Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2023

38. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 20. září 2023 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 9. do 24. 9. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a večer je pouze velmi nízko nad obzorem. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno se k nepřehlédnutelné Venuši přidává Merkur. Slunce vyvrhlo oblak hmoty směřující k Zemi. Kometa Nišimura po pěkném ranním představení zmizela i z večerní oblohy. Astronomický ústav vydal analýzu bolidu z 10. září. Na ISS dorazila posádka v lodi Sojuz MS-24. ISS můžeme vidět přelétat večer na obloze. Startovaly další starlinky a řadu teček letící oblohou spatřilo mnoho pozorovatelů. Před 20 lety zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 22. září ve 21:32 SELČ. Vzhledem jeho poloze pod ekliptikou a samotnému nízkému sklonu ekliptiky k obzoru bude srpek Měsíce jen obtížně viditelný. V týdnu navštěvuje Měsíc souhvězdí Štíra a Střelce. V sobotu je „v oušku“ Střelcovy „čajové konvice“. V neděli 24. 9. může být zajímavý výstup hvězdy 59 Sgr (4,5 mag), cca v 19:40 SELČ, zpoza osvětlené strany Měsíce ještě za světla po západu Slunce.

Planety
Saturn (0,5 mag) najdeme večer v souhvězdí Vodnáře nad jihovýchodním obzorem. Jupiter (−2,6 mag) je večer jen nízko a dobré výšky dosahuje až po půlnoci. Pouze dalekohledem má cenu hledat Neptun (7,8 mag) v Rybách a Uran (5,7 mag) v Beranovi poblíž Jupiteru. Ráno nás na první pohled zaujme výrazně zářící Venuše (−4,7 mag) jako jitřenka. Tento týden začíná dobré období ranní viditelnosti planety Merkur (jasnost se bude měnit od 0 do −0,7 mag). Planeta bude za svítání jen nízko nad východem, ale bude zjasňovat a mohla by být ke spatření i pouhým okem.

K ranním hodinám patří také zvířetníkové světlo. Šikmý kužel prachu nasvíceného Sluncem bude pozorovatelný nejlépe před pátou hodinou ráno v místech, kde ještě není výrazné světelné znečištění a kde především směrem na východ nejsou velká města.

Slunce Ca-k Autor: Jiří Spilka
Slunce Ca-k
Autor: Jiří Spilka
Aktivita Slunce je proměnlivá. Občas docházelo ke středně silným erupcím, skvrny jsou četné, ale nepříliš velké. Erupce nastávaly v oblasti výhodně natočené směrem k Zemi, ale žádná nebyla doprovázena únikem plazmatu z koróny. To se změnilo v sobotu 16. 9. Po erupci filamentu, visícího nad povrchem poblíž středu Slunce, byl z koróny vyvržen oblak plazmatu přímo k Zemi (halo CME). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.  

Slabší polární záře nastala 12. 9. a v galerii astro.cz se dokonce objevil snímek od našeho čtenáře Lubomíra Sklenára:

polární záře Autor: Lubomír Sklenár
polární záře
Autor: Lubomír Sklenár

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) zmizela v záři Slunce, dalo by se říci s velkou parádou. Nejlepší období jejího pozorování připadlo na ranní hodiny od 5. do 10. září. Kometa předvedla velmi hezký iontový ohon, který měl délku nejméně 15°, ale pohled do dalekohledu ukázal většinou ohon dlouhý pouze nějaký stupeň, dva. Důvodem byla nízká výška komety nad obzorem a malá citlivost našeho oka v těchto obtížných podmínkách.

Ještě horší podmínky k pozorování nabídlo večerní okno ve dnech 14. až 16. 9. Kometa byla pouze dva stupně vysoko v době, kdy Slunce kleslo 10 stupňů pod obzor. To zcela znemožnilo její pozorování okem pomocí dalekohledu. Důvodem byla i nízká průzračnost u severozápadního obzoru. Podařilo se ji najít alespoň fotograficky, kdy vypadala jako mlhavější hvězdička. Teprve pomocí citlivé kamery a dalekohledu se podařilo zachytit i náznak ohonu.

Na snímku z 15. září 2023 je vidět kometa C/2023 P1 (Nishimura) přes dalekohled WO FLT98 (ohnisko 512 mm), když byla 1,9° nad obzorem. Kamera ASI294MCPro snímala po dobu 30 sekund a aby byl vůbec vidět i náznak ohonu, byl upraven kontrast. Autor: Martin Gembec
Na snímku z 15. září 2023 je vidět kometa C/2023 P1 (Nishimura) přes dalekohled WO FLT98 (ohnisko 512 mm), když byla 1,9° nad obzorem. Kamera ASI294MCPro snímala po dobu 30 sekund a aby byl vůbec vidět i náznak ohonu, byl upraven kontrast.
Autor: Martin Gembec

Přesto je jasné, že jde o největší kometární překvapení letošního roku, které díky vhodnému počasí stálo za to. Kometa se nyní protáhne z našeho pohledu za Sluncem a než se vynoří jižanům na obloze, hodně zeslábne.

Astronomický ústav AV ČR vydal analýzu jasného bolidu z 10. září, který díky jasnému počasí spatřila řada náhodných svědků. Ukázalo se, že pohasl relativně vysoko, ve výšce asi 30 km, ale malý asi 50g úlomek a několik menších mohl dopadnout až na zemský povrch poblíž Ledče nad Sázavou.

Kosmonautika

Na ISS dorazila nová tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-24. Novými členy dlouhodobé mise na ISS jsou zkušený ruský kosmonaut Oleg Kononěnko a nováčci Nikolaj Čub z Ruska a Loral O'Harová z USA. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má nyní okno večerních přeletů. Pokud tedy spatříte jasnou hvězdu letící zhruba od západu k východu, jistě je to ona. Předpovědi nabízí např. Heavens Above.com.

146996.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

15. září proběhl premiérový úspěšný start rakety Firefly Alpha. Tento menší nosič s nosností asi do jedné tuny na nízkou oběžnou dráhu vyvinula společnost Firefly Aerospace. Při tomto startu byla vynesena vojenská technologická družice Victus Nox. Jednalo se o první úspěšný start (po selhání v roce 2021 a částečném úspěchu v roce 2022).

Po startu starlinků 12. září následovalo období jasných večerů, a tak se daly tyto družice sledovat jako vláček dvacítky teček letící oblohou a mizící v zemském stínu. Družice jsou velmi jasné, což nepřekvapí, když si uvědomíme, že většina povrchu panelů je lesklá jako zrcadlo. Další starlinky startovaly 16. 9.

Čínská raketa CZ-2D vynesla v neděli 17. 9. další ze sledovacích družic Yaogan 39.

Výročí

19. září 1988 (35 let) odstartovala raketa Šavit s první izraelskou tajnou družicí Ofek-1. Název družice znamená v hebrejštině „obzor“.

Sonda Galileo u Jupiteru na kresbě Autor: NASA
Sonda Galileo u Jupiteru na kresbě
Autor: NASA
21. září 2003 (20 let) zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo. Po vypuštění raketoplánem Atlantis v říjnu 1989 se vydala k Jupiteru, přičemž cestou zblízka vyfotografovala planetky Gaspra a Ida. Od prosince 1995 pracovala úspěšně u Jupiteru, přičemž zkoumala atmosféru i jeho měsíce.

23. září 2008 (15 let) zemřel čestný člen České astronomické společnosti Emil Škrabal. Ještě ve věku sta let nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém. Pozoruhodná je určitě už jenom vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

Výhled na příští týden 

  • Merkur na ranní obloze
  • výročí: Shenzhou 7, tři tchajkonauti, 1. EVA
  • výročí: Vladimír Remek
  • výročí: SMART-1
  • výročí: první fotografie komety
  • výročí: Falcon 1
  • výročí: Discovery, STS-26, Return To Flight po Challengeru
  • výročí: NASA

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 – článek na astro.cz.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Emil Škrabal, Sonda Galileo, Šavit, C/2023 P1 (Nishimura), Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »