38. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 22. září ve 21:32 SELČ. Vzhledem jeho poloze pod ekliptikou a samotnému nízkému sklonu ekliptiky k obzoru bude srpek Měsíce jen obtížně viditelný. V týdnu navštěvuje Měsíc souhvězdí Štíra a Střelce. V sobotu je „v oušku“ Střelcovy „čajové konvice“. V neděli 24. 9. může být zajímavý výstup hvězdy 59 Sgr (4,5 mag), cca v 19:40 SELČ, zpoza osvětlené strany Měsíce ještě za světla po západu Slunce.

Planety
Saturn (0,5 mag) najdeme večer v souhvězdí Vodnáře nad jihovýchodním obzorem. Jupiter (−2,6 mag) je večer jen nízko a dobré výšky dosahuje až po půlnoci. Pouze dalekohledem má cenu hledat Neptun (7,8 mag) v Rybách a Uran (5,7 mag) v Beranovi poblíž Jupiteru. Ráno nás na první pohled zaujme výrazně zářící Venuše (−4,7 mag) jako jitřenka. Tento týden začíná dobré období ranní viditelnosti planety Merkur (jasnost se bude měnit od 0 do −0,7 mag). Planeta bude za svítání jen nízko nad východem, ale bude zjasňovat a mohla by být ke spatření i pouhým okem.

K ranním hodinám patří také zvířetníkové světlo. Šikmý kužel prachu nasvíceného Sluncem bude pozorovatelný nejlépe před pátou hodinou ráno v místech, kde ještě není výrazné světelné znečištění a kde především směrem na východ nejsou velká města.

Aktivita Slunce je proměnlivá. Občas docházelo ke středně silným erupcím, skvrny jsou četné, ale nepříliš velké. Erupce nastávaly v oblasti výhodně natočené směrem k Zemi, ale žádná nebyla doprovázena únikem plazmatu z koróny. To se změnilo v sobotu 16. 9. Po erupci filamentu, visícího nad povrchem poblíž středu Slunce, byl z koróny vyvržen oblak plazmatu přímo k Zemi (halo CME). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.  

Slabší polární záře nastala 12. 9. a v galerii astro.cz se dokonce objevil snímek od našeho čtenáře Lubomíra Sklenára:

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) zmizela v záři Slunce, dalo by se říci s velkou parádou. Nejlepší období jejího pozorování připadlo na ranní hodiny od 5. do 10. září. Kometa předvedla velmi hezký iontový ohon, který měl délku nejméně 15°, ale pohled do dalekohledu ukázal většinou ohon dlouhý pouze nějaký stupeň, dva. Důvodem byla nízká výška komety nad obzorem a malá citlivost našeho oka v těchto obtížných podmínkách.

Ještě horší podmínky k pozorování nabídlo večerní okno ve dnech 14. až 16. 9. Kometa byla pouze dva stupně vysoko v době, kdy Slunce kleslo 10 stupňů pod obzor. To zcela znemožnilo její pozorování okem pomocí dalekohledu. Důvodem byla i nízká průzračnost u severozápadního obzoru. Podařilo se ji najít alespoň fotograficky, kdy vypadala jako mlhavější hvězdička. Teprve pomocí citlivé kamery a dalekohledu se podařilo zachytit i náznak ohonu.

Přesto je jasné, že jde o největší kometární překvapení letošního roku, které díky vhodnému počasí stálo za to. Kometa se nyní protáhne z našeho pohledu za Sluncem a než se vynoří jižanům na obloze, hodně zeslábne.

Astronomický ústav AV ČR vydal analýzu jasného bolidu z 10. září, který díky jasnému počasí spatřila řada náhodných svědků. Ukázalo se, že pohasl relativně vysoko, ve výšce asi 30 km, ale malý asi 50g úlomek a několik menších mohl dopadnout až na zemský povrch poblíž Ledče nad Sázavou.

Kosmonautika

Na ISS dorazila nová tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-24. Novými členy dlouhodobé mise na ISS jsou zkušený ruský kosmonaut Oleg Kononěnko a nováčci Nikolaj Čub z Ruska a Loral O'Harová z USA. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má nyní okno večerních přeletů. Pokud tedy spatříte jasnou hvězdu letící zhruba od západu k východu, jistě je to ona. Předpovědi nabízí např. Heavens Above.com.

15. září proběhl premiérový úspěšný start rakety Firefly Alpha. Tento menší nosič s nosností asi do jedné tuny na nízkou oběžnou dráhu vyvinula společnost Firefly Aerospace. Při tomto startu byla vynesena vojenská technologická družice Victus Nox. Jednalo se o první úspěšný start (po selhání v roce 2021 a částečném úspěchu v roce 2022).

Po startu starlinků 12. září následovalo období jasných večerů, a tak se daly tyto družice sledovat jako vláček dvacítky teček letící oblohou a mizící v zemském stínu. Družice jsou velmi jasné, což nepřekvapí, když si uvědomíme, že většina povrchu panelů je lesklá jako zrcadlo. Další starlinky startovaly 16. 9.

Čínská raketa CZ-2D vynesla v neděli 17. 9. další ze sledovacích družic Yaogan 39.

Výročí

19. září 1988 (35 let) odstartovala raketa Šavit s první izraelskou tajnou družicí Ofek-1. Název družice znamená v hebrejštině „obzor“.

21. září 2003 (20 let) zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo. Po vypuštění raketoplánem Atlantis v říjnu 1989 se vydala k Jupiteru, přičemž cestou zblízka vyfotografovala planetky Gaspra a Ida. Od prosince 1995 pracovala úspěšně u Jupiteru, přičemž zkoumala atmosféru i jeho měsíce.

23. září 2008 (15 let) zemřel čestný člen České astronomické společnosti Emil Škrabal. Ještě ve věku sta let nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém. Pozoruhodná je určitě už jenom vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

Výhled na příští týden 

• Merkur na ranní obloze
• výročí: Shenzhou 7, tři tchajkonauti, 1. EVA
• výročí: Vladimír Remek
• výročí: SMART-1
• výročí: první fotografie komety
• výročí: Falcon 1
• výročí: Discovery, STS-26, Return To Flight po Challengeru
• výročí: NASA

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 – článek na astro.cz.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).