40. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 10. do 8. 10. 2023. Měsíc bude ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko už je taky Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět Venuše a končí viditelnost Merkuru. Aktivita Slunce je středně vysoká. Vrátila se rekordní posádka z ISS. Indická sonda se už neozvala. Pokračují starty Starlinků, poletí i prototypy sítě Kuiper od Amazonu. Po delší době má startovat i evropská raketa Vega. Před 150 lety se narodil Ejnar Hertzsprung, jeden z autorů diagramu popisujícího vlastnosti a vývoj hvězd.
Obloha
Autor: Radek Kroupa
Planety
Saturn (0,6 mag) najdeme večer v souhvězdí Vodnáře nad jihovýchodním obzorem a nad jihem vrcholí po 22. hodině. Jupiter (−2,8 mag) je večer nad východem a nejvýše je až kolem třetí ráno. Venuše (−4,7 mag) dosáhla maximálního jasu a je nepřehlédnutelnou „jitřenkou“ už zhruba od tří hodin ráno. Merkur (kolem −1,2 mag) má poměrně vysokou jasnost, a tak je za dobrých podmínek snadno viditelný i pouhým okem za svítání. Je potřeba jen najít místo s ideálním výhledem k východu.
Autor: Jiří Šíp
Autor: Stanislav Maléř
Aktivita Slunce je na stření úrovni. Nejzajímavější aktivní oblasti (AR3445 a 3450) se vynořily během týdne a dochází zde ke středně velkým erupcím. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Z ISS se vrátila posádka v lodi Sojuz MS-23. Protože jejich původní loď Sojuz MS-22 byla po úniku chladiva shledána nevhodnou, byl pro ně raději vyslán nový Sojuz. Pobyt na ISS si tedy prodloužili a šlo o rekordně dlouhý pobyt na stanici v délce více než rok.
Indická mise Čandraján-3 se po skončení lunární noci neozvala. Přistávací modul Vikram byl primárně konstruován pro přežití pouze během jediného lunárního dne, tedy necelých 14 dnů. Pravděpodobně se tedy nedokázal ani on, ani vozítko Pragján probudit z hibernace.
NASA oznámila, že odkládá start sondy Psyche z 5. 10. na 12. října. Sonda má blíže nespecifikované problémy. SpaceX však mezitím provedla vývoz a statický zážeh rakety Falcon Heavy, která má tuto sondu vynést.
V uplynulém týdnu úspěšně proběhly dva plánované starty Falconu 9 se starlinky (z Floridy a z Kalifornie), jeden start čínské rakety CZ-4C s družicí Yaogan-33 04 a jeden neplánovaný start íránské rakety Qased s družicí Noor-3.
V následujícím týdnu je v plánu start dalších dvou Falconů 9 se starlinky (opět z Floridy i Kalifornie) a na Floridě se očekává také start rakety Atlas V s prototypy družic chystané sítě firmy Amazon s názvy KuiperSat-1 a 2. Nejzajímavějším startem týdne pro nás bude start nejmenší evropské rakety Vega s několika družicemi. Hlavními dvěma budou THEOS-2 (Thajská pozorovací družice) a FORMOSAT-7R/TRITON Taiwanské vesmírné agentury. Start je v plánu 7. 10. ve 3:36 SELČ. Dále bude vynesen náklad šesti dalších klientů. Detaily na webu Arianespace.
Výročí
6. října 1893 (130 let) se narodil indický astrofyzik Meghand Saha. Roku 1920 sestavil rovnici, kterou dnes známe jako Sahovu rovnici. Tato rovnice popisuje stupeň ionizace v hvězdných atmosférách. Jeho práce v tomto oboru velmi vyjasnila vztahy mezi spektrem hvězdy a její teplotou, tlakem a složením její atmosféry. Dále umožnila zavést metodu určování teploty hvězdy, včetně množství přítomných prvků.
6. října 2008 (15 let) proletěla sonda MESSENGER podruhé kolem planety Merkur. Mimo jiné pořídila také snímky, na nichž byla konečně zachycena i část povrchu, dosud nesnímaná předchozí sondou Mariner 10. Od tohoto průletu již bylo známo 90 % povrchu planety. Kromě impaktních kráterů se na snímcích jevily i struktury typické pro eruptivní vulkanické jevy. Při průletu bylo poprvé studováno slabé magnetické pole a jeho interakce se slunečním větrem také ze západní strany planety. Doposud všechny průlety Marineru i MESSENGERu proběhly z východní strany. Ve slabé atmosféře planety se poprvé podařilo zároveň detekovat sodík i vápník. To se sice povedlo už předtím ze Země, ale oba prvky nikdy nebyly detekovány současně.
8. října 1873 (150 let) se narodil dánský chemik a později astronom Ejnar Herzsprung. Počátkem 20. století přišel na závislost mezi spektrálními třídami hvězd a jejich absolutními hvězdnými velikostmi. Tím dostal trpaslíky hlavní posloupnosti a hvězdné obry. Nezávisle s ním na tuto závislost přišel i Američan Henry Russel, který to zakreslil. Společně dopracovali diagram, který je dnes znám jejich jménem. V roce 1913 také pomocí cepheid jako první proměřil vzdálenost objektu mimo naši Mléčnou dráhu (mimo Galaxii). Šlo o Malé Magellanovo mračno.
Autor: Michal Švanda
Výhled na příští týden
- Venuše a Měsíc na ranní obloze
- výročí: Veněra 15, navedena na orbitu Venuše
- výročí: Wilhelm Olbers
- výročí: Pioneer 1
- výročí: Apollo 7
- výročí: Veněra 16, navedení na orbitu Venuše
- výročí: Šen-čou 5, první čínský kosmonaut
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
