Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 11. září 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 11. 9. v 8:06 SELČ. V neděli 15. 9. po 19:30 SELČ můžeme vedle již skoro úplňkového kotouče hledat hvězdu epsílon Capricorni (4,5 mag), která se tou dobou přiblíží a schová za měsíční kotouč. Ve 22:55 by mělo dojít k zákrytu kappa Capricorni (4,7 mag).

Planety
Merkur (0,2 až –0,7 mag) se nachází nízko na ranní obloze a zjasňuje, takže by měl být za dobrých podmínek viditelný i pouhým okem. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc, protože 8. září nastává opozice se Sluncem a bude i nejblíže Zemi. Nedaleko Saturnu směrem k východu v Rybách je také slabý Neptun (7,8 mag). Ačkoli Uran (5,7 mag), Jupiter (–2,3 mag) a Mars (0,7 mag) uvidíme již kolem půlnoci, ideálně vysoko jsou až ráno, když souhvězdí Býka a Blíženců vystupuje velmi vysoko nad obzor.

Aktivita Slunce je stále velmi vysoká. Na povrchu jsou i okem viditelné skvrny, a navíc dochází k erupcím doprovázeným výrony plazmatu z koróny. Tato hmota pak při příletu k Zemi způsobuje různě silné geomagnetické bouře. Polární záře byly zatím z kategorie fotograficky viditelných, ale může nastat i trochu jasnější. Sledujte dění třeba v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 13P/Olbers je už trochu slabší a stále jen nízko na večerní obloze, ale pořád je to jediný cíl z této kategorie, na který můžeme mířit i menší dalekohledy. Kometa směřuje do souhvězdí Pastýře pod jasného Arktura. Mapku polohy komety vám vygeneruje bezvadná webová aplikace CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

Počasí způsobilo další odklady startu mise Polaris Dawn. Je zajímavé, jak málo příhodných podmínek zatím pro tento start přišlo do úvahy. Zatím je počasí v místě nouzového přistání nevhodné. Další termín startu je 10. 9. v 9:38 SELČ. Pokud jste ještě neviděli, doporučujeme videoupoutávku mise a Živě a česky komentovaný přenos na Youtube Kosmonautix.cz.

Kosmická loď Starliner je zpátky na Zemi. Problémy s motorky provázely i fázi před přistáním, ale nakonec loď úspěšně dosedla na základně White Sands. Jak víme, zkušební let nebyl úspěšný, protože posádka zůstala na ISS a nabourala program stálých misí v Crew Dragonech. Kvůli problémům Starlineru bude na ISS startovat Crew 9 pouze ve dvoučlenném složení – za NASA Nick Hague a za Roskosmos Aleksandr Gorbunov.

K ISS by se měla vydat kosmická loď Sojuz MS-26. Start je v plánu 11. 9. a na palubě budou Alexej Ovčinin, Ivan Vagner (oba Roskosmos) a Donald Pettit (NASA). Zvláště let Američana nás může zajímat, protože umí pořizovat zajímavé snímky.

Výročí

9. září 1789 (235 let) se narodil americký astronom William C. Bond. Ve 40. letech 19. století se podílel na založení a stavbě Harvardské hvězdárny a poté zde společně se synem objevil krepový prstenec C nebo měsíc Hyperion u Saturnu. Společně s Johnem Whipplem experimentoval (od roku 1850, kdy vyfotografovali Vegu) s daguerotypií.

12. září 1959 (65 let) odstartovala sovětská sonda Luna 2. Jde o první sondu, která dopadla na povrch Měsíce. Sonda zkoumala radiaci, magnetické pole a poslala také snímky přibližujícího se měsíčního povrchu.

14. září 1974 (50 let) byl na observatoři Mount Palomar objeven Jupiterův měsíc Leda. Jméno přísluší manželce mytologického spartského krále Tyndarea. Měsíček obíhá poměrně daleko od Jupiteru (více než 11 miliónů kilometrů a oběžná doba je asi 240 dní).

Výhled na příští týden 

  • zákryt hvězdy planetkou (17365) Thymbraeus
  • Výročí: Francesco Maurolico
  • Výročí: Saturnův měsíc Mimas
  • Výročí: Vanguard 3
  • Výročí: Simon Plössl

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 2, William Cranch Bond, Měsíc Leda, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »