Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2014

35. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 27. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 8. do 31. 8.

Měsíc je po novu. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. ISS se občas může trefit a přeletět sluneční kotouč. Pozorovat můžeme také Uran a Neptun nebo kometu C/2014 E2 (Jacques).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v pondělí 25. srpna. Večer bude vidět zvětšující se srpek nejspíš až od pátečního večera. O víkendu jej najdeme ve společnosti planet Mars a Saturn ve Váhách. Zvláště můžeme upozornit na nedělní blízké setkání Měsíce a Saturnu. K zákrytu dojde pro pozorovatele na jižní polokouli.

Planety:
Mars (0,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou na obloze již méně než 5 stupňů daleko od sebe. Najdeme je v souhvězdí Vah, kde dotváří trojúhelník s hvězdou 3. velikosti Zuben Elgenubi (alfa Librae). Večer se stačí dívat jihozápadním směrem k obzoru.
Venuše (−4 mag) a Jupiter (−2 mag) jsou vidět ráno v souhvězdí Raka až Lva.
V noci lze pozorovat také Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři, který bude 29. srpna v opozici, a Uran (5,7 mag) v Rybách.

Aktivita Slunce se zvýšila. Může za to především aktivní oblast, která se natočila na přivrácenou polokouli minulý týden v pátek. Vrcholem byla prozatím velmi pěkná erupce M 5,9 v neděli. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu přes Slunce probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Kometa 2014 E2 Jacques ve 35. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 35. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je viditelná v souhvězdí Kasiopeje a Kefea. K vyhledání lze využít orientační mapku vlevo. Úžasně vyšly fotografie této komety, když prolétla mlhovinami Srdce a Duše. Michael Jäger a Gerald Rhemann z Rakouska kvůli tomu vážili dlouhou cestu a vyplatila se. Podívejte se na odkazy pod jejich jmény.

Kosmonautika:

  • Smolný týden kosmonautiky dotvářel neúspěšný pokus SpaceX s raketou Grasshopper 2 a také vynesení družic Galileo proběhlo na jinou než plánovanou dráhu a teď je otázka, co s nimi bude. Více v Kosmotýdeníku.
     
  • Krásné fotografie porovnávající 2 roky Curiosity na Marsu rozhodně stojí za shlédnutí na webu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
     

Výročí:

  • 25. srpna 1989 (25 let) se sonda Voyager 2 přiblížila nejvíce planetě Neptun. Jak jistě víte, jedná se o doposud jedinou kosmickou sondu, která proletěla kolem nejvzdálenější planety. Pro zajímavost dodejme, že přesně 25 let po Voyageru protne dráhu planety Neptun také sonda New Horizons, která je na cestě k Plutu (kam doletí v červenci 2015).
     
  • 28. srpna 1789 (225 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Tento úchvatný ledový Měsíc má poblíž jižního pólu známé trhliny zvané tygří drápy, kde tryská z pod povrchu vodní pára. Nedávno byl také definitivně potvrzen podpovrchový oceán, který se pod ledovou krustou nachází.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc kolem čtvrti vybízí k pozorování
  • Výročí: Pioneer 11 u Saturnu
  • Výročí: objev třetí planetky Juno

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Voyager 2, Enceladus


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »