Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2023

35. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 30. srpna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 8. do 3. 9. 2023. Měsíc bude v úplňku a zároveň bude blízko Zemi, hovoříme tedy o „modrém úplňku“ a navíc superúplňku. Saturn je vidět celou noc. Později vychází také jasný Jupiter. Přistávací modul Vikram a vozítko Pragján indické mise Čandraján-3 úspěšně pracuje na povrchu Měsíce. Na ISS vyrazila další čtyřčlenná dlouhodobá posádka mise Crew-7. Před 30 lety pořídila sonda Galileo (při cestě k Jupiteru) ikonický snímek planetky Ida a jejího měsíce Dactyl.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 31. srpna v 3:36 SELČ. Pro druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci se vžil v anglicky mluvících zemích výraz Blue Moon, tedy modrý Měsíc. Tento úplněk je však mediálně zajímavý ještě tím, že jde zároveň o superúplněk. Měsíc bude o něco blíže Zemi (asi 357 344 km oproti průměrným 384 400 km). No a konečně tento úplněk bude navíc v konjunkci se Saturnem, protože tato planeta je zrovna těsně po opozici se Sluncem.

Planety
Venuše (−4,6 mag) je nyní viditelná za svítání velmi nízko nad východním obzorem jako výrazná hvězda – Jitřenka. Optimální doba k pozorování je po páté hodině ráno. Saturn (0,4 mag) je vidět celou noc. Jupiter (−2,6 mag) je ráno za svítání ve výšce 60° nad jižním obzorem, což je opravdu výhodné pro pozorování detailů v jeho atmosféře.

Aktivita Slunce je dočasně nižší. Menší počet skvrn a nejnižší erupční aktivita od poloviny května 2023 však možná nezůstane nadlouho, protože o víkendu byla za východním okrajem Slunce patrná silná erupce a výron plazmatu, což dává tušit další aktivní oblast se skvrnami, která se po víkendu natočí a my ji budeme moci se zájmem sledovat. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Zajímavý pohled do okolí Slunce nabízí stařičká SOHO. Na záběru koronografu LASCO C3 z 20. 8. 2023 byl vidět nejen jasný Regulus – hvězda ze souhvězdí Lva, ale také zanikající a rychle k Slunci letící kometa (sungrazer). V tu samou chvíli však Slunce oblétávala zajíamavá kometa 322P/SOHO, která je nyní prakticky neaktivním tělesem, a tak nedává vědcům spát, co za tím stojí. Zda má velkou hustotu, jak napovídají měření a má tak blízko i k planetkám, nebo je její povrch doslova spečen mnoha průlety kolem Slunce a neumožňuje plynům zvnitřku uniknout do okolí.

Regulus ze souhvězdí Lva, zanikající kometa (sungrazer) a periodická kometa 322P/SOHO
Regulus ze souhvězdí Lva, zanikající kometa (sungrazer) a periodická kometa 322P/SOHO

Kosmonautika

Indie je čtvrtou zemí, jejíž sonda měkce dosedla na povrchu Měsíce. Přistávací modul Vikram přistál 23. 8. 2023 v jižní oblasti Měsíce (69° jižní šířky je dosud nejvíce, co nějaká sonda zvládla, proto se často hovoří i oblasti jižního pólu). Přestože jde především o technologickou misi, kdy Indie testuje schopnost přistát na Měsíci a vysadit zde vozítko, podařilo se již získat také teplotní profil prvních 8 cm půdního profilu a vozítko Pragján se pokusí změřit charakteristiku půdy nebo kamenů pomocí spektrometru. Délka mise je plánována na 14 dní, než v oblasti zapadne Slunce. Sonda není konstruována na přežití dlouhé měsíční noci. Uvidíme, jak to nakonec bude.

Na ISS se vydala další čtyřčlenná posádka v rámci mise Crew-7. Raketa Falcon 9 vynesla loď Crew Dragon Endurance a její první stupeň se vrátil a přistál úspěšně na Floridě. Posádku tvoří Američanka Jasmin Moghbeli (velitelka, 1. let, NASA), Dán Andreas Mogensen (pilot, 2. let, ESA), Japonec Satoši Furukawa (letový specialista, 2. let, JAXA) a Rus Konstantin Borisov (letový specialista, 1. let, Roskosmos). K připojení lodi Crew Dragon k ISS došlo v neděli 27. 8. odpoledne našeho času. Na stanici je nyní 11 osob (do odletu mise Crew-6).

V úterý 22. srpna proběhl další start rakety Falcon 9 se Starlinky. Šlo o stý start vyhrazený čistě těmto družicím. Vláček z tohoto startu byl zrovna viditelný i z našeho území jako skupina teček těsně při sobě.

V noci z 27. na 28. 8. je plánován start rakety H-IIA s japonskou sondou SLIM. Ta má přibližně za čtyři až šest měsíců zkusit dosednout na povrch Měsíce v blízkosti mladého kráteru Shioli. Detaily a odkaz na přenos nabízí na svém webu JAXA.

SpaceX provedla další statický zážeh obřího raketového stupně Super Heavy. Zažehlo se všech 33 motorů a podle všeho jich 31 pracovalo 6 sekund na poloviční výkon. Už v této variantě vyvinuly motory větší tah, než má Falcon Heavy, nejsilnější nosič SpaceX současnosti, a kromě SLS i nejsilnější raketa světa.

Výročí

28. srpna 1993 (30 let) proletěla sonda Galileo kolem planetky Ida. Sonda pořídila velmi známé snímky této planetky a na nich se mimo jiné podařilo objevit i měsíček Dactyl.

29. srpna 1988 (35 let) odstartoval v lodi Sojuz TM-6 první afghánský kosmonaut Abdul Ahad Mómand. Letěl na stanici MIR společně se sovětskými kosmonauty Ljachovem a Poljakovem. 7. září přistál v lodi Sojuz TM-5. Po pádu sovětského režimu se přestěhoval do Německa, kde žije dodnes.

30. srpna 1983 (40 let) odstartoval k letu STS-8 raketoplán Challenger. Hlavním úkolem bylo vypuštění indického satelitu Insat-1B. Družice byla sice později usazena na geostacionární dráhu, ale jeden solární panel se špatně vyklopil, což se podařilo napravit až za dva měsíce. Dalším úkolem mise raketoplánu byl test komunikace se Zemí pomocí družice TDRS-1, což se ovšem nedařilo a pokus vyšel až třetí den v kosmu. Ačkoli mise proběhla bez problému, po vylovení jednoho z postranních motorů na tuhá paliva bylo zjištěno, že jedna tryska málem prohořela, a proto start raketoplánu Columbia byl odložen z původně říjnového termínu na neurčito (start po výměně trysky SRB nakonec o měsíc později, než bylo v plánu).

31. srpna 1913 (110 let) se narodil britský radioastronom sir Alfred Charles Bernard Lovell, zakladatel známé observatoře Jodrell Bank. V letech 1951-1981 byl jejím ředitelem. V Jodrell Banku byl roku 1957 jako první na světě uveden do provozu velký plně směrovatelný teleskop Mark I o průměru 76,2 metrů, který dnes nese Lovellovo jméno.

2. září 1908 (115 let) se narodil sovětský raketový konstruktér Valentin Gluško. Vedle Koroljova jde o nejvýznamnějšího konstruktéra raketových motorů, který sestrojil kapalinové motory jak u Sojuzu, tak u rakety Proton.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc mezi Jupiterem a Plejádami
  • výročí: Rosetta kolem planetky Šteins
  • výročí: Feng Yun-1A (první čín. meteo družice)
  • výročí: Veněra 11 (start)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Abdul Ahad Mómand, Valentin Gluško, Alfred Charles Bernard Lovell, STS-8, Ida, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »