36. vesmírný týden 2022

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 10. září v 11:59 SELČ. Ve čtvrtek 8. 9. bude 6° jihovýchodně od Saturnu a k těsnější konjunkci s Jupiterem na asi 3° dojde v neděli 11. 9.

Planety
Saturn (0,4 mag) je nad jihem kolem 23:30 SELČ. Výrazně zářící Jupiter (−2,9 mag) je o půlnoci již téměř 35° nad jihovýchodem. Mars (−0,3 mag) je stále lépe viditelný, ale ideální výšky až 60° dosahuje až ráno za svítání. Zato Venuše (−3,9 mag) mizí rychle v záři Slunce a je už ráno prakticky nepozorovatelná. Merkur je v těchto dnech úhlově poměrně daleko na východ od slunečního kotouče, kvůli nízkému sklonu ekliptiky večer je však možné jej pozorovat spíše jen na denní obloze, ale pouze za velmi dobrých podmínek.
Jupiterovy měsíce: 6. září večer přechází Ganymed a jeho stín – stín končí ve 21:00 SELČ a měsíc přechází kotouč Jupiteru od 20:26 do 22:52. Europa vstoupí do stínu Jupiteru 8. 9. ve 22:02. V noci z 9. na 10. září přechází Io – stín 9. 9. od 0:04 a měsíc 0:32. Io vstoupí do stínu 10. 9. ve 21:24 (a po půlnoci v 0:02 se vynoří zpoza Jupiteru).
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru 6. 9. v 0:30 a ve 20:20 SELČ, dále 8. 9. ve 2:10 a 22:00 a 10. 9. ve 23:35.

Aktivita Slunce je opět nízká. A to i přesto, že ještě během víkendu byla na jeho jihozápadním okraji velmi pěkná skupina skvrn. Zaznamenána však byla silná erupce na odvrácené polokouli, tak možná se situace obrátí během týdne. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Raketa SLS nakonec neodstartovala ani na druhý pokus. V pondělí 29. 8. byl problém na jednom z motorů RS-25 a při druhém pokusu v sobotu 3. 9. se vyskytl problém s únikem vodíku už při tankování. Raketa bude odvezena zpět do budovy VAB a případné další pokusy o start budou oznámeny. Nepřijdou však zřejmě dříve než na konci září či začátku října.

V úterý 6. 9. je v plánu start evropské rakety Ariane 5 ve verzi ECA+ s geostacionární družicí Eutelsat Konnect VHTS (Very High Throughput Satellite).

Výročí

5. září 1977 (45 let) odstartovala z Mysu Canaveral sonda Voyager 1. O její sesterské sondě jsme psali před dvěma týdny. Vzhledem k blízkému průletu kolem Saturnu v listopadu 1980 došlo k urychlení sondy tak, že nyní je nejvzdálenějším poslem lidstva. V červnu 2012 bylo oznámeno, že sonda detekovala narůst výskytu nabitých částic, což naznačuje, že se sonda dostala ze zóny vlivu Slunce a nyní vniká do mezihvězdného prostoru.

8. září 1917 (105 let) se narodil německý raketový inženýr Hans Fichtner. Začínal společně s mnoha dalšími v Peenemünde, odkud byl přesunut do USA. Zde se dále věnovali testům a vývoji raket na bázi V2, aby následně vyvinuli mimo jiné i měsíční raketu Saturn V. Fichtner se podílel na konstrukci elektrických systémů prvních amerických raket včetně Saturnu a počítačem řízených systémů na Mysu Canaveral.

8. září 1967 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 5. Měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce. To se jí také 11. září podařilo rychlostí 3 m/s do Moře klidu. Zkoumala povrch alfa zářičem a pořizovala snímky okolí. Opakovaným zapínáním trysek byl pak zkoumán vliv na víření prachu i zahřívání povrchu. Činnost sondy trvala do prosince téhož roku.

9. září 1892 (130 let) byl jako pátý v pořadí objeven menší z měsíců Jupiteru Amalthea. Objev byl učiněn známým astronomem Edwardem E. Barnardem pomocí 36palcového dalekohledu Lickovy observatoře v Kalifornii (průměr 91 cm). Měsíc má nepravidelný tvar o rozměru mezi 130 a 250 km. Povrch má hodně červenou barvu, možná dopadem síry pocházející ze sopečné činnosti na Ió, přesně to ale známo není. Má s Jupiterem vázanou rotaci podobně jako náš Měsíc, takže její delší osa směřuje stále k Jupiteru.

9. září 1982 (40 let) byla úspěšně vypuštěna raketa Conestoga. Jednalo se o první start rakety financované ze soukromých zdrojů. Pravidelných letů, jako například současný Falcon 9 firmy SpaceX, se ale nedočkala.

10. září 1857 (165 let) se narodil americký astronom James Edward Keeler. V roce 1888 objevil obřím 36" dalekohledem Lickovy observatoře mezeru v prstenci Saturnu, kterou známe jako Enckeho dělení. Pozorováním dokázal, že prstence jsou tvořeny mnoha malými částicemi. Jedna z mezer v prstenci A, objevená Voyagerem, se dnes jmenuje Keelerova mezera. Společně s Georgem Halem založil časopis The Astrophysical Journal.

11. září 1937 (85 let) se narodil americký astronaut Robert L. Crippen. Jako astronaut NASA působil už programu Skylab a Sojuz-Apollo. Poprvé do vesmíru letěl až 12. dubna 1981, tedy přesně dvacet let po startu Gagarina. Tento let byl ovšem významný, neboť šlo o první testovací let raketoplánu. Na palubě Columbie s ním byl zkušený John Young. Let trval jen dva dny, ale ověřil, že systémy fungují, jak mají. Poté letěl ještě třikrát v raketoplánu Challenger.

Výhled na příští týden 

• Zákryt Uranu Měsícem
• výročí: Kennedyho proslov
• výročí: Mars Global Surveyor u Marsu
• výročí: Kaguya
• výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
• výročí: Petr Pravec

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).