Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 11. září 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 11. 9. v 8:06 SELČ. V neděli 15. 9. po 19:30 SELČ můžeme vedle již skoro úplňkového kotouče hledat hvězdu epsílon Capricorni (4,5 mag), která se tou dobou přiblíží a schová za měsíční kotouč. Ve 22:55 by mělo dojít k zákrytu kappa Capricorni (4,7 mag).

Planety
Merkur (0,2 až –0,7 mag) se nachází nízko na ranní obloze a zjasňuje, takže by měl být za dobrých podmínek viditelný i pouhým okem. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc, protože 8. září nastává opozice se Sluncem a bude i nejblíže Zemi. Nedaleko Saturnu směrem k východu v Rybách je také slabý Neptun (7,8 mag). Ačkoli Uran (5,7 mag), Jupiter (–2,3 mag) a Mars (0,7 mag) uvidíme již kolem půlnoci, ideálně vysoko jsou až ráno, když souhvězdí Býka a Blíženců vystupuje velmi vysoko nad obzor.

Aktivita Slunce je stále velmi vysoká. Na povrchu jsou i okem viditelné skvrny, a navíc dochází k erupcím doprovázeným výrony plazmatu z koróny. Tato hmota pak při příletu k Zemi způsobuje různě silné geomagnetické bouře. Polární záře byly zatím z kategorie fotograficky viditelných, ale může nastat i trochu jasnější. Sledujte dění třeba v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 13P/Olbers je už trochu slabší a stále jen nízko na večerní obloze, ale pořád je to jediný cíl z této kategorie, na který můžeme mířit i menší dalekohledy. Kometa směřuje do souhvězdí Pastýře pod jasného Arktura. Mapku polohy komety vám vygeneruje bezvadná webová aplikace CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

Počasí způsobilo další odklady startu mise Polaris Dawn. Je zajímavé, jak málo příhodných podmínek zatím pro tento start přišlo do úvahy. Zatím je počasí v místě nouzového přistání nevhodné. Další termín startu je 10. 9. v 9:38 SELČ. Pokud jste ještě neviděli, doporučujeme videoupoutávku mise a Živě a česky komentovaný přenos na Youtube Kosmonautix.cz.

Kosmická loď Starliner je zpátky na Zemi. Problémy s motorky provázely i fázi před přistáním, ale nakonec loď úspěšně dosedla na základně White Sands. Jak víme, zkušební let nebyl úspěšný, protože posádka zůstala na ISS a nabourala program stálých misí v Crew Dragonech. Kvůli problémům Starlineru bude na ISS startovat Crew 9 pouze ve dvoučlenném složení – za NASA Nick Hague a za Roskosmos Aleksandr Gorbunov.

K ISS by se měla vydat kosmická loď Sojuz MS-26. Start je v plánu 11. 9. a na palubě budou Alexej Ovčinin, Ivan Vagner (oba Roskosmos) a Donald Pettit (NASA). Zvláště let Američana nás může zajímat, protože umí pořizovat zajímavé snímky.

Výročí

9. září 1789 (235 let) se narodil americký astronom William C. Bond. Ve 40. letech 19. století se podílel na založení a stavbě Harvardské hvězdárny a poté zde společně se synem objevil krepový prstenec C nebo měsíc Hyperion u Saturnu. Společně s Johnem Whipplem experimentoval (od roku 1850, kdy vyfotografovali Vegu) s daguerotypií.

12. září 1959 (65 let) odstartovala sovětská sonda Luna 2. Jde o první sondu, která dopadla na povrch Měsíce. Sonda zkoumala radiaci, magnetické pole a poslala také snímky přibližujícího se měsíčního povrchu.

14. září 1974 (50 let) byl na observatoři Mount Palomar objeven Jupiterův měsíc Leda. Jméno přísluší manželce mytologického spartského krále Tyndarea. Měsíček obíhá poměrně daleko od Jupiteru (více než 11 miliónů kilometrů a oběžná doba je asi 240 dní).

Výhled na příští týden 

  • zákryt hvězdy planetkou (17365) Thymbraeus
  • Výročí: Francesco Maurolico
  • Výročí: Saturnův měsíc Mimas
  • Výročí: Vanguard 3
  • Výročí: Simon Plössl

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 2, William Cranch Bond, Měsíc Leda, Vesmírný týden


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »