Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2019

38. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 18. září 2019 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý pochod 4 je zpět ve službě. Před 230 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 22. září ve 4:41 SELČ. 19. září bychom mohli mít možnost spatřit výstup slabší hvězdičky 6,1 mag ze souhvězdí Berana zpoza neosvětlené části ubývajícího úplňku. Výstup se odehraje vysoko na obloze, ovšem až kolem 2:20 SELČ. Průchod Hyádami proběhne u nás pod obzorem a tak nám zbývá zase jen výstup slabší hvězdičky 6,4 mag, který nastane kolem 3. ráno dne 21. září.   

Planety:
Jupiter (−2,1 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem a Saturn (0,4 mag) je večer nad jižním obzorem. Přechod GRS vychází nejlépe na 18. 9. ve 20:25 SELČ. Z úkazů měsíčků Jupiteru upozorněme např. 16. 9. na výstup Ganymedu ze zákrytu, který se odehraje ve 20:48 SELČ. 22. 9. večer ještě můžeme stihnout přechod stínu Io, který začíná ve 20:08 a mezitím bude na kotoučku i měsíc samotný, jehož přechod končí ve 21:05.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Část dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov) Autor: Spaceweather.com
Část dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov)
Autor: Spaceweather.com
Kometa C/2019 Q4 (Borisov), která překvapila astronomy, protože pouze prolétá Sluneční soustavou po hyperbolické dráze, se bude až do konce září nacházet v souhvězdí Raka a bude tak nad ránem relativně vysoko nad obzorem. Problém je pouze její jasnost kolem 17 až 18 mag. Zachytit ji tak půjde amatérsky s pomocí fotografie. Velké observatoře typu CFHT nebo Gemini na Havaji už se na ni také podívaly. Její kometární aktivita je nezpochybnitelná a původ mimo naši planetární soustavu podle údajů z Minor Planet Center také. Kliknutím na odkaz si můžete manipulovat s pohledem na dráhy planet i komety.

Kosmonautika

Japonská raketa H-IIB měla 10. září problém u přívodního potrubí k raketě, kde se objevil oheň, kvůli němuž byl start odložen. To může ohrozit rytmus práce na stanici ISS, pokud loď HTV-8 nedorazí podle plánu. Ještě se vše stíhá. Nový pokus o start je v plánu 17. září.

Po vynuceném odkladu, způsobeném problémem při posledním startu na jaře, je zpět ve službě raketa Dlouhý pochod 4. Start verze CZ-4B s družicí Ziyuan-2D byl 12. září úspěšný.

Výročí

Saturnův měsíc Mimas má povrch pokrytý velkým množstvím kráterů Autor: NASA
Saturnův měsíc Mimas má povrch pokrytý velkým množstvím kráterů
Autor: NASA
17. září 1789 (230 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas. Větším amatérským dalekohledem jej můžeme spatřit i my, stačí jen mít dobré podmínky, neboť měsíc se nachází poblíž jasného prstence. Mimas má na povrchu jeden velký kráter, který vznikl dávnou srážkou, která jej téměř mohla rozbít. Kráter se jmenuje příznačně Herschel.

18. září 1959 (60 let) odstartovala americká sonda Vanguard 3. Byla to jen malá koule z hořčíkové slitiny určená ke studiu zemského magnetického pole, mikrometeoroidů a slunečního rentgenového záření a jeho vlivu na atmosféru.

Výhled na příští týden 

  • Start Sojuzu MS-15 k ISS
  • Výročí: Ole Christensen Rømer
  • Výročí: zajímavé pády meteoritů do domů

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vanguard 3, William herschel, Mimas, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »