se ale povedlo, raketa a loď přistály kousek od sebe, takže letům s turisty už nestojí mnoho v cestě. Letenka prý ude začínat na cenovce přibližně 200 000 dolarů. To je podobná suma, jakou požaduje Virgin za let miniraketoplánem SpaceShipTwo.

Výročí

23. července 1878 (140 let) se nerodil Arnošt Dittrich, čestný člen České astronomické společnosti. Pracoval na observatoři Hurbanovo, věnoval se studiu zemského magnetismu.

25. července 1973 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 5. Letěla k rudé planetě společně se sesterskou Mars 4, ale narozdíl od ní se jí povedlo zažehnout správně motor a usadit se na dráhu kolem Marsu. Pořídila na 108 fotografií povrchu s rozlišením až 100 metrů z výšky 2000 km. Sonda se brzy odmlčela, protože došlo ke ztrátě těsnosti a úniku dusíku z vnitřních prostor sondy.

26. července 1963 (55 let) odstartovala družice Syncom 2. Družice této řady testovaly přenos dat z geosynchronní dráhy. Jednalo se o malá tělesa válcového tvaru se schopností přenášet jeden telefonní hovor. Syncom 2 úspěšně přenášel textové vzkazy a také poprvé přenesl telefonní hovor mezi americkým prezidentem a nigerijským předsedou vlády. Poprvé přes geosynchronní satelit byl také uskutečněn přenos TV signálu, ale v nízké kvalitě a bez zvuku.

28. července 1973 (45 let) odstartovala na palubu orbitální stanice Skylab poslední posádka. Misi označenou jako Skylab 3 absolvovala posádka ve složeníAlan Bean, Owen Garriott a Jack Lousma. Šlo tedy o třetí a zároveň poslední misi na palubu této stanice, která později zanikla neřízeně a spadla do okolí Perthu v Austrálii.

Výhled na příští týden 

  • Letní meteorické roje
  • Výročí: Carme, měsíček Jupiteru
  • Výročí: Maria Mitchellová
  • Výročí: Mars 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 5, Syncom 2, Skylab, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »