Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2020

4. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 22. ledna 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2020. Měsíc bude v novu. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na Floridě proběhl test úniku lodi Crew Dragon z letící rakety. Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. Úspěšný byl také start evropské Ariane 5. Na ISS proběhnou dva výstupy do volného kosmu s různými úkoly. Připraven je i start dalších družic Starlink. Před 90 roky se narodil druhý muž na Měsíci, Buzz Aldrin.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 24. ledna ve 22:42 SEČ. V pondělí a úterý 20. / 21. ledna najdeme zužující se srpek poblíž Marsu na ranní svítající obloze nízko nad jihovýchodem. Na večerní oblohu se mladý Měsíc vyhoupne zhruba v neděli večer.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Nachází se ve Vodnáři, kde se každým dnem přibližuje k slabému Neptunu (7,9 mag). Na konci večerního soumraku vrcholí nad jihem Uran (5,8 mag) v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag) nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je velmi nízká, minimum aktivity se stále připomíná a povrch je tedy beze skvrn. To si lze zkontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) můžeme vyhlížet vysoko na obloze, nyní v souhvězdí Persea. Mine nejprve slabší otevřenou hvězdokupu NGC 957, ale zajímavé to bude hlavně směrem k víkendu a další týden, kdy se dostane do těsné blízkosti dvojité hvězdokupy „h a chí“, NGC 869 & 884.

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) na konci ledna 2020 (mapa z Guide 9)
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) na konci ledna 2020 (mapa z Guide 9)

Kosmonautika

Exploze rakety Falcon 9 za letu poté, co proběhl úspěšný únik lodi Crew Dragon (19. ledna 2020) Autor: SpaceX
Exploze rakety Falcon 9 za letu poté, co proběhl úspěšný únik lodi Crew Dragon (19. ledna 2020)
Autor: SpaceX
Test úniku lodi Crew Dragon od letící rakety (InFlight Abort Test) proběhl nakonec až v neděli, protože sobotní plánovaný start byl odložen pro silný vítr a velké vlny v plánovaném místě přistání lodi. Test byl úspěšný a raketa po úniku kosmické lodi do bezpeční spektakulárně explodovala. Nejspíš díky samodestrukčnímu systému, ale ve hře mohl být i odpor prostředí. Crew Dragon po několika minutách úspěšně přistál na padácích do vln Atlantiku.

Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. V týdnu proběhly starty menších raket CZ-2D s družicemi Jilin-1 Kuanfu-01, NuSat-7/8 a Tianqi 5 a rakety KZ-1A s družicí Yinhe-1.

Na ISS probíhá výměna baterií. Během výstupů do volného kosmu je vyměňují dámy Jessica Meir a Christina Koch. Další výstup je čeká i v tomto týdnu v pondělí. Luca Parmitano a Andrew Morgan mají vystoupit v sobotu k Alfa-magnetickému spektrometru AMS-02. Tím zahájí pokračování jeho oprav.

Úspěšný start si připsala i raketa Ariane 5, když ve čtvrtek vynesla geostacionární družice Eutelsat Konnect a GSAT-30.

Kromě testu Crew Dragona (na rampě 39A) má SpaceX napilno i s vypouštěním družic Starlink. Další takový start je v plánu už 21. ledna z floridské rampy SLC-40.

24. ledna je připraven také start z Plesecku, kde má raketa Sojuz 2-1A vynést družici Meridian-9.

Výročí

Edwin Aldrin na Měsíci. Nejvíce publikovaný snímek (AS11-40-5903) z prvního přistání vyfotil Neil Armstrong, který je vidět v odrazu průzoru helmy. Autor: NASA
Edwin Aldrin na Měsíci. Nejvíce publikovaný snímek (AS11-40-5903) z prvního přistání vyfotil Neil Armstrong, který je vidět v odrazu průzoru helmy.
Autor: NASA
20. ledna 1930 (90 let) se narodil Edwin "Buzz" Aldrin, který mj. stanul s Armstrongem jako druhý na povrchu Měsíce v rámci mise Apolla 11. Aldrin dosud žije, je tak jedním z posledních žijících astronautů, kteří se procházeli po povrchu našeho nejbližšího vesmírného souseda. Před Apollem letěl na poslední misi Gemini 12, kdy zkoušeli let a dokování se stupněm Agena.

21. ledna 1880 (140 let) se narodil belgický astronom George Van Biesbroeck. Objevil komety C/1925 W1 (Van Biesbroeck 1) a C/1935 Q1 (Van Biesbroeck 2) a také 16 planetek.

21. ledna 1960 (60 let) byl proveden test únikového systému lodi Mercury. Test Little Joe 1B zažila na palubě lodi i samice makaka Miss Sam.

23. ledna 1840 (180 let) se narodil fyzik a inovátor v oboru optiky Ernst Abbe. Pravděpodobně se vám vybaví Abbeho okulár nebo Abbeho apochromát. Právě konstrukce apochromátu, který ještě lépe eliminuje barevnou vadu objektivu, jej proslavila nejvíce a to nejdříve u objektivů mikroskopu. Samozřejmě si jej všiml Carl Zeiss z Jeny a tak pomohl zdokonalit vývoj optiky, do té doby odkázané na metodu pokus, omyl. Bývá uváděn také jako inovátor kratší osmihodinové pracovní doby.

24. ledna 1990 (30 let) odstartovala japonská sonda Hiten, známá i jako MUSES-C. Byla to první japonská sonda určená k průzkumu Měsíce a v té době první od Luny 24 (1976). Zároveň to byla první sonda vypuštěná někým jiným než SSSR nebo USA. Sonda nesla jen přístroj na hledání množství prachových částic, především v Lagrangeových bodech L4 a L5, ale žádné zvýšené množství nenalezla. Zajímavé byly spíše její orbitální manévry.

Výhled na příští týden 

  • Zvířetníkové světlo,  Merkur a Venuše na večerní obloze
  • Výročí: Philibert Jacques Melotte
  • Výročí: Luboš Kohoutek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: George Van Biesbroeck, Little Joe 1B, Ernst Abbe, Hiten, Edwin Aldrin, Buzz Aldrin, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »