30. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 7. do 30. 7. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Planety z večerní oblohy dočasně mizí, ráno je pěkně vidět hlavně Jupiter a Saturn. Slunce je velmi aktivní, alespoň co do počtu aktivních oblastí a skvrn. V salvě startů raket Falcon 9 a čínských raket se objevuje i start rakety Electron. Číňané provedli doposud nejdelší výstup do volného kosmu. Chystá se start Falconu Heavy. Před 50 lety se na palubu Skylabu vydala druhá dlouhodobá posádka.
Obloha
Autor: Antonín Hušek
Planety
Venuše (−4,5 mag) a Merkur (kolem 0 mag) jsou sice na obloze nedaleko od sebe, ale obě tělesa už jsou prakticky nepozorovatelná večer po západu Slunce. Nezbývá, než zkoušet najít Venuši na denní obloze a dát pozor na sluneční záři, aby nedopadala do dalekohledu. Také slabý Mars (1,8 mag) je už v podstatě nepozorovatelný. Nezbývá než čekat zhruba do půlnoci, kdy je vidět asi 15° nad jihovýchodem Saturn (0,6 mag) a 10° nad východem Neptun (7,8 mag). Ideální viditelnost mají tyto planety až po třetí hodině ranní, kdy je Saturn téměř 30° vysoko, a navíc tou dobou je stejně vysoko nad východem jasný Jupiter (−2,4 mag) a nedaleký Uran (5,8 mag).
Autor: Pelc Bohuslav
Kosmonautika
Na 27. července je plánován start rakety Falcon Heavy. Jejím úkolem bude vynést družici Jupiter-3 (EchoStar 24), která je s hmotností 9,2 tuny dosud nejtěžším nákladem, který má SpaceX dopravit na dráhu přechodovou ke geostacionární. Boční stupně rakety mají přistát zpět na Floridě. Centrální stupeň zanikne.
V noci na pondělí 24. července je v plánu start Falconu 9 se Starlinky (mise 6-6). Na oběžnou dráhu má být vyneseno 22 družic nové generace a misi obslouží stupeň číslo B1076, který poletí už pošesté.
Falcon 9 vynášel Starlinky (15 ks) také 20. července a další start s 15 až 22 kusy je v plánu 27. července.
Další úspěšnou misi si připsala v úterý 18. 7. také raketa Electron. Vyneseny byly 4 družice Starling, dvě Lemur-2 a družice LE0 3. Starling je testovací mise konstelace, které zkouší síťovou komunikaci ve vesmíru, relativní navigaci mezi družicemi, plánování a provádění autonomních manévrů.
23. 7. proběhl úspěšný start rakety CZ-2D s trojicí družic Sixiang určených k dálkovému průzkumu Země a technologickou komunikační družicí Lingxi-03.
22. 7. startovala raketa Ceres-1. Na oběžnou dráhu dopravila družici Xingshidai-16 testující technologie pro hyperspektrální pozorování Země a technologickou družici Qiankun-1.
21. 7. provedli čínští kosmonauté zatím nejdelší výstup do volného kosmu.
20. 7. startovala rakety KZ-1A se čtyřmi družicemi Tianmu-1 07 až 10 budované meteorologické konstelace.
Na Marsu se chystá Ingenuity k dalšímu letu s pořadovým číslem 52.
Indická sonda Čandraján-3 by měla v úterý 25. 7. provést poslední pátý manévr na oběžné dráze Země a tím by se měla přesunout na dráhu přeletovou k Měsíci.
Výročí
25. července 1973 (50 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 5. Letěla k rudé planetě společně se sesterskou Mars 4, ale narozdíl od ní se jí povedlo zažehnout správně motor a usadit se na dráhu kolem Marsu. Pořídila na 108 fotografií povrchu s rozlišením až 100 metrů z výšky 2000 km. Sonda se brzy odmlčela, protože došlo ke ztrátě těsnosti a úniku dusíku z vnitřních prostor sondy.
26. července 1963 (60 let) byla vynesena družice Syncom 2. Družice této řady testovaly přenos dat z geosynchronní dráhy. Jednalo se o malá tělesa válcového tvaru se schopností přenášet jeden telefonní hovor. Syncom 2 úspěšně přenášel textové vzkazy a také poprvé přenesl telefonní hovor mezi americkým prezidentem a nigerijským předsedou vlády. Poprvé přes geosynchronní satelit byl také uskutečněn přenos TV signálu, ale v nízké kvalitě a bez zvuku.
28. července 1973 (50 let) odstartovala na palubu orbitální stanice Skylab druhá dlouhodobá posádka. Misi označenou jako Skylab 3 absolvovala posádka ve složeníAlan Bean, Owen Garriott a Jack Lousma. Šlo tedy o třetí a zároveň poslední misi na palubu této stanice, která později zanikla neřízeně a spadla do okolí Perthu v Austrálii.
30. července 1938 (85 let) byl Sethem Nicolsonem objeven měsíček Jupiteru zvaný dnes Carme. Jedná se o malé těleso s průměrem kolem 20 km. Měsíc byl prý nejdříve přezdíván Pan, ale toto jméno dnes nese měsíc v prstencích Saturnu. Jméno Carme označuje v krétské mytologii matku boha Dia. Dnes se po něm jmenuje celá skupina jupiterových měsíčků nepravidelného tvaru a sklonu dráhy 165° vůči rovině oběhu planety.
Výhled na příští týden
- zákryt 27 Psc pro ranní ptáčata
- výročí: Maria Mitchellová
- výročí: Brian G. Marsden
- výročí: Mars 6
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
