30. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.
Obloha
Měsíc projde novem v pátek 25. července ve 12 h 32 min SELČ. Zatím je na obloze ranní a v neděli se objeví velmi nízko nad západním obzorem.
Planety
Merkur je úhlově v blízkosti Slunce a je nepozorovatelný.
Venuše (–4 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a o víkendu navštíví hvězdu zeta Tauri v rohu Býka.
Mars (1,6 mag) je slabý a večer velmi nízko nad západem téměř nepozorovatelný.
Jupiter (–1,9 mag) je v Blížencích a ráno je velmi nízko nad severovýchodním obzorem.
Saturn (0,9 mag) je viditelný už od půlnoci a ráno je poměrně vysoko nad jihovýchodem.
Uran (5,8 mag) je 4 stupně pod Plejádami a k jeho spatření je zatím potřeba alespoň malý dalekohled.
Neptun (7,9 mag) je hned nad Saturnem, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička.
Aktivita Slunce je nízká. Skvrny, které vídáme v posledních týdnech nejsou zdrojem pro silné erupce. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds) už byla jen nízko nad obzorem a slabá. Výjimkou byla noc na neděli, kdy se především nad ránem objevila trochu výše a výraznější.
Kosmonautika a sondy
14. 7. se vydala k čínské stanici Tiangong zásobovací loď Tianzhou-9. Vynesla ji raketa CZ-7. Na palubě je na šest tun zásob, přičemž z toho 700 kg jsou vědecké experimenty. Na stanici se dostaly také dva nové vylepšené skafandry pro výstupy do volného kosmu a další stroj do tělocvičny.
15. 7. přistála do vln Tichého oceánu kosmická loď Crew Dragon a skončila tím mise Axiom-4. S ní se vrátila čtyřčlenná posádka z ISS.
Výročí
21. července 1880 (145 let) se narodil československý astronom Milan Rastislav Štefánik. Byl to všestranný člověk. Mimo astronomii je znám jako politik, který se výrazně zasadil o vznik Československa. Pracoval na observatoři v Paříži a podílel se na expedicích na Mont Blanc i do vzdálených zemí. Zemřel při havárii, když se jeho letadlo blížilo na přistání u Bratislavy v právě vzniklém Československu. Na jeho počest je pojmenována hvězdárna na Petříně v Praze.
Autor: A. Dimai, R. Volcan, D. Ghirardo
23. července 1995 (30 let) ohlásili Alan Hale a Thomas Bopp objev komety, později známé jasné komety C/1995 O1 (Hale-Bopp). Jak uvedl Hale, známý pozorovatel komet, bylo ironií, že tu noc, když měl zrovna čas se kouknout na nějaké objekty ve Střelci a zrovna žádné komety nehledal, si zrovna u kulové hvězdokupy M70 všiml dalšího mlhavého objektu. Díky předchozím zkušenostem jej okamžitě identifikoval jako kometu. Narozdíl od něj Thomas Bopp jako amatér pozoroval s přáteli a k jeho štěstí se v zorném poli dalekohledu odsouvala M70 pomalu pryč, když se nasunul jiný mlhavý objekt, který byl následně shledán jako kometa. Kometa Hale-Bopp se v letech 1996 a 1997 stala nejdéle viditelnou kometou pouhým okem v historii pozorování komet.
24. července 1950 (75 let) proběhl první start z mysu Canaveral. Raketu Bumper V-2 odpálili jako test američané na základě ukořistěného materiálu z druhé světové války. Podařilo se jí dosáhnout výšky 400 km.
25. července 1575 (450 let) se narodil německý fyzik a astronom Christoph Scheiner. V roce 1603 sestavil pantograf, zařízení umožňující překreslení plánu, nebo grafiky ve zvětšeném měřítku. Ačkoli v roce 1612 pozoroval sluneční skvrny, byl později ve sporu s Galileim. Později se na poli optiky podílel na úpravě Keplerova dalekohledu vložením třetí čočky, čímž umožnil pozemská pozorování nepřevráceného obrazu. Dále sestrojil přenosnou dírkovou komoru. Podílel se na popisu funkce lidského zraku, včetně poznání, že obraz vzniká na sítnici, odkud je signál veden zrakovým nervem do mozku.
Výhled na příští týden
Konjunkce Měsíce a Marsu
Výročí: Galileo pozoroval prstenec Saturnu
Výročí: Magion 4
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
