Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2023

40. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 4. října 2023 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 10. do 8. 10. 2023. Měsíc bude ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko už je taky Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět Venuše a končí viditelnost Merkuru. Aktivita Slunce je středně vysoká. Vrátila se rekordní posádka z ISS. Indická sonda se už neozvala. Pokračují starty Starlinků, poletí i prototypy sítě Kuiper od Amazonu. Po delší době má startovat i evropská raketa Vega. Před 150 lety se narodil Ejnar Hertzsprung, jeden z autorů diagramu popisujícího vlastnosti a vývoj hvězd.

Obloha

Východ Měsíce Autor: Radek Kroupa
Východ Měsíce
Autor: Radek Kroupa
Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 6. října ve 15:48 SELČ. Zajímavé zákryty hvězd nastávají ve čtvrtek 5. října a v pátek 6. října ráno. Zákryt 5. 10. se týká slabší hvězdy 6,25 mag z Býka, ale její výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce se odehraje v poměrně příznivou hodinu, v 5:15 až 5:20 SELČ. Zákryt 6. 10. končí kolem 6:30 SELČ a hvězda 49 Aurigae (ze souhvězdí Vozky) má asi 5,3 mag.

Planety
Saturn (0,6 mag) najdeme večer v souhvězdí Vodnáře nad jihovýchodním obzorem a nad jihem vrcholí po 22. hodině. Jupiter (−2,8 mag) je večer nad východem a nejvýše je až kolem třetí ráno. Venuše (−4,7 mag) dosáhla maximálního jasu a je nepřehlédnutelnou „jitřenkou“ už zhruba od tří hodin ráno. Merkur (kolem −1,2 mag) má poměrně vysokou jasnost, a tak je za dobrých podmínek snadno viditelný i pouhým okem za svítání. Je potřeba jen najít místo s ideálním výhledem k východu.

Merkur na ranní obloze (nízko nad větvemi stromu) Autor: Jiří Šíp
Merkur na ranní obloze (nízko nad větvemi stromu)
Autor: Jiří Šíp

Jupiter a Saturn 27. 9. 2023 Autor: Stanislav Maléř
Jupiter a Saturn 27. 9. 2023
Autor: Stanislav Maléř

Aktivita Slunce je na stření úrovni. Nejzajímavější aktivní oblasti (AR3445 a 3450) se vynořily během týdne a dochází zde ke středně velkým erupcím. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Z ISS se vrátila posádka v lodi Sojuz MS-23. Protože jejich původní loď Sojuz MS-22 byla po úniku chladiva shledána nevhodnou, byl pro ně raději vyslán nový Sojuz. Pobyt na ISS si tedy prodloužili a šlo o rekordně dlouhý pobyt na stanici v délce více než rok.

Indická mise Čandraján-3 se po skončení lunární noci neozvala. Přistávací modul Vikram byl primárně konstruován pro přežití pouze během jediného lunárního dne, tedy necelých 14 dnů. Pravděpodobně se tedy nedokázal ani on, ani vozítko Pragján probudit z hibernace.

NASA oznámila, že odkládá start sondy Psyche z 5. 10. na 12. října. Sonda má blíže nespecifikované problémy. SpaceX však mezitím provedla vývoz a statický zážeh rakety Falcon Heavy, která má tuto sondu vynést.

V uplynulém týdnu úspěšně proběhly dva plánované starty Falconu 9 se starlinky (z Floridy a z Kalifornie), jeden start čínské rakety CZ-4C s družicí Yaogan-33 04 a jeden neplánovaný start íránské rakety Qased s družicí Noor-3.

V následujícím týdnu je v plánu start dalších dvou Falconů 9 se starlinky (opět z Floridy i Kalifornie) a na Floridě se očekává také start rakety Atlas V s prototypy družic chystané sítě firmy Amazon s názvy KuiperSat-1 a 2. Nejzajímavějším startem týdne pro nás bude start nejmenší evropské rakety Vega s několika družicemi. Hlavními dvěma budou THEOS-2 (Thajská pozorovací družice) a FORMOSAT-7R/TRITON Taiwanské vesmírné agentury. Start je v plánu 7. 10. ve 3:36 SELČ. Dále bude vynesen náklad šesti dalších klientů. Detaily na webu Arianespace.

Výročí

6. října 1893 (130 let) se narodil indický astrofyzik Meghand Saha. Roku 1920 sestavil rovnici, kterou dnes známe jako Sahovu rovnici. Tato rovnice popisuje stupeň ionizace v hvězdných atmosférách. Jeho práce v tomto oboru velmi vyjasnila vztahy mezi spektrem hvězdy a její teplotou, tlakem a složením její atmosféry. Dále umožnila zavést metodu určování teploty hvězdy, včetně množství přítomných prvků.

6. října 2008 (15 let) proletěla sonda MESSENGER podruhé kolem planety Merkur. Mimo jiné pořídila také snímky, na nichž byla konečně zachycena i část povrchu, dosud nesnímaná předchozí sondou Mariner 10. Od tohoto průletu již bylo známo 90 % povrchu planety. Kromě impaktních kráterů se na snímcích jevily i struktury typické pro eruptivní vulkanické jevy. Při průletu bylo poprvé studováno slabé magnetické pole a jeho interakce se slunečním větrem také ze západní strany planety. Doposud všechny průlety Marineru i MESSENGERu proběhly z východní strany. Ve slabé atmosféře planety se poprvé podařilo zároveň detekovat sodík i vápník. To se sice povedlo už předtím ze Země, ale oba prvky nikdy nebyly detekovány současně.

8. října 1873 (150 let) se narodil dánský chemik a později astronom Ejnar Herzsprung. Počátkem 20. století přišel na závislost mezi spektrálními třídami hvězd a jejich absolutními hvězdnými velikostmi. Tím dostal trpaslíky hlavní posloupnosti a hvězdné obry. Nezávisle s ním na tuto závislost přišel i Američan Henry Russel, který to zakreslil. Společně dopracovali diagram, který je dnes znám jejich jménem. V roce 1913 také pomocí cepheid jako první proměřil vzdálenost objektu mimo naši Mléčnou dráhu (mimo Galaxii). Šlo o Malé Magellanovo mračno.

Hertzsprungův-Russelův diagram hvězd. Kromě známých typů jsou ve své poloze vyznačeni i modří podtrpaslíci. Diagonální čárkované linie přibližně odpovídají liniím konstantního poloměru. Autor: Michal Švanda
Hertzsprungův-Russelův diagram hvězd. Kromě známých typů jsou ve své poloze vyznačeni i modří podtrpaslíci. Diagonální čárkované linie přibližně odpovídají liniím konstantního poloměru.
Autor: Michal Švanda

Výhled na příští týden 

  • Venuše a Měsíc na ranní obloze
  • výročí: Veněra 15, navedena na orbitu Venuše
  • výročí: Wilhelm Olbers
  • výročí: Pioneer 1
  • výročí: Apollo 7
  • výročí: Veněra 16, navedení na orbitu Venuše
  • výročí: Šen-čou 5, první čínský kosmonaut

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ejnar Herzsprung, Sonda MESSENGER, Meghand Saha, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »