Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2020

37. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 9. září 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou večer nad jihem, Mars nízko nad východem. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši. Aktivita Slunce je nízká. V uplynulém týdnu se úspěšně vrátila do služby raketa Vega a s pomocí českého adaptéru vypustila 53 malých družic. V týdnu proběhly dva úspěšné starty a přistání rakety Falcon 9. SpaceX také provedla druhý úspěšný skok prototypu Starship. Proběhl také test motoru SLS na tuhé palivo a Čína testuje miniraketoplán. Před 50 lety odstartovala k Měsíci Luna 16 a přivezla z povrchu vzorky. Před 45 lety startoval k Marsu Viking 2.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 10. září v 11:26 SELČ. Měsíční úplněk v minulém týdnu vybízel ke snímání a Tadeáš Valent nám zaslal snímek s přelétajícím letounem. Ještě o něco dříve kolem první čtvrti jej zachytil Petr Lívanec spolu s jasnou hvězdou ve Štíru. Snímky jsou níže, děkujeme.

Mesiac a lietadlo Autor: Tadeáš Valent
Mesiac a lietadlo
Autor: Tadeáš Valent

Zákryt hvězdy beta Scorpii Měsícem Autor: Petr Lívanec
Zákryt hvězdy beta Scorpii Měsícem
Autor: Petr Lívanec

Planety:
Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer nad jihem. Pomalu začíná jejich přibližování, které vyvrcholí prosincovou velmi těsnou konjunkcí. Mars (−2 mag) je nyní velmi jasný a už před půlnocí stoupá poměrně vysoko nad východní obzor. Za svítání je vidět jasná planeta Venuše (−4,2 mag).

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 7. září ve 21:00 SELČ, 9. 9. ve 21:35 či 11. 9. ve 23:15. Z úkazů měsíčků vybíráme tyto: 10. září končí přechod Io (měsíc ve 20:27 a stín ve 21:37). 12. září přechází stín Ganymedu (od 20:31 do 23:58). 13. 9. ve 21:42 začíná přechod Callisto.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny se na povrchu nevyskytly souvisle už více než 14 dní. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Letní a podzimní část Mléčné dráhy se nám nyní promítá vysoko nad hlavou po setmění. Oblast letního trojúhelníku se souhvězdími Labutě, Lyry a Orla se pomalu sklání k západu a začíná dominovat oblast Kefea a Kasijopeje, případně Persea. Tuto část oblohy pěkně zachytil další z našich čtenářů Přemysl Orlík na tmavé obloze Jeseníků. Jeho snímek, který vidíme níže, v jeho pravé části dobře zachytil zadní část Labutě, které dominuje hvězda na ocasu Deneb, ale také červená mlhovina Severní Amerika. Uprostřed jsou temné i svítící mlhoviny v souhvězdí Kefea, které jsou pro tuto oblast typické. Vlevo vidíme Kasijopeu a Persea, kde dobře vystupuje dvojitá hvězdokupa „há a chí“, či neoficiálně M111 (jak je již tradičně nazýváme na severu Čech). Jasná skvrnka v dolní části snímku je velká galaxie v Andromedě, kterou jsme si představili detailněji před týdnem. Osamocená hvězda nahoře mírně vlevo od středu snímku je Polárka.

M 31 a Severní Amerika s okolím Autor: Přemysl Orlík
M 31 a Severní Amerika s okolím
Autor: Přemysl Orlík

Kosmonautika

Evropská kosmonautika slaví úspěšný návrat rakety Vega do služby. Při jejím startu 3. září bylo vyneseno hned 53 malých družic, a to především díky speciálnímu nosiči (dispenzeru), vyrobeném brněnskou firmou S.A.B. Aerospace. Na další starty možná nebudeme čekat dlouho, v plánu jsou do konce roku ještě dva.

31. srpna se úspěšně vrátila také raketa Electron. Ta měla neúspěšný start v červenci. Očekávalo se, že nejde o konstrukční chybu, ale pouze nahodilou chybu součástky, takže není překvapením, že start byl úspěšný. Vynesena byla radarová družice Sequoia. Firma Capella chce pomocí sítě těchto družic nabízet zákazníkům radarové snímky povrchu i několikrát za den.

31. srpna proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 s družicí SAOCOM 1B. Jednalo se po několika desetiletích o první misi z Floridy směřovanou na polární dráhu. První stupeň rakety se poté otočil a přistál zpět na Floridě. Sestřih povedených záběrů je k dispozici na Youtube.

2. září proběhl statický test postranního motoru na tuhé pohonné látky z připravované obří rakety SLS. Motor byl naplněn podobně, jako kdyby letěl na ostrou misi a nechal se vyhořet v plné délce plánované při startu.

3. září proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink. Mise proběhla úspěšně a přdevším video z plovoucí plošiny, zachycující přistávající první stupeň patří mezi zdařilé záznamy, stojící za shlédnutí. Jednalo se o 101. úspěšný start a o 60. přistání prvního stupně.

3. září proběhl na texaském kosmodromu Boca Chica druhý testovací skok prototypu Starship do výšky 150 metrů. Válec SN6 představující budoucí spodní část Starship osazený jedním motorem Raptor se úspěšně vznesl a ladně přistál opodál.

4. září odstartovala čínská raketa CZ-2Fexperimentálním miniraketoplánem. O misi není příliš informací.

7. září je v plánu start rakety CZ-4B s družicí Gaofen-11 (02) a 11. září by měla startovat raketa Astra Rocket v3.1 z kosmodromu na ostrově Kodiak.

Výročí

9. září 1975 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Viking 2. Podobně, jako u sesterské Viking 1, šlo o dvojici velmi úspěšných sond, přičemž jedna se stala oběžnicí Marsu a druhá přistála na povrchu v oblasti Utopia Planitia. Přistávací modul pracoval od 3. 9. 1976 do 11. 4. 1980, kdy selhaly baterie. Díky sondám Viking jsem se dověděli o povrchu, atmosféře a měsících Marsu velké množství informací, které doplnily a zpřesnily až novější sondy z let devadesátých a nového milénia.

11. září 1935 (85 let) se narodil bývalý sovětský kosmonaut German Titov Byl to opravdový letec-kosmonaut a do vesmíru se dostal hned po Gagarinovi jako druhý na palubě Vostoku 2. Let se uskutečnil v srpnu 1961 a Titov strávil na oběžné dráze úctyhodných 25 hodin.

12. září 1970 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 16. Sonda přešla postupně na oběžnou dráhu Měsíce a 20. září dosedla měkce na povrch Měsíce v oblasti Moře hojnosti. Sonda dokázala navrtat vzorky měsíčních hornin, které byly již 24. září dopraveny úspěšně na Zemi.

12. září 2005 (15 let) přiletěla sonda Hayabusa k planetce Itokawa. Šlo o přelomovou misi ve výzkumu planetek, protože se jako první pokusila na planetce přistát, nabrat vzorky a zase se vznesla a dovezla je na Zemi. Sonda startovala v roce 2003, od září 2005 zkoumala planetku, v listopadu se pokusila odebrat vzorky a v prosinci se začala od planetky vzdalovat. Let k Zemi byl trochu komplikovaný, ale nakonec se vše podařilo a pouzdro přistálo červnu 2010.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: John Dobson
  • Výročí: kometa C/1965 (Ikeya-Seki)
  • Výročí: Sunita Williams(ová)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: German Titov, Luna 16, Viking 2, Hayabusa, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »