Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2014

35. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 27. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 8. do 31. 8.

Měsíc je po novu. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. ISS se občas může trefit a přeletět sluneční kotouč. Pozorovat můžeme také Uran a Neptun nebo kometu C/2014 E2 (Jacques).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v pondělí 25. srpna. Večer bude vidět zvětšující se srpek nejspíš až od pátečního večera. O víkendu jej najdeme ve společnosti planet Mars a Saturn ve Váhách. Zvláště můžeme upozornit na nedělní blízké setkání Měsíce a Saturnu. K zákrytu dojde pro pozorovatele na jižní polokouli.

Planety:
Mars (0,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou na obloze již méně než 5 stupňů daleko od sebe. Najdeme je v souhvězdí Vah, kde dotváří trojúhelník s hvězdou 3. velikosti Zuben Elgenubi (alfa Librae). Večer se stačí dívat jihozápadním směrem k obzoru.
Venuše (−4 mag) a Jupiter (−2 mag) jsou vidět ráno v souhvězdí Raka až Lva.
V noci lze pozorovat také Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři, který bude 29. srpna v opozici, a Uran (5,7 mag) v Rybách.

Aktivita Slunce se zvýšila. Může za to především aktivní oblast, která se natočila na přivrácenou polokouli minulý týden v pátek. Vrcholem byla prozatím velmi pěkná erupce M 5,9 v neděli. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu přes Slunce probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Kometa 2014 E2 Jacques ve 35. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 35. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je viditelná v souhvězdí Kasiopeje a Kefea. K vyhledání lze využít orientační mapku vlevo. Úžasně vyšly fotografie této komety, když prolétla mlhovinami Srdce a Duše. Michael Jäger a Gerald Rhemann z Rakouska kvůli tomu vážili dlouhou cestu a vyplatila se. Podívejte se na odkazy pod jejich jmény.

Kosmonautika:

  • Smolný týden kosmonautiky dotvářel neúspěšný pokus SpaceX s raketou Grasshopper 2 a také vynesení družic Galileo proběhlo na jinou než plánovanou dráhu a teď je otázka, co s nimi bude. Více v Kosmotýdeníku.
     
  • Krásné fotografie porovnávající 2 roky Curiosity na Marsu rozhodně stojí za shlédnutí na webu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
     

Výročí:

  • 25. srpna 1989 (25 let) se sonda Voyager 2 přiblížila nejvíce planetě Neptun. Jak jistě víte, jedná se o doposud jedinou kosmickou sondu, která proletěla kolem nejvzdálenější planety. Pro zajímavost dodejme, že přesně 25 let po Voyageru protne dráhu planety Neptun také sonda New Horizons, která je na cestě k Plutu (kam doletí v červenci 2015).
     
  • 28. srpna 1789 (225 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Tento úchvatný ledový Měsíc má poblíž jižního pólu známé trhliny zvané tygří drápy, kde tryská z pod povrchu vodní pára. Nedávno byl také definitivně potvrzen podpovrchový oceán, který se pod ledovou krustou nachází.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc kolem čtvrti vybízí k pozorování
  • Výročí: Pioneer 11 u Saturnu
  • Výročí: objev třetí planetky Juno

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Voyager 2, Enceladus


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »