Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2024

4. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 24. ledna 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 1. do 28. 1. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět nízko nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velký počet skvrn. Na ISS dorazila čtyřčlenná soukromá mise Ax-3 v lodi Crew Dragon. Před 95 lety se narodil Zdeněk Ceplecha, známý prvním výpočtem dráhy bolidu Příbram, díky čemuž se našly i meteority.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 25. ledna ve 18:54 SEČ. Na obloze tedy září celou noc. 24. ledna budou těsně nad ním vidět Pollux a Castor z Blíženců a 27. ledna vyjde Měsíc ve společnosti hvězdy Regulus ze Lva.

Planety
Jupiter (−2,4 mag) je večer vysoko nad jižním obzorem. Saturn (1,0 mag) už se i za soumraku kloní k jihozápadnímu obzoru. Ráno nám nízko nad jihovýchodem září velmi jasná Venuše (−4 mag).
Planety Mars a Merkur se na obloze zdánlivě potkají. Jejich těsná konjunkce nastane 27. a 28. ledna, ale bude zřejmě viditelná asi jen za výborných podmínek na denní obloze.

Aktivita Slunce je nízká, ačkoli počet skvrn tomu moc neodpovídá. Drobné vyrušení zajistila erupce filamentu 20. 1., která způsobila i oblak plazmatu mířící směrem k Zemi. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks prodělala další zjasnění. Rozpínající se komu se dalo ještě i přes svit Měsíce spatřit přes větší dalekohled.

Předpovězený bolid. To je v poslední době nový pojem pro situaci, kdy se astronomům podaří nalézt meteoroid nebo malou planetku ještě dřív, než se srazí se Zemí. V noci na neděli 21. ledna v čase 1:32:38 SEČ vstoupilo do zemské atmosféry těleso, které objevil asi 2,75 hodiny před srážkou Krisztián Sárnecky z Maďarska. Planetka 2024 BX1 způsobila nádherný bolid a podle výpočtů se zdá, že část materiálu dopadla až na zemský povrch v podobě meteoritů.

Animace bolidu předpovězeného jen přibližně dvě a tři čtvrtě hodiny před jeho pádem. Planetku totiž objevil krátce před srážkou se Zemí maďarský amatérský astronom Krisztián Sárneczky a díky tomu mohl na správné místo mířit kamerkou ASI120MM Martin Mašek z Liberce Autor: Martin Mašek
Animace bolidu předpovězeného jen přibližně dvě a tři čtvrtě hodiny před jeho pádem. Planetku totiž objevil krátce před srážkou se Zemí maďarský amatérský astronom Krisztián Sárneczky a díky tomu mohl na správné místo mířit kamerkou ASI120MM Martin Mašek z Liberce
Autor: Martin Mašek

Kosmonautika

Kosmická loď Crew Dragon se v rámci mise Ax-3 připojila k ISS. Soukromé misi velí astronaut Michael López-Alegría a dalšími členy jsou tři evropští platící zákazníci Walter Villadei, Alper Gezeravci a Marcus Wandt.

Odběrná hlava TAGSAM mise OSIRIS-REx byla konečně otevřena. Materiálu je tam opravdu hodně a dokonce není jen černý, ale místy i barevný. Geologové mají obrovskou radost.

Výročí

25. ledna 1994 (30 let) odstartovala k Měsíci sonda Clementine. Od 70. let 20. století šlo o první misi k Měsíci. Zkoumala jeho gravitační pole, měřila výšky a prováděla globální snímkování povrchu. Po opuštění lunární dráhy došlo k poruše jednoho palubního počítače. Ten zapálil jednu z trysek, která spotřebovala veškeré palivo a způsobila nekontrolovatelnou rotaci sondy rychlostí 80 otáček za minutu. Plánovaný průlet kolem planetky Geographos proto nemohl být uskutečněn.

25. ledna 2004 (20 let) přistálo úspěšně na povrchu Marsu vozítko Opportunity. Robot z úspěšného programu MER (Mars Exploration Rover) prováděl poté průzkum v oblasti Meridiani Planum po dobu neuvěřitelných 14 let. Odmlčel se až s příchodem velké marsovské bouře v roce 2018, protože byl napájen solárními články. Rover prokázal na mnoha lokalitách dávnou existenci vody v místě přistání.

27. ledna 1929 (95 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Fobos 2 na oběžnou dráhu Marsu
  • výročí: Jindřich Zeman
  • výročí: první start rakety H-II

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Clementine, Opportunity, Zdeněk Ceplecha, Vesmírný týden


32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10pTempel2

zpracované kometární i hvězdné provedení

Další informace »