32. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti až v pondělí 12. 8. v 17:19 SELČ. Nov nastal v neděli 4. 4. a mladý srpek tak bude jen nízko na večerní obloze směřuje totiž pod ekliptiku, která i tak není vidět pod moc velkým úhlem. Již 6. 8. bude asi 8° východně od Venuše, ale oba objekty bude lepší sledovat už při západu Slunce.

Planety
Merkur už směřuje úhlově ke Slunci a stane se nepozorovatelným. Večer je stále velmi špatně vidět Venuše (–3,8 mag), která zapadá necelou hodinu po Slunci, ale úhel s obzorem je velmi malý. Lepší je ji hledat ještě ve dne. Saturn (0,8 mag) je vidět poměrně dobře už o půlnoci a ráno je více než 30° nad jižním obzorem. Mars (0,9 mag) a Jupiter (–2,2 mag) jsou blízko k sobě v souhvězdí Býka, a proto je také nejlépe uvidíme až ráno. V souhvězdí Ryb poblíž Saturnu je slabý Neptun (7,9 mag) a v Býku je také planeta Uran (5,8 mag), vpravo od Plejád.

Aktivita Slunce byla vysoká. Hned od začátku týdne jsme na středu kotouče viděli řadu malých skvrn a magnetické pole zde bylo komplikované, což vedlo i k nesilnějším erupcím kategorie X. Vzhledem k tomu, že erupce doprovázely i výrony plazmatu směrem k Zemi, nebyly vyloučeny ani polární záře. Slabší nastala večer 31. 7. a podařilo se ji zaznamenat např. ze SV Polska. Jasnější pak nastala 3. 8. přes den, takže u nás v Evropě jsme ji nestihli. Nyní se ale objevila velmi aktivní oblast AR3780 s obří skvrnou, takže to bude ještě zajímavé. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 13P/Olbers se stále ještě pohybuje spodní částí zadních nohou Velké medvědice. Je poblíž seskupení hvězd ve Vlasech Bereniky (Coma cluster) a je nyní nejlépe viditelnou kometou. Ideální je podívat se a ni hned od konce večerního soumraku po 22. hodině.

Meteorický roj Perseid má každoročně maximum kolem 12. srpna, takže tento týden jsou velmi příznivé podmínky k jejich pozorování hlavně na konci týdne o víkendu a v noci na pondělí. Perseidy létají poměrně rychle a směřují zdánlivě od souhvězdí Persea, nebo přesněji od spodní levé části dvojitého vé Kasiopeji. Pokud uvidíte meteor letící jinou rychlostí, typicky pomaleji, nebo z jiného směru, nejde o Perseidu. Létají i meteory jiných rojů, nebo se prostě můžeme srazit s náhodnými částicemi.

Pokud meteory zkoušíte fotit, je nejlepší mít co nejširší úhel záběru (krátké ohnisko objektivu, např. 24 mm ekvivalentu kinofilmového políčka – fullframe) a co největší světelnost (malá clona, např. 2,8 místo 4 a vysoké ISO např. 3200). Pokud se tím směrem budete při focení dívat a nějaký meteor spadne, je šance, že bude i na snímku. Začátek stopy bývá typicky zelenkavý a pak se mění v bílou, stopa není rovnoměrně se zjasňující ani klesající ke konci a nebývá useknutá, jako stopy družic. Nezapomínejte, pokud se při focení tím směrem nedíváte, že šance na zachycení Perseidy je tak jeden meteor na 20 až sto stop družic, a tedy že všechny stopy na snímku budou spíš družice. Jejich stopy bývají vidět i na víc snímcích po sobě, ale nemusí to tak být vždy.

Astronomové objevili v souhvězdí Lištičky zjasnění hvězdy. Byla potvrzena jako Nova Vilpeculae 2024. Miroslav Lošťák nahrál do galerie její snímek a přidává popis: Transient object původně označený jako PNV J19430751+2100204 v souhvězdí Lištičky byl v cirkuláři CBET 5423 oficiálně potvrzen jako Nova Vulpeculae 2024 (= V615 Vul). Ruští objevitelé ji zachytili na snímku pořízeném objektivem f=135mm v noci 29.7.2024 okolo 20h00m UT. Publikovaný složený snímek obsahuje výřezy o velikosti hrany zhruba 1.25 stupně. Délky expozic v obou případech byly 30s. Jasnost novy byla 11.2 magnitudy. Použitá technika - objektiv Biometar 120mm, f:5.6 + Canon EOS 600D.

Kosmonautika a sondy

29. července proběhl start rakety Atlas V na její už stou misi pro armádní zakázky (mise USSF-51). Šlo o těžký náklad, raketa startovala ve verzi 551 (pět postranních motorů na tuhé pohonné látky, pětimetrový aerodynamický kryt a jednomotorový horní stupeň Centaur).

Pokračují také starty raket Falcon 9. Vynáší opět Starlinky, ale 4. 8. po 17. hodině našeho času byl v plánu také start s nákladní lodí Cygnus NG-21 k Mezinárodní vesmírné stanici. Doporučujeme se podívat na záznam Živě a česky s Kosmonautixem, kde v čase videa 25:32 začíná nádherná část záběrů z přistání prvního stupně.

Výročí

5. srpna 1969 (55 let) proletěla sonda Mariner 7 kolem Marsu. Během příletu k Marsu s ní středisko řízení krátce ztratilo spojení, ale naštěstí se to podařilo vyřešit pomocí záložní antény. Chyba byla v úniku z baterie. Naštěstí sonda ještě stihla u Marsu pracovat a navíc byla přeprogramována na základě pozorování Marineru 6 tak, že se zaměřila na regiony, které předtím objevil Mariner 6 jako zajímavé.

6. srpna 2014 (10 let) došlo k navedení sondy Rosetta na stabilní oběžnou dráhu kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasmienko. Sonda měla za sebou v té době už deset roků cesty, během níž mimo jiné vyfotografovala dvě planetky. To nejlepší, podrobný průzkum jádra komety z oběžné dráhy, i z povrchu přistávacím modulem Philae, pokračoval po následující dva roky. Jedná se o jednu z nejúspěšnějších misí Evropské vesmírné agentury.

7. srpna 1969 (55 let) odstartovala mise Zond 7 k Měsíci v rámci které bezpilotní loď Sojuz obletěla Měsíc a přistála zpět na Zemi. Tehdy nová raketa Proton měla dost velkou nosnost, aby dostala asi 5 tun těžkou loď dostat na dráhu k Měsíci, ale už nebyla dost silná, aby vynesla náklad, který by byl i schopen přejít na oběžnou dráhu Měsíce. Loď tedy pouze oblétla po dráze volného návratu podobně, jako Apollo 13. V plánu tehdy byl oblet Měsíce se dvěma kosmonauty, ale ten se nakonec neuskutečnil.

9. srpna 1819 (205 let) se narodil americký astrofyzik a vynálezce Jonathan Homer Lane. Z jeho prací můžeme zmínit popis Slunce jako plynného tělesa, z kterého se později vyvinuly teorie o vývoji hvězd.

Výhled na příští týden 

• Maximum roje Perseid
• Výročí: Pierre Méchain

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).