Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2014

35. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 27. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 8. do 31. 8.

Měsíc je po novu. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. ISS se občas může trefit a přeletět sluneční kotouč. Pozorovat můžeme také Uran a Neptun nebo kometu C/2014 E2 (Jacques).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v pondělí 25. srpna. Večer bude vidět zvětšující se srpek nejspíš až od pátečního večera. O víkendu jej najdeme ve společnosti planet Mars a Saturn ve Váhách. Zvláště můžeme upozornit na nedělní blízké setkání Měsíce a Saturnu. K zákrytu dojde pro pozorovatele na jižní polokouli.

Planety:
Mars (0,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou na obloze již méně než 5 stupňů daleko od sebe. Najdeme je v souhvězdí Vah, kde dotváří trojúhelník s hvězdou 3. velikosti Zuben Elgenubi (alfa Librae). Večer se stačí dívat jihozápadním směrem k obzoru.
Venuše (−4 mag) a Jupiter (−2 mag) jsou vidět ráno v souhvězdí Raka až Lva.
V noci lze pozorovat také Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři, který bude 29. srpna v opozici, a Uran (5,7 mag) v Rybách.

Aktivita Slunce se zvýšila. Může za to především aktivní oblast, která se natočila na přivrácenou polokouli minulý týden v pátek. Vrcholem byla prozatím velmi pěkná erupce M 5,9 v neděli. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu přes Slunce probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Kometa 2014 E2 Jacques ve 35. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 35. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je viditelná v souhvězdí Kasiopeje a Kefea. K vyhledání lze využít orientační mapku vlevo. Úžasně vyšly fotografie této komety, když prolétla mlhovinami Srdce a Duše. Michael Jäger a Gerald Rhemann z Rakouska kvůli tomu vážili dlouhou cestu a vyplatila se. Podívejte se na odkazy pod jejich jmény.

Kosmonautika:

  • Smolný týden kosmonautiky dotvářel neúspěšný pokus SpaceX s raketou Grasshopper 2 a také vynesení družic Galileo proběhlo na jinou než plánovanou dráhu a teď je otázka, co s nimi bude. Více v Kosmotýdeníku.
     
  • Krásné fotografie porovnávající 2 roky Curiosity na Marsu rozhodně stojí za shlédnutí na webu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
     

Výročí:

  • 25. srpna 1989 (25 let) se sonda Voyager 2 přiblížila nejvíce planetě Neptun. Jak jistě víte, jedná se o doposud jedinou kosmickou sondu, která proletěla kolem nejvzdálenější planety. Pro zajímavost dodejme, že přesně 25 let po Voyageru protne dráhu planety Neptun také sonda New Horizons, která je na cestě k Plutu (kam doletí v červenci 2015).
     
  • 28. srpna 1789 (225 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Tento úchvatný ledový Měsíc má poblíž jižního pólu známé trhliny zvané tygří drápy, kde tryská z pod povrchu vodní pára. Nedávno byl také definitivně potvrzen podpovrchový oceán, který se pod ledovou krustou nachází.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc kolem čtvrti vybízí k pozorování
  • Výročí: Pioneer 11 u Saturnu
  • Výročí: objev třetí planetky Juno

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Voyager 2, Enceladus


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »