Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 11. září 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 11. 9. v 8:06 SELČ. V neděli 15. 9. po 19:30 SELČ můžeme vedle již skoro úplňkového kotouče hledat hvězdu epsílon Capricorni (4,5 mag), která se tou dobou přiblíží a schová za měsíční kotouč. Ve 22:55 by mělo dojít k zákrytu kappa Capricorni (4,7 mag).

Planety
Merkur (0,2 až –0,7 mag) se nachází nízko na ranní obloze a zjasňuje, takže by měl být za dobrých podmínek viditelný i pouhým okem. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc, protože 8. září nastává opozice se Sluncem a bude i nejblíže Zemi. Nedaleko Saturnu směrem k východu v Rybách je také slabý Neptun (7,8 mag). Ačkoli Uran (5,7 mag), Jupiter (–2,3 mag) a Mars (0,7 mag) uvidíme již kolem půlnoci, ideálně vysoko jsou až ráno, když souhvězdí Býka a Blíženců vystupuje velmi vysoko nad obzor.

Aktivita Slunce je stále velmi vysoká. Na povrchu jsou i okem viditelné skvrny, a navíc dochází k erupcím doprovázeným výrony plazmatu z koróny. Tato hmota pak při příletu k Zemi způsobuje různě silné geomagnetické bouře. Polární záře byly zatím z kategorie fotograficky viditelných, ale může nastat i trochu jasnější. Sledujte dění třeba v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 13P/Olbers je už trochu slabší a stále jen nízko na večerní obloze, ale pořád je to jediný cíl z této kategorie, na který můžeme mířit i menší dalekohledy. Kometa směřuje do souhvězdí Pastýře pod jasného Arktura. Mapku polohy komety vám vygeneruje bezvadná webová aplikace CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

Počasí způsobilo další odklady startu mise Polaris Dawn. Je zajímavé, jak málo příhodných podmínek zatím pro tento start přišlo do úvahy. Zatím je počasí v místě nouzového přistání nevhodné. Další termín startu je 10. 9. v 9:38 SELČ. Pokud jste ještě neviděli, doporučujeme videoupoutávku mise a Živě a česky komentovaný přenos na Youtube Kosmonautix.cz.

Kosmická loď Starliner je zpátky na Zemi. Problémy s motorky provázely i fázi před přistáním, ale nakonec loď úspěšně dosedla na základně White Sands. Jak víme, zkušební let nebyl úspěšný, protože posádka zůstala na ISS a nabourala program stálých misí v Crew Dragonech. Kvůli problémům Starlineru bude na ISS startovat Crew 9 pouze ve dvoučlenném složení – za NASA Nick Hague a za Roskosmos Aleksandr Gorbunov.

K ISS by se měla vydat kosmická loď Sojuz MS-26. Start je v plánu 11. 9. a na palubě budou Alexej Ovčinin, Ivan Vagner (oba Roskosmos) a Donald Pettit (NASA). Zvláště let Američana nás může zajímat, protože umí pořizovat zajímavé snímky.

Výročí

9. září 1789 (235 let) se narodil americký astronom William C. Bond. Ve 40. letech 19. století se podílel na založení a stavbě Harvardské hvězdárny a poté zde společně se synem objevil krepový prstenec C nebo měsíc Hyperion u Saturnu. Společně s Johnem Whipplem experimentoval (od roku 1850, kdy vyfotografovali Vegu) s daguerotypií.

12. září 1959 (65 let) odstartovala sovětská sonda Luna 2. Jde o první sondu, která dopadla na povrch Měsíce. Sonda zkoumala radiaci, magnetické pole a poslala také snímky přibližujícího se měsíčního povrchu.

14. září 1974 (50 let) byl na observatoři Mount Palomar objeven Jupiterův měsíc Leda. Jméno přísluší manželce mytologického spartského krále Tyndarea. Měsíček obíhá poměrně daleko od Jupiteru (více než 11 miliónů kilometrů a oběžná doba je asi 240 dní).

Výhled na příští týden 

  • zákryt hvězdy planetkou (17365) Thymbraeus
  • Výročí: Francesco Maurolico
  • Výročí: Saturnův měsíc Mimas
  • Výročí: Vanguard 3
  • Výročí: Simon Plössl

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 2, William Cranch Bond, Měsíc Leda, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »