Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2023

38. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 20. září 2023 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 9. do 24. 9. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a večer je pouze velmi nízko nad obzorem. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno se k nepřehlédnutelné Venuši přidává Merkur. Slunce vyvrhlo oblak hmoty směřující k Zemi. Kometa Nišimura po pěkném ranním představení zmizela i z večerní oblohy. Astronomický ústav vydal analýzu bolidu z 10. září. Na ISS dorazila posádka v lodi Sojuz MS-24. ISS můžeme vidět přelétat večer na obloze. Startovaly další starlinky a řadu teček letící oblohou spatřilo mnoho pozorovatelů. Před 20 lety zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 22. září ve 21:32 SELČ. Vzhledem jeho poloze pod ekliptikou a samotnému nízkému sklonu ekliptiky k obzoru bude srpek Měsíce jen obtížně viditelný. V týdnu navštěvuje Měsíc souhvězdí Štíra a Střelce. V sobotu je „v oušku“ Střelcovy „čajové konvice“. V neděli 24. 9. může být zajímavý výstup hvězdy 59 Sgr (4,5 mag), cca v 19:40 SELČ, zpoza osvětlené strany Měsíce ještě za světla po západu Slunce.

Planety
Saturn (0,5 mag) najdeme večer v souhvězdí Vodnáře nad jihovýchodním obzorem. Jupiter (−2,6 mag) je večer jen nízko a dobré výšky dosahuje až po půlnoci. Pouze dalekohledem má cenu hledat Neptun (7,8 mag) v Rybách a Uran (5,7 mag) v Beranovi poblíž Jupiteru. Ráno nás na první pohled zaujme výrazně zářící Venuše (−4,7 mag) jako jitřenka. Tento týden začíná dobré období ranní viditelnosti planety Merkur (jasnost se bude měnit od 0 do −0,7 mag). Planeta bude za svítání jen nízko nad východem, ale bude zjasňovat a mohla by být ke spatření i pouhým okem.

K ranním hodinám patří také zvířetníkové světlo. Šikmý kužel prachu nasvíceného Sluncem bude pozorovatelný nejlépe před pátou hodinou ráno v místech, kde ještě není výrazné světelné znečištění a kde především směrem na východ nejsou velká města.

Slunce Ca-k Autor: Jiří Spilka
Slunce Ca-k
Autor: Jiří Spilka
Aktivita Slunce je proměnlivá. Občas docházelo ke středně silným erupcím, skvrny jsou četné, ale nepříliš velké. Erupce nastávaly v oblasti výhodně natočené směrem k Zemi, ale žádná nebyla doprovázena únikem plazmatu z koróny. To se změnilo v sobotu 16. 9. Po erupci filamentu, visícího nad povrchem poblíž středu Slunce, byl z koróny vyvržen oblak plazmatu přímo k Zemi (halo CME). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.  

Slabší polární záře nastala 12. 9. a v galerii astro.cz se dokonce objevil snímek od našeho čtenáře Lubomíra Sklenára:

polární záře Autor: Lubomír Sklenár
polární záře
Autor: Lubomír Sklenár

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) zmizela v záři Slunce, dalo by se říci s velkou parádou. Nejlepší období jejího pozorování připadlo na ranní hodiny od 5. do 10. září. Kometa předvedla velmi hezký iontový ohon, který měl délku nejméně 15°, ale pohled do dalekohledu ukázal většinou ohon dlouhý pouze nějaký stupeň, dva. Důvodem byla nízká výška komety nad obzorem a malá citlivost našeho oka v těchto obtížných podmínkách.

Ještě horší podmínky k pozorování nabídlo večerní okno ve dnech 14. až 16. 9. Kometa byla pouze dva stupně vysoko v době, kdy Slunce kleslo 10 stupňů pod obzor. To zcela znemožnilo její pozorování okem pomocí dalekohledu. Důvodem byla i nízká průzračnost u severozápadního obzoru. Podařilo se ji najít alespoň fotograficky, kdy vypadala jako mlhavější hvězdička. Teprve pomocí citlivé kamery a dalekohledu se podařilo zachytit i náznak ohonu.

Na snímku z 15. září 2023 je vidět kometa C/2023 P1 (Nishimura) přes dalekohled WO FLT98 (ohnisko 512 mm), když byla 1,9° nad obzorem. Kamera ASI294MCPro snímala po dobu 30 sekund a aby byl vůbec vidět i náznak ohonu, byl upraven kontrast. Autor: Martin Gembec
Na snímku z 15. září 2023 je vidět kometa C/2023 P1 (Nishimura) přes dalekohled WO FLT98 (ohnisko 512 mm), když byla 1,9° nad obzorem. Kamera ASI294MCPro snímala po dobu 30 sekund a aby byl vůbec vidět i náznak ohonu, byl upraven kontrast.
Autor: Martin Gembec

Přesto je jasné, že jde o největší kometární překvapení letošního roku, které díky vhodnému počasí stálo za to. Kometa se nyní protáhne z našeho pohledu za Sluncem a než se vynoří jižanům na obloze, hodně zeslábne.

Astronomický ústav AV ČR vydal analýzu jasného bolidu z 10. září, který díky jasnému počasí spatřila řada náhodných svědků. Ukázalo se, že pohasl relativně vysoko, ve výšce asi 30 km, ale malý asi 50g úlomek a několik menších mohl dopadnout až na zemský povrch poblíž Ledče nad Sázavou.

Kosmonautika

Na ISS dorazila nová tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-24. Novými členy dlouhodobé mise na ISS jsou zkušený ruský kosmonaut Oleg Kononěnko a nováčci Nikolaj Čub z Ruska a Loral O'Harová z USA. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má nyní okno večerních přeletů. Pokud tedy spatříte jasnou hvězdu letící zhruba od západu k východu, jistě je to ona. Předpovědi nabízí např. Heavens Above.com.

146996.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

15. září proběhl premiérový úspěšný start rakety Firefly Alpha. Tento menší nosič s nosností asi do jedné tuny na nízkou oběžnou dráhu vyvinula společnost Firefly Aerospace. Při tomto startu byla vynesena vojenská technologická družice Victus Nox. Jednalo se o první úspěšný start (po selhání v roce 2021 a částečném úspěchu v roce 2022).

Po startu starlinků 12. září následovalo období jasných večerů, a tak se daly tyto družice sledovat jako vláček dvacítky teček letící oblohou a mizící v zemském stínu. Družice jsou velmi jasné, což nepřekvapí, když si uvědomíme, že většina povrchu panelů je lesklá jako zrcadlo. Další starlinky startovaly 16. 9.

Čínská raketa CZ-2D vynesla v neděli 17. 9. další ze sledovacích družic Yaogan 39.

Výročí

19. září 1988 (35 let) odstartovala raketa Šavit s první izraelskou tajnou družicí Ofek-1. Název družice znamená v hebrejštině „obzor“.

Sonda Galileo u Jupiteru na kresbě Autor: NASA
Sonda Galileo u Jupiteru na kresbě
Autor: NASA
21. září 2003 (20 let) zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo. Po vypuštění raketoplánem Atlantis v říjnu 1989 se vydala k Jupiteru, přičemž cestou zblízka vyfotografovala planetky Gaspra a Ida. Od prosince 1995 pracovala úspěšně u Jupiteru, přičemž zkoumala atmosféru i jeho měsíce.

23. září 2008 (15 let) zemřel čestný člen České astronomické společnosti Emil Škrabal. Ještě ve věku sta let nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém. Pozoruhodná je určitě už jenom vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

Výhled na příští týden 

  • Merkur na ranní obloze
  • výročí: Shenzhou 7, tři tchajkonauti, 1. EVA
  • výročí: Vladimír Remek
  • výročí: SMART-1
  • výročí: první fotografie komety
  • výročí: Falcon 1
  • výročí: Discovery, STS-26, Return To Flight po Challengeru
  • výročí: NASA

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 – článek na astro.cz.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Emil Škrabal, Sonda Galileo, Šavit, C/2023 P1 (Nishimura), Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »