Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2019

33. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 14. srpna 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 12. 8. do 18. 8. 2019. Měsíc bude v úplňku. Od setmění můžeme pozorovat jasný Jupiter poblíž jihu a nedaleko slabší Saturn. Později po půlnoci je vidět také Neptun a Uran. Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Starty Falconu 9 i Atlasu V z Floridy šly hladce. V Číne povylétla a opět přistála malá testovací raketa. Nákladní Cygnus ještě nezanikne v atmosféře, má další úkoly. Česká minidružice Lucky-7 vyfotila Zemi. Před 275 lety se narodil Pierre Méchain, objevitel řady objektů Messiérova katalogu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 15. srpna ve 14:29 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,3 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem, Saturn (0,2 mag) je nad jižním obzorem. Během noci je vidět také Neptun (7,8 mag) a Uran (5,8 mag).
Úkazy Jupiterových měsíců: v neděli 11. srpna ve 22:49 SELČ začíná zákryt Ganymedu. V pondělí 12. srpna ve 21:55 končí zatmění Europy. Ve středu 14. srpna přechází Io – měsíc od 20:24 do 22:36 a stín od 21:36. Ve čtvrtek 15. srpna ve 20:57 končí zatmění Io.
Přechody GRS: 13. 8. ve 20:20 SELČ, 15. 8. ve 22:00, 17. 8. ve 23:40.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Perseid má letos maximum v noci na 13. srpna a nejlepší viditelnost, s ohledem na počasí a fázi Měsíce, bude asi o noc dříve.

Kosmonautika

Nákladní loď Cygnus, která v rámci mise NG-11 přinesla na ISS zásoby, se nyní i s odpadem odpojila. Místo zániku v atmosféře ji ale čekají další úkoly – vypouštění malých družic a testování navigace a setrvání na oběžné dráze jako předstupeň letů ke stanici Gateway kolem Měsíce.

Dění na floridském kosmodromu přineslo nakonec bezproblémové starty Falconu 9 i Atlasu V. Vyneseny byly geostacionární družice Amos-17 i AEHF-5.

V týdnu probleskly informace, že americký Mars Rover 2020 má úspěšně instalovány všechny přístroje a kamery, zatímco u evropského roveru Rosalind Franklin se objevil problém po testu padáku, který by v nejhorším scénáři mohl znamenat přesun startu z roku 2020 někam dál.

Česká firma SkyFox Labs, která postavila minidružici Lucky-7, uveřejnila první snímek Země pořízený z nějaké naší družice vůbec. Stalo se tak symbolicky 7. srpna.

V Číně provedla soukromá společnost LinkSpace úspěšný testovací let pokusné rakety RLV-T5. Ta se vznesla do výšky 300 metrů a poté opět přistála na místě startu.

Výročí

16. srpna 1744 (275 let) se narodil francouzský astronom Pierre Méchain. Během své kariéry objevil 8 komet, ale je znám především jako objevitel objektů Messiérova katalogu, kterých sám objevil 26. Své objevy Messiérovi posílal a ten je ověřoval a přidával do svého katalogu. Objekty 102 a 103 už publikoval bez ovření a další čtyři 104 až 107 nebyly v katalogu původně ani publikovány.

Výhled na příští týden 

  • testovací let bezpilotního Sojuzu k ISS
  • Výročí: Voyager 2 u Neptunu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pierre mechain, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »