39. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 24. 9. ve 20:50 SELČ. Převážnou část týdne bude tedy viditelný až v druhé polovině noci a také ráno a dopoledne.

Planety
Merkur se blíží do horní konjunkce se Sluncem (bude tedy vidět na snímcích koronografu SOHO a je i poměrně hodně jasný). Venuše (–3,9 mag) by mohla být vidět za velmi dobrých podmínek večer, ale jen za soumraku při jihozápadním obzoru. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc (nedaleko něj v Rybách je i slabý Neptun). Jupiter (–2,4 mag) v Býku je vidět dobře už kolem půlnoci, Mars (0,6 mag) v Blížencích spíše až nad ránem, kdy obě planety dosahují velké výšky nad obzorem. Uran je také v Býku poblíž Plejád.

Aktivita Slunce se dočasně snížila (by platilo ještě do neděle 23. 9.). V neděli večer jsme však zaznamenali další erupci M3,7 a hned doprovázenou pěkným vyvržením oblaku plazmatu (viz obrázek níže). Nová aktivní oblast AR3834 možná slibuje nějaké další překvapení, uvidíme. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zřejmě skutečně slibuje velkou podívanou, i když jak se říká, dokud to neuvidíme na vlastní oči, není nic jisté. Každopádně tedy začněme být v pozoru, protože zvýšený jas komety dopředným rozptylem by mohl umožnit pozorování i od nás koncem září na ranní obloze! Jakub Černý uveřejnil v anglicky psaných skupinách podrobné informace, z nichž vybíráme nejdůležitější informace:

Máme tu tři hlavní otázky:

Bude se kometa C/2023 A3 rozpadat? NE. Kometa je větší než jiné, které nedosáhly tzv. Bortleho limit. Je dokonce 2,5krát větší než C/1999 S4, u které k rozpadu došlo, přestože byla větší, než uvádí Bortleho limit.

Jak jasná bude tato kometa? Jakub podrobně vypisuje vzorce a efemeridu, nejzajímavější jsou údaje o jasnosti v magnitudách, kde vidíme následující řadu:

Jak zvýší dopředný rozptyl jasnost komety?

Efekt dopředného rozptylu závisí především na tom, jak hodně prachu kometa uvolňuje, protože tento efekt ovlivňuje pouze prach. Například u velmi plynné komety C/2021 A1 (Leonard) nedošlo k výraznému zesílení dopředným rozptylem. Prašnost komety lze porovnat podle její R-V magnitudy. Existují rozsáhlé soubory dat komet naměřených ve filerech R i V z Malargue FRAM. Nejnovější měření pro kometu C/2023 A3 dávají hodnoty 0,5 mag. Například velmi prašná kometa C/2011 L4 měla v podobných heliocentrických vzdálenostech hodnoty 0,1 mag a 0,5 mag. Velmi plynná kometa C/2021 A1 měla při nepatrně větších heliocentrických vzdálenostech hodnoty -0,5 mag. Můžeme tedy usuzovat, že C/2023 A3 je velmi prašná kometa, a proto by J. N. Marcusem vypočtené zjasnění mohlo být velmi realistické.

Výsledek zní velmi optimisticky, ale je podložen dostatkem údajů.

Zde je světelná křivka se započtením dopředného rozptylu:

Pro zajímavost ještě doplňme, že dojde k zákrytu jasné hvězdy planetkou (88554) 2001 QW199. Hvězda v souhvězdí Vozky má jasnost 7,5 magnitudy, což znamená, že zákryt by byl pozorovatelný i obyčejným amatérským dalekohledem, což je ve světě zákrytů hvězd planetkami skutečně mimořádné. Podle propočtů potrvá zákryt jen 0,8 sekundy. Tuto nevýhodu ale vyvažuje hluboký pokles jasu 12,5 mag. Hvězda v malých dalekohledech doslova "zmizí". K zákrytu má dojít 25. 9. po půl šesté ráno. Pás prochází částí Čech od jihozápadu k severu.

Kosmonautika a sondy

Elon Musk naznačil jistý stupeň rozladění nad tím, jak pomalu pracuje americký úřad pro civilní letectví (FAA), který mu stále nepovolil pátý zkušební let sestavy Super Heavy Starship. Aby ukázal stav připravenosti k letu, nechal sestavit stupeň B12 a na něj Starship S30 a kromě toho nechal zapálit zkušebně ještě motory Starship určené pro následující šestý test. Jakmile prý dostane povolení, poletí se a pokud by vše šlo podle plánu, tak by mohlo dojít k pokusu o přistání do obřích kovových rukou „mechazilly“ na startovní věži. Starship by opět měla dosednout na hladinu oceánu.

Na ISS, kde se chýlí konec pobytu Olegu Kononěnkovi, došlo ke slavnostnímu předání klíče od stanice Sunitě Williams, která se tak neplánovaně stala novou velitelkou stanice, ačkoli podle původního plánu měla přistát ve Starlineru už před více než dvěma měsíci. Kosmická loď Sojuz MS-25 se má oddělit od ISS v pondělí 23. 9. a přistát v kazašské stepi s tříčlennou posádkou, která absolvovala rekordně dlouhý pobyt na ISS v délce 373 dní.

Čínská společnost Deep Blue Aerospace vyvíjí znovupoužitelný nosič po vzoru SpaceX. O víkendu publikovala nezvykle otevřeně záběry z testu prototypu rakety, který startoval a před přistáním visel nad přistávací plochou. Pak se však tvrdě zřítil, když motor ztratil tah. Raketa se po vypnutí motoru převrátila, ale nezničila se úplně.

Výročí

24. září 2014 (10 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena indická sonda Mangalján (Mars Orbiter Mission), která se také zaměřuje na průzkum atmosféry Marsu.

25. září 1644 (380 let) se narodil dánský matematik a astronom Ole Christensen Rømer. Spolu s Jeanem Pickardem měřil na ostrově Hven zákryty měsíčku Io u Jupiteru, přičemž cílem bylo určit přesnou zeměpisnou polohu (v tomto případě zeměpisnou délku) bývalé observatoře Tycha Brahe. Oba astronomové si všimli, že se časy zákrytů měsíce zkracují, když se naše planeta Jupiteru smetla ze stolu pod argumenty René Descartesa. Teprve po Rømerově smrti, kdy byla Jamesem Bradleym zjištěna aberace hvězd a teprve 170 let poté, kdy Fizeau měřil rychlost světla, byla tato myšlenka potvrzena.

V týdnu máme dvě zajímavá výročí, kdy meteority zasáhly přímo dům a prorazily jejich střechu. 28. září 1969 (55 let) dopadl tzv. Murchisonský meteorit na stejnojmenné městečko v Austrálii. Pád byl pozorován a na zem dopadlo asi 100 kg hmoty, přičemž jeden malý asi půlkilogramový kus prorazil střechu jednoho z domů. 26. září 1999 (25 let) dopadl meteorit na japonské Kobe. Také tentokrát došlo k průrazu střechy. Celkem bylo nalezeno 20 kusů, ale celková hmotnost byla jen 136 gramů.

27. 9. 1814 (210 let) se narodil americký astronom Daniel Kirkwood. S přibývajícími počty nově objevených planetek mezi Marsem a Jupiterem si všiml, že jsou mezi jejich drahami mezery, které vznikají gravitačními rezonancemi s Jupiterem. Tyto dnes nazýváme na jeho počest Kirkwoodovy mezery. Podobně vysvětlil i mezery v Saturnově prstenci jako rezonanci s některým z měsíců planety.

28. září 1989 (35 let) byla vypuštěna druhá československá družice Magion 2. Po oddělení od hlavního nákladu (družice Interkosmos 24) se ukázalo, že se vyklopil jen jeden panel solárních článků. Komunikaci s družicí se proto povedlo ustálit až poté, co začala obíhat na Sluncem ozářené dráze (od 21. prosince téhož roku).

Výhled na příští týden 

• „Mikronov“ a prstencové zatmění Slunce
• Výročí: Hervé Faye
• Výročí: Luna 3
• Výročí: SpaceShipOne získal XPrize

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).