Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2014

32. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 6. srpna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 6. srpna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 4. 8. do 10. 8.

Měsíc bude v úplňku, který bude zároveň letošní největší. Mars a Saturn jsou nejlépe vidět jen večer za soumraku, Venuše naopak jen za ranního svítání. Planety Jupiter a Merkur jsou schovány v záři Slunce, jehož aktivita se zvýšila i díky návratu aktivních oblastí ze začátku července. Tento týden určitě doporučujeme také pozorování stoupající frekvence letního meteorického roje Perseid. Končí ideální ranní viditelnost komety C/2014 E2 (Jacques). Přelety stanice ISS se překlápí z ranních na večerní a blíží se k ní nákladní loď ATV-5.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v neděli 10. srpna a půjde o tzv. superúplněk, kdy Měsíc je zároveň v přízemí. Díky tomu je nepatrně větší a jasnější než obvykle. Jeho lesk bude trochu tlumen jeho nižší výškou nad obzorem, zato nás asi bude vybízet k jeho zachycení spolu s krajinou.

Planety:
Mars (0,4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou poměrně blízko k sobě a večer je najdeme poměrně nízko na jihozápadní obloze. V neděli se mezi ně vklínil Měsíc, který se nyní přesouvá více na východ od Saturnu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Jupiter a Merkur v LASCO C3 dne 3. 8. 2014 Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)
Jupiter a Merkur v LASCO C3 dne 3. 8. 2014
Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)
Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká na to, jaké množství skvrn se během týdne urodilo na jeho přivrácené polokouli. O zvýšenou aktivitu se stará hlavně aktivní oblast, kde jsme mohli začátkem července pozorovat velké skvrny. Ta se nyní opět blíží středu kotouče a pořád se zde občas objevují středně silné erupce.
Zorné pole korónografu LASCO C3 opustila planeta Jupiter a vystřídal jej Merkur, který se blíží do horní konjunkce se Sluncem. Podobně jako Jupiter poznáme i Merkur snadno podle vysokého jasu. Čárky, které z jeho obrazu vychází, jsou dány zobrazovací vlastností senzoru a naznačují jeho vysoký jas (−1,8 mag). Povšimněte si také hvězdokupy Jesličky (M 44) v souhvězdí Raka (viz. snímek vpravo, kde je ve sluneční koróně k vidění také slabší výron hmoty – CME).

Kometa 2014 E2 Jacques ve 32. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 32. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je na brzké ranní obloze už velmi snadno viditelná a ve větším dalekohledu se dá na tmavé obloze vystopovat i slabý ohon. Běžný pozorovatel ji asi rozpozná jako přebývající mlhavou kuličku tam, kde žádná kulová hvězdokupa není. Orientační mapka k vyhledání je vlevo. Přes nepřízeň počasí je vhodné si pospíšit s jejím pozorováním, než se na ranní obloze objeví Měsíc, to znamená nejpozději do pátečního rána.

Meteorický roj Perseid je už za dveřmi. Již v těchto dnech se s nimi můžeme setkat. Vzhledem k přibývajícímu Měsíci platí, že bychom je měli zkoušet pozorovat již tento týden. Vzhledem k poloze radiantu jich více spatříme nad ránem, kdy je souhvězdí Persea nejvýše. Perseidy poznáme především podle jejich vyšší rychlosti (61 km/s) a podle směru, neboť zdánlivě vyletují právě z rozhraní Perseus / Kasijopea. V těchto dnech se můžeme setkat i s dalšími rojovými meteory, například s alfa Kaprikornidami, které jsou hodně pomalé (22 km/s) a jižními delta Aquaridami, které jsou středně rychlé (42 km/s). Situaci navíc komplikují Antihéliony s rychlostí 29 km/s a éta Eridanidy (66 km/s). Takže pozor co je a není Perseida.

Přelety ISS se konečně objeví i na večerní obloze a navíc v podobné dráze probíhají také přelety nákladní lodi ATV-5 Georges Lemaître. Pro rychlou předpověď přeletu ISS si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety ATV-5 si vyhledejte také na Heavens-Above.com, nebo použijte Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Fantastická událost roku nastává. Sonda Rosetta se usazuje na oběžnou dráhu komety. Poslední snímky jádra 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsou fantastické a máme se na co těšit, až bude sonda ještě blíž. O víkendu pokořila vzdálenost 1000 km od jádra.
     
  • Nákladní loď ATV-5 Georges Lemaître odstartovala úspěšně z Francouzské Guyany 30. července. Její přelety můžeme nyní pozorovat v dráze podobné stanici ISS. Jde o poslední evropskou zásobovací loď tohoto typu. Na palubě je kromě suchého nákladu také množství paliva na vyzvednutí stanice na vyšší oběžnou dráhu. Připojení ke stanici je naplánováno na 12. srpna.
     
  • Mars Rover 2020 dostal obrysy plánovaného vědeckého vybavení. Základem bude úspěšná Curiosity. Předpokládá se však pokročilejší systém kamer na stěžni, přístroje schopné zkoumat složení hornin na dálku a to včetně detekce organických molekul a další specializované přístroje. Pokud vše půjde podle plánu, mohli bychom se nového vozítka na povrchu Marsu dočkat v roce 2021.
     

Výročí

  • 7. srpna 1969 (45 let) odstartovala k Měsíci zkušební kosmická loď bez posádky označená jako Zond 7. Jednalo se o upravenou loď Sojuz určenou pro oblet Měsíce. Vynesena byla tehdy nově vyvinutou raketou Proton, která je sice poměrně silná, ale umožňuje vynést sondu pouze na oblet Měsíce s maximálně dvěma kosmonauty. Let proběhl úspěšně a loď po obletu Měsíce přistála opět na Zemi.
     

Výhled na příští týden:

  • Rosetta u komety 67P
  • Perseidy vrcholí
  • Cygnus odlétá od ISS, přilétá ATV-5

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Zond 7


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »