Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2023

31. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 2. srpna 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 7. do 6. 8. 2023. Měsíc bude v úplňku. Saturn je vidět téměř celou noc, Jupiter nejlépe ráno a na denní obloze s opatrností Venuše. Výrazná aktivita Slunce pokračuje. Měsíc v sobotu ráno zakryje slabší hvězdy v souhvězdí Ryb. Falcon 9 startoval z rampy SLC-40 v rozestupu zhruba 4 dní a Falcon Heavy vynesl dosud nejtěžší komerční družici. K ISS má být vynesena nákladní loď Cygnus. Před 205 lety se narodila astronomka Maria Mitchellová, která objevila v roce 1847 jasnou kometu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 1. srpna ve 20:32 SELČ. Pro ranní ptáčata tu máme tip na zákryt hvězdy 27 Psc (jasnost 4,9 mag v souhvězdí Ryb) Měsícem. Vstup za osvětlenou polovinu nastane v sobotu 5. srpna před třetí hodinou SELČ. Zajímavější výstup zpoza neosvětlené části Měsíce nastane těsně před 4:00 SELČ. Krátce po 4:50 SELČ již těsně před východem Slunce zakryje Měsíc ještě hvězdu 29 Psc o jasnosti 5,1 mag.

Planety
Venuše (−4,3 mag) má tvar tenkého srpku a na denní obloze je odpoledne asi 45° nad jižním obzorem. Nachází se asi 17° vlevo dolů od Slunce, takže pokud jej odstíníme budovou nebo jinou podobnou clonou, můžeme Venuši pozorovat i na modré obloze. Saturn (0,6 mag) je po setmění nízko nad jihozápadem. Už po půlnoci je dobře pozorovatelný a nad ránem je skoro 30° vysoko. Neptun (7,8 mag) má podobné podmínky viditelnosti, ale je velmi slabý a bude v záři Měsíce snadno přehlédnutelný. V sobotu 5. 8. se k němu Měsíc po úplňku přiblíží na dva stupně. Jupiter (−2,4 mag) a nedaleký Uran (5,8 mag) jsou nejvýše ráno za svítání.

Aktivita Slunce zůstává vysoká. Projevuje se to jak počtem skvrn na polokouli přivrácené k Zemi, tak děním na straně odvrácené. Tam byla pozorována erupce, která se projevila velkým oblakem plazmatu šířícím se do okolí. Ten zasáhl například evropský Solar Orbiter, nacházející se zrovna za Sluncem. Skvrny v této oblasti viděla i sonda Perseverance na Marsu, který se nyní dívá na Slunce z druhé strany. V tomto týdnu bychom se měli mít možnost podívat, co se tam nachází za skvrny, až se Slunce pootočí. 28. 7. došlo těsně za severozápadním okrajem Slunce k velmi silné erupci, která způsobila středně silnou radiační bouři, což mělo několik dní vliv i na přenos rádiových signálů na Zemi. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. 28. 7. nastala také erupce na přivrácené polokouli, která uvolnila filament hmoty a slabší oblak plazmatu i směrem k Zemi.

Začíná aktivita meteorického roje Perseid, která vyvrcholí 12. srpna. Padají také pomalé Kaprikornidy a delta Aquaridy. Pozorování meteorů však úspěšně hatí jasný svit Měsíce.

Mezitím, na denní obloze, proletěl jasný bolid nad Slovenskem. Dunění z průletu bylo slyšet několik minut po průletu a na zem spadly i meteority.

Kosmonautika

Raketa Falcon Heavy úspěšně odstartovala a její boční stupně přistály na místě startu na Floridě. Vynesena byla velmi těžká geostacionární družice Jupiter-3 (EchoStar 24) s hmotností 9,2 tuny.

Již pomalu rutinní start Falconu 9 se Starlinky (mise 6-7) ze startovní rampy SLC-40 na Floridě byl výjimečný hned dvěma milníky. Šlo už o 50. start pro společnost SpaceX v tomto roce a také v nejkratším rozestupu mezi dvěma starty ze stejné startovní rampy. Předtím činil rozestup mezi starty 113 h 14 min a byl stanoven nedávno v červnu (mise Satria a Starlink 5-12). Nový rekord činí 99 h 11 min mezi misí Starlink 6-6 a 6-7.

Start rakety Electron byl 29. 7. přerušen přesně v okamžiku zážehu v čase T-0. Vynesena má být družice k dálkovému průzkumu Země Acadia-1.

Z kosmodromu ve Virginii se 2. srpna chystá start rakety Antares-230+ s nákladní lodí Cygnus NG-19 k ISS.

K nelibosti astronomů je třeba konstatovat, že myšlenek na satelitní internetové konstelace se nevzdávají ani další bohatí hráči, jako je Amazon a nepochybně i Čína. Amazon aktuálně odhalil plány na továrnu, kde by se družice měly vyrábět.

Výročí

1. srpna 1818 (205 let) se narodila americká astronomka Maria Mitchellová. Pomocí dalekohledu objevila kometu, známou jako „kometa paní Mitchellové“, formálně dnes C/1847 T1. Objev komety v Evropě nejprve oznámil o dva dny později Ital de Vico, ale objev komety byl posléze přisouzen této Američance, která za něj dostala také ocenění od dánského krále Frederika VII. Byla to první americká profesionální astronomka.

5. srpna 1973 (50 let) odstartovala sovětská sonda Mars 6. Šlo o třetí z řady čtyř sond vypuštěných sověty během tří týdnů. V plánu bylo seslat na povrch pouzdo. Samotná sonda pokračovala kolem Marsu na dráhu kolem Slunce. Poudro při přistávání měřilo podmínky v atmosféře, ale krátce před dopadem s ním bylo přerušeno spojení.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce s Jupiterem a Uranem
  • maximum meteorického roje Perseid
  • výročí: Pioneer-Venus 2
  • výročí: Mars 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Maria Mitchell, Mars 6, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »