Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2019

36. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 4. září 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 2. 9. do 8. 9. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. V noci můžeme vidět také Neptun a nad ránem Uran. Ostatní planety jsou vidět v korónografu SOHO poblíž Slunce. Máme tu také tip na pozorování komet. Aktivita Slunce je velmi nízká. Po rušném týdnu na ISS a testu Starship Hopperu tu máme pro změnu hrozbu v podobě hurikánu směřujícího k Floridě. Indická sonda Chadrayaan-2 se má pokusit přistát na Měsíci. Před 160 lety nastaly extrémní polární záře a před 105 lety se narodil James Van Allen.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 6. září v 5:10 SELČ. Z počátku týdne bude jen velmi nízko na jihozápadní obloze. K blízkému setkání s Jupiterem koncem týdne úplně nedojde, ale v neděli večer bude tři stupně východně od Saturnu. V pátek 6. září můžeme zkusit spatřit útvar Lunar X, i když ideální doba nasvícení připadá už na 17:47 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,2 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem a Saturn (0,3 mag) je večer nad jižním obzorem. Během noci se k jihu blíží také Neptun (7,8 mag), který kulminuje kolem 1:30 SELČ a ráno je nejvýše Uran (5,7 mag). Tuto planetu můžeme nyní vidět i pouhým okem. K vyhledání přikládáme mapku.

Uran v srpnu 2019, mapa s jasem okolních hvězd (Stellarium, Guide 9)
Uran v srpnu 2019, mapa s jasem okolních hvězd (Stellarium, Guide 9)

V korónografu SOHO se nyní sešla trojice planet. Velmi jasným objektem je planeta Venuše, jejíž světlo na senzoru přetéká do sousedních pixelů a vytváří taky pro jasné objekty typické dlouhé čárky. Slabší Mars bude vidět nad zakrytým kotoučem Slunce i v korónografu LASCO C2. Nyní se do horní konjunkce se Sluncem dostává i Merkur, který je dalším jasným objektem zprava. Slunce se promítá do souhvězdí Lva, proto na přiloženém obrázku z korónografu LASCO C3 vidíme také jasnou hvězdu Regulus.

Okolí Slunce pohledem korónografu SOHO Autor: NASA/ESA
Okolí Slunce pohledem korónografu SOHO
Autor: NASA/ESA

Úkazy Jupiterových měsíců: Ve středu 4. září přechází kotouč planety měsíc Europa. Přechod probíhá mezi 18:49 a 21:18 SELČ. Ve 21:26 pak začíná přechod stínu Europy. V pátek 6. září ve 20:32 začíná přechod měsíce Io. V sobotu 7. září ve 21:12 končí zatmění Io.
Přechody GRS: 1. 9. ve 21:20 SELČ, 3. 9. ve 22:55, 6. 9. ve 20:30, 8. 9. ve 22:05.

Hranici 10 mag už atakuje kometa C/2018 W2 (Africano). Vyhledávací mapku komety najdete na zadní straně mapky na měsíc září, kterou připravuje Aleš Majer. Slabší dvojice komet se nyní setká v souhvězdí Berana asi 5° východně od nejjasnější hvězdy Hamal (alfy Arietis). Jde o kometu C/2018 N2 (ASASSN) a 260P/McNaught. Koncem týdne budou méně než půl stupně od sebe. Pravidelné podrobnější přehledy viditelnosti komet najdete na webu Astronomické události.

Setkání komet v souhvězdí Berana v prvním zářijovém týdnu roku 2019 (mapa z Guide 9)
Setkání komet v souhvězdí Berana v prvním zářijovém týdnu roku 2019 (mapa z Guide 9)

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, pouze v h-alfa dalekohledech lze každý den pozorovat na okraji nějaké protuberance. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Během pondělí a úterý bylo rušno na ISS. Nejprve byl přeparkován Sojuz MS-13, aby místo něj mohl posléze přistát Sojuz MS-14. Tomu se zprvu nevydařilo přistání u modulu Pirs, kde se ukázal vadný naváděcí systém Kurs a tak se totéž hladce zdařilo na modulu Zvezda, kde s ním problém není. Stačí prý opravit vadný zesilovač, ale pilotovaný Sojuz umí přistát i pomocí ručního řízení, tak toho bylo nejspíš využito.

Starship Hopper při testovacím letu do 150m výšky Autor: SpaceX
Starship Hopper při testovacím letu do 150m výšky
Autor: SpaceX
Noc na středu 28. srpna patřila fanouškům SpaceX, protože konečně proběhl dlouho očekávaný test prototypu lodi Starship. Nádrž na palivo osazená jedním motorem Raptor, tzv. Starship Hopper, dokázala provést menší přelet do výšky 150 metrů včetně přistání kousek od místa startu.

Nákladní loď Dragon, která byla u ISS v rámci zásobovací mise CRS-18, se vrátila v úterý na Zemi. Jako jediná je nyní schopna přistávat a dovézt nějaké vzorky zpět.

Hurikán Dorian nad ostrovy Portoriko a Hispaniolaz družice GOES-16 Autor: NOAA/NESDIS/STAR
Hurikán Dorian nad ostrovy Portoriko a Hispaniolaz družice GOES-16
Autor: NOAA/NESDIS/STAR
Florida očekává zásah hurikánem Dorian. O tom, jak jej umí sledovat družice jsme psali v pátečním článku. Z pohledu kosmonautiky je zajímavé, že mobilní věž, která byla na rampě 39B, raději zajela zpět do haly VAB, kde zůstane chráněna. Původně měla odjet zpět až v druhé polovině září.

Indická sonda Chandrayaan-2 provádí podle plánu všechny korekce své dráhy u Měsíce. Nyní je sonda na téměř kruhové dráze 119×127 km. V úterý dojde k jejímu rozdělení na orbitální a přistávací část. 3. a 4. září má přistávací modul Vikram provést dvě korekce dráhy směřující k přistání a pokus o přistání provede 6. září mezi 21:30 a 22:30 SELČ.

Zájemci o přípravy superrakety SLS mohli zaznamenat, že dochází k testům umístění tzv. pathfinderu prvního stupně na testovací stolec Stannisova střediska.

Výročí

2. září 1859 (160 let) nastaly zřejmě nejjasnější zaznamenané polární záře. Byly viditelné ráno 2. září v celých USA a také v Mexiku, na Kubě nebo severních partiích jižní Ameriky. V podstatě tedy až k rovníku. Mohla za ně extrémní erupce, tzv. Carringtonovská, protože ji o den dříve pozoroval britský astronom Richard Carrington. Od toho data lidé chápou souvislost slunečních erupcí a polárních září.

7. září 1914 (105 let) se narodil americký vědec James Van Allen. Za jeho objevy hovoří především název radiačních pásů kolem Země, které nesou jeho jméno.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: William C. Bond
  • Výročí: Luna 2
  • Výročí: Jupiterův měsíc Leda

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Van Allen, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »