Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2016

31. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 3. srpna 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2016. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce jsou na západě Venuše, Merkur a Jupiter. Na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. ISS se dočkala nového dokovacího adaptéru a my ji můžeme vidět na večerní obloze. SpaceX provedla významný test již jednou použitého prvního stupně rakety Falcon 9.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 2. srpna ve 22:45 SELČ. Zaímavé přiblížení Měsíce k Merkuru tedy nastane ve čtvrtek 4. srpna. Merkur od něj bude 2° vlevo nahoru a Venuše 7° vpravo. Kousek blíže k Měsíci, než Venuše, bude také Regulus ze Lva. V pátek 5. srpna bude Měsíc 5° od Jupiteru.

Planety:
Venuše (–3,9 mag), Merkur (0 mag) a Jupiter (–1,7 mag) už mizí z dohledu na západě.
Mars (–0,7 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem.
V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a Uran (5,9 mag) v Rybách. Neptun je pouze 40' od hvězdy lambda Aquarii a tak není obtížné jeho nalezení.

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny se zatím schovaly na opačné polokouli a tak vyčkáváme, co z nich zbyde a co se objeví v tomto týdnu. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Perseidy mají maximum až 13. srpna, ale jejich aktivita již vzrůstá a vzhledem k Měsíci kolem novu máme velmi příznivé podmínky k jejich sledování a to nejlépe od půlnoci do rána.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice se dočkala prvního dokovacího adaptéru IDA (International Docking Adapter). Ten umožní připojování kosmických lodí s posádkou, jako je chystaný Dragon a Starliner, ale i jiných (zásobovacích a speciálních).
  • Do vesmíru se vydal sice tajný satelit NROL-61, ale rozhodně se zábavným logem.
  • Pozoruhodná aktivita byla v uplynulých dnech na testovací základně McGregor společnosti SpaceX. Podle všeho zde proběhly nejméně tři zážehy již jednou použitého prvního stupně rakety, který přistál na mořské plošině po náročné misi při vynášení satelitu JCSAT-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární (podstoupil nejvyšší možné tepelné a dynamické namáhání při vstupu zpět do atmosféry). Podle posledních informací proběhly zážehy v délce 2,5 min postupně ve třech dnech po sobě 28. – 30. 7. 2016.

Výročí

  • Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (835 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Cassiopei. Jednalo se o supernovu. SN 1181 je jednou z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá je supernova 1987A, která vybuchla v sousedním Velkém magellanově oblaku a byla viditelná z jižní polokoule v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny – zbytku supernovy z roku 1054.
  • 4. srpna 1901 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti Emil Buchar. Rodný dům Emila Buchara (1901-1979), významného českého astronoma, připomíná pamětní deska na Horní Nové Vsi 68. Objevil první českou planetku (pojmenoval ji po své matce Tynka), pozorování první umělé družice Sputnik 1 v roce 1957 využil ke zpřesnění zploštění planety Země.
  • 6. srpna 1961 (55 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou - důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.

Výhled na příští týden

  • Maximum Perseid
  • Výročí: RNDr. Vladimír Vanýsek
  • Výročí: Luna 24
  • Výročí: Lunar Orbiter 1
  • Výročí: objev proměny jasu Mira Ceti

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vostok 2, SN 1181, Vesmírný týden, Emil Buchar


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »