Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2019

33. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 14. srpna 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 12. 8. do 18. 8. 2019. Měsíc bude v úplňku. Od setmění můžeme pozorovat jasný Jupiter poblíž jihu a nedaleko slabší Saturn. Později po půlnoci je vidět také Neptun a Uran. Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Starty Falconu 9 i Atlasu V z Floridy šly hladce. V Číne povylétla a opět přistála malá testovací raketa. Nákladní Cygnus ještě nezanikne v atmosféře, má další úkoly. Česká minidružice Lucky-7 vyfotila Zemi. Před 275 lety se narodil Pierre Méchain, objevitel řady objektů Messiérova katalogu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 15. srpna ve 14:29 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,3 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem, Saturn (0,2 mag) je nad jižním obzorem. Během noci je vidět také Neptun (7,8 mag) a Uran (5,8 mag).
Úkazy Jupiterových měsíců: v neděli 11. srpna ve 22:49 SELČ začíná zákryt Ganymedu. V pondělí 12. srpna ve 21:55 končí zatmění Europy. Ve středu 14. srpna přechází Io – měsíc od 20:24 do 22:36 a stín od 21:36. Ve čtvrtek 15. srpna ve 20:57 končí zatmění Io.
Přechody GRS: 13. 8. ve 20:20 SELČ, 15. 8. ve 22:00, 17. 8. ve 23:40.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Perseid má letos maximum v noci na 13. srpna a nejlepší viditelnost, s ohledem na počasí a fázi Měsíce, bude asi o noc dříve.

Kosmonautika

Nákladní loď Cygnus, která v rámci mise NG-11 přinesla na ISS zásoby, se nyní i s odpadem odpojila. Místo zániku v atmosféře ji ale čekají další úkoly – vypouštění malých družic a testování navigace a setrvání na oběžné dráze jako předstupeň letů ke stanici Gateway kolem Měsíce.

Dění na floridském kosmodromu přineslo nakonec bezproblémové starty Falconu 9 i Atlasu V. Vyneseny byly geostacionární družice Amos-17 i AEHF-5.

V týdnu probleskly informace, že americký Mars Rover 2020 má úspěšně instalovány všechny přístroje a kamery, zatímco u evropského roveru Rosalind Franklin se objevil problém po testu padáku, který by v nejhorším scénáři mohl znamenat přesun startu z roku 2020 někam dál.

Česká firma SkyFox Labs, která postavila minidružici Lucky-7, uveřejnila první snímek Země pořízený z nějaké naší družice vůbec. Stalo se tak symbolicky 7. srpna.

V Číně provedla soukromá společnost LinkSpace úspěšný testovací let pokusné rakety RLV-T5. Ta se vznesla do výšky 300 metrů a poté opět přistála na místě startu.

Výročí

16. srpna 1744 (275 let) se narodil francouzský astronom Pierre Méchain. Během své kariéry objevil 8 komet, ale je znám především jako objevitel objektů Messiérova katalogu, kterých sám objevil 26. Své objevy Messiérovi posílal a ten je ověřoval a přidával do svého katalogu. Objekty 102 a 103 už publikoval bez ovření a další čtyři 104 až 107 nebyly v katalogu původně ani publikovány.

Výhled na příští týden 

  • testovací let bezpilotního Sojuzu k ISS
  • Výročí: Voyager 2 u Neptunu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pierre mechain, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »