Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2021

40. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 6. října 2021 v 19:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 10. do 10. 10. 2021. Měsíc bude v novu a vynoří se na večerní obloze. Nastane jeho konjunkce s Venuší. Aktivita Slunce je nízká, ale poslední měsíce ukázaly, že roste poněkud rychleji, než se očekávalo. K ISS má odstartovat kosmická loď Sojuz MS-19 s jedním profesionálním kosmonautem a dále dvojicí režisér-herečka. Mezitím u stanice proběhlo zkušební předokování Sojuzu MS-18 a odletěl nákladní Dragon. Zemřel český astronom a astrofyzik Boris Valníček. Před 175 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton. Stalo se tak asi dva týdny po objevu planety.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 6. října ve 13:05 SELČ. Slábnoucí srpek Měsíce je nyní vidět na ranní obloze (poslední příležitost bude v úterý 5. října). Potom se vynoří od 8. října velmi nízko nad obzorem na obloze večerní. Pěknou konjunkci s Venuší můžeme vyhlížet v sobotu 9. října a poblíž bude i o den později.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,3 mag). Saturn (0,5 mag) a Jupiter (−2,7 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Zvláště Jupiter nyní po 21. hodině ve výšce 25° opravdu zaujme i laické pozorovatele. Během noci jsou vidět také planety Neptun (7,8 mag) na pomezí Vodnáře a Ryb a Uran (5,7 mag) v Beranovi.

Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se na povrchu vyskytují. Podle informací na Spaceweather.com je zajímavé, že nárůst aktivity je rychlejší, než se očekávalo ještě loni. Opět se ukazuje, že předpovědím maxima aktivity nesmíme věřit. Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Malá čínská raketa KZ-1A (Kchuaj-čou) vynesla v pondělí 27. září družici Jilin Gaofen (Ťi-lin Kao-fen) s pořadovým označením 02D. Raketa má opravdu „odpich“.

Další čínská raketa rakety CZ-3B/G2 vynesla 27. září družici označenou Shiyan 10 (Š'-jen). Má jít o technologickou družici, ale prý nepracovala po vypuštění zcela správně.

Na ISS proběhlo předokování lodi Sojuz MS-18. Tím se zároveň provedlo fotografování stanice a také se otestovalo dokování s portem na modulu Nauka. Chystá se také start Sojuzu MS-19, který je plánovaný na úterý 5. 10. Na palubě bude jen jeden profesionální kosmonaut Anton Škaplerov. S ním totiž poletí režisér a herec Klim Šipenko a herečka Julia Peresild. Ti se vrátí s Olegem Novickým v Sojuzu MS-18 a Pjotr Dubrov si prodlouží misi na stanici na jeden rok. Došlo také k návratu lodi Dragon se vzorky z experimentů a dalšími věcmi. To podrobně rozebírá Kosmotýdeník.

ISS na snímku Pjotra Dubrova během předokování Sojuzu MS-18 koncem září 2021 Autor: Roskosmos
ISS na snímku Pjotra Dubrova během předokování Sojuzu MS-18 koncem září 2021
Autor: Roskosmos

Evropsko-japonská sonda BepiColombo v noci z 1. na 2. října poprvé minula Merkur. K planetě přiletí až po několika dalších průletech v roce 2025. Inženýrská černobílá kamera poskytla pohled na části sondy a povrch planety, kde je vidět i kráter Smetana.

Snímek Merkuru pořízený inženýrskou kamerou sondy BepiColombo při prvním průletu kolem Merkuru 1. 10. 2021
Snímek Merkuru pořízený inženýrskou kamerou sondy BepiColombo při prvním průletu kolem Merkuru 1. 10. 2021

29. září ve věku nedožitých 95 let zemřel RNDr. Boris Valníček, DrSc. Astrofyzik a astronom, který se velkou měrou zasadil o rozvoj kosmického výzkumu v Československu. Podílel se mimo mnohé také významně na programech Interkosmos a Vertikal.

RNDr. Boris Valníček Autor: ČTK
RNDr. Boris Valníček
Autor: ČTK

Výročí

6. října 1931 (90 let) se narodil ruský astronom Nikolaj Stěpanovič Černych, objevitel malých těles Sluneční soustavy, mj. komet 74P/Smirnova-Černych, 101P/Černych a planetky (2867) Šteins (kterou vyfotografovala sonda Rosetta cestou ke kometě 67P).

7. října 1906 (115 let) se narodil druhý administrátor NASA James E. Webb. V čele NASA vedl v letech 1961 až 1968 programy Mercury a Gemini na cestě k Apollu a přistání na Měsíci. V roce 2002 po něm byl pojmenován Next Generation Space Telescope (NGST) jako James Webb Space Telescope (JWST), jehož start se má uskutečnit po mnoha a mnoha odkladech 18. 12. 2021.

10. října 1846 (175 let) objevil William Lassell měsíc Neptunu Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.

10. října 1966 (55 let) se narodil čínský kosmonaut Čaj Č’-kang, který při třetím čínském letu do kosmu, misi Šen-čou 7 v září 2008, jako první Číňan vystoupil do volného kosmického prostoru. Zajímavostí je, že Čaj Č’-kang měl na sobě čínský skafandr Fejtian, zatímco kolega Liou Po-ming mu pomáhal v ruském skafandru Orlan.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • výročí: František Krejčí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Čaj Č’-kang, James E. Webb, Nikolaj Stěpanovič Černych, Triton, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »