Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2014

35. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 27. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 8. do 31. 8.

Měsíc je po novu. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. ISS se občas může trefit a přeletět sluneční kotouč. Pozorovat můžeme také Uran a Neptun nebo kometu C/2014 E2 (Jacques).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v pondělí 25. srpna. Večer bude vidět zvětšující se srpek nejspíš až od pátečního večera. O víkendu jej najdeme ve společnosti planet Mars a Saturn ve Váhách. Zvláště můžeme upozornit na nedělní blízké setkání Měsíce a Saturnu. K zákrytu dojde pro pozorovatele na jižní polokouli.

Planety:
Mars (0,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou na obloze již méně než 5 stupňů daleko od sebe. Najdeme je v souhvězdí Vah, kde dotváří trojúhelník s hvězdou 3. velikosti Zuben Elgenubi (alfa Librae). Večer se stačí dívat jihozápadním směrem k obzoru.
Venuše (−4 mag) a Jupiter (−2 mag) jsou vidět ráno v souhvězdí Raka až Lva.
V noci lze pozorovat také Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři, který bude 29. srpna v opozici, a Uran (5,7 mag) v Rybách.

Aktivita Slunce se zvýšila. Může za to především aktivní oblast, která se natočila na přivrácenou polokouli minulý týden v pátek. Vrcholem byla prozatím velmi pěkná erupce M 5,9 v neděli. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu přes Slunce probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Kometa 2014 E2 Jacques ve 35. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 35. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je viditelná v souhvězdí Kasiopeje a Kefea. K vyhledání lze využít orientační mapku vlevo. Úžasně vyšly fotografie této komety, když prolétla mlhovinami Srdce a Duše. Michael Jäger a Gerald Rhemann z Rakouska kvůli tomu vážili dlouhou cestu a vyplatila se. Podívejte se na odkazy pod jejich jmény.

Kosmonautika:

  • Smolný týden kosmonautiky dotvářel neúspěšný pokus SpaceX s raketou Grasshopper 2 a také vynesení družic Galileo proběhlo na jinou než plánovanou dráhu a teď je otázka, co s nimi bude. Více v Kosmotýdeníku.
     
  • Krásné fotografie porovnávající 2 roky Curiosity na Marsu rozhodně stojí za shlédnutí na webu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
     

Výročí:

  • 25. srpna 1989 (25 let) se sonda Voyager 2 přiblížila nejvíce planetě Neptun. Jak jistě víte, jedná se o doposud jedinou kosmickou sondu, která proletěla kolem nejvzdálenější planety. Pro zajímavost dodejme, že přesně 25 let po Voyageru protne dráhu planety Neptun také sonda New Horizons, která je na cestě k Plutu (kam doletí v červenci 2015).
     
  • 28. srpna 1789 (225 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Tento úchvatný ledový Měsíc má poblíž jižního pólu známé trhliny zvané tygří drápy, kde tryská z pod povrchu vodní pára. Nedávno byl také definitivně potvrzen podpovrchový oceán, který se pod ledovou krustou nachází.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc kolem čtvrti vybízí k pozorování
  • Výročí: Pioneer 11 u Saturnu
  • Výročí: objev třetí planetky Juno

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Voyager 2, Enceladus


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »