Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2021

40. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 6. října 2021 v 19:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 10. do 10. 10. 2021. Měsíc bude v novu a vynoří se na večerní obloze. Nastane jeho konjunkce s Venuší. Aktivita Slunce je nízká, ale poslední měsíce ukázaly, že roste poněkud rychleji, než se očekávalo. K ISS má odstartovat kosmická loď Sojuz MS-19 s jedním profesionálním kosmonautem a dále dvojicí režisér-herečka. Mezitím u stanice proběhlo zkušební předokování Sojuzu MS-18 a odletěl nákladní Dragon. Zemřel český astronom a astrofyzik Boris Valníček. Před 175 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton. Stalo se tak asi dva týdny po objevu planety.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 6. října ve 13:05 SELČ. Slábnoucí srpek Měsíce je nyní vidět na ranní obloze (poslední příležitost bude v úterý 5. října). Potom se vynoří od 8. října velmi nízko nad obzorem na obloze večerní. Pěknou konjunkci s Venuší můžeme vyhlížet v sobotu 9. října a poblíž bude i o den později.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,3 mag). Saturn (0,5 mag) a Jupiter (−2,7 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Zvláště Jupiter nyní po 21. hodině ve výšce 25° opravdu zaujme i laické pozorovatele. Během noci jsou vidět také planety Neptun (7,8 mag) na pomezí Vodnáře a Ryb a Uran (5,7 mag) v Beranovi.

Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se na povrchu vyskytují. Podle informací na Spaceweather.com je zajímavé, že nárůst aktivity je rychlejší, než se očekávalo ještě loni. Opět se ukazuje, že předpovědím maxima aktivity nesmíme věřit. Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Malá čínská raketa KZ-1A (Kchuaj-čou) vynesla v pondělí 27. září družici Jilin Gaofen (Ťi-lin Kao-fen) s pořadovým označením 02D. Raketa má opravdu „odpich“.

Další čínská raketa rakety CZ-3B/G2 vynesla 27. září družici označenou Shiyan 10 (Š'-jen). Má jít o technologickou družici, ale prý nepracovala po vypuštění zcela správně.

Na ISS proběhlo předokování lodi Sojuz MS-18. Tím se zároveň provedlo fotografování stanice a také se otestovalo dokování s portem na modulu Nauka. Chystá se také start Sojuzu MS-19, který je plánovaný na úterý 5. 10. Na palubě bude jen jeden profesionální kosmonaut Anton Škaplerov. S ním totiž poletí režisér a herec Klim Šipenko a herečka Julia Peresild. Ti se vrátí s Olegem Novickým v Sojuzu MS-18 a Pjotr Dubrov si prodlouží misi na stanici na jeden rok. Došlo také k návratu lodi Dragon se vzorky z experimentů a dalšími věcmi. To podrobně rozebírá Kosmotýdeník.

ISS na snímku Pjotra Dubrova během předokování Sojuzu MS-18 koncem září 2021 Autor: Roskosmos
ISS na snímku Pjotra Dubrova během předokování Sojuzu MS-18 koncem září 2021
Autor: Roskosmos

Evropsko-japonská sonda BepiColombo v noci z 1. na 2. října poprvé minula Merkur. K planetě přiletí až po několika dalších průletech v roce 2025. Inženýrská černobílá kamera poskytla pohled na části sondy a povrch planety, kde je vidět i kráter Smetana.

Snímek Merkuru pořízený inženýrskou kamerou sondy BepiColombo při prvním průletu kolem Merkuru 1. 10. 2021
Snímek Merkuru pořízený inženýrskou kamerou sondy BepiColombo při prvním průletu kolem Merkuru 1. 10. 2021

29. září ve věku nedožitých 95 let zemřel RNDr. Boris Valníček, DrSc. Astrofyzik a astronom, který se velkou měrou zasadil o rozvoj kosmického výzkumu v Československu. Podílel se mimo mnohé také významně na programech Interkosmos a Vertikal.

RNDr. Boris Valníček Autor: ČTK
RNDr. Boris Valníček
Autor: ČTK

Výročí

6. října 1931 (90 let) se narodil ruský astronom Nikolaj Stěpanovič Černych, objevitel malých těles Sluneční soustavy, mj. komet 74P/Smirnova-Černych, 101P/Černych a planetky (2867) Šteins (kterou vyfotografovala sonda Rosetta cestou ke kometě 67P).

7. října 1906 (115 let) se narodil druhý administrátor NASA James E. Webb. V čele NASA vedl v letech 1961 až 1968 programy Mercury a Gemini na cestě k Apollu a přistání na Měsíci. V roce 2002 po něm byl pojmenován Next Generation Space Telescope (NGST) jako James Webb Space Telescope (JWST), jehož start se má uskutečnit po mnoha a mnoha odkladech 18. 12. 2021.

10. října 1846 (175 let) objevil William Lassell měsíc Neptunu Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.

10. října 1966 (55 let) se narodil čínský kosmonaut Čaj Č’-kang, který při třetím čínském letu do kosmu, misi Šen-čou 7 v září 2008, jako první Číňan vystoupil do volného kosmického prostoru. Zajímavostí je, že Čaj Č’-kang měl na sobě čínský skafandr Fejtian, zatímco kolega Liou Po-ming mu pomáhal v ruském skafandru Orlan.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • výročí: František Krejčí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Čaj Č’-kang, James E. Webb, Nikolaj Stěpanovič Černych, Triton, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »