Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2020

41. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 7. října 2020 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 10. do 11. 10. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je velmi nízká. Na Floridě pokračovaly odklady startů raket kvůli počasí nebo technice. Kromě rakety Antares z východního pobřeží USA úspěšně odstartovala také čínská CZ-4B a ruská Sojuz 2-1B. Stále tedy čekáme na starty dvou Falconů 9 a Delty IV Heavy. Před 30 lety startoval z paluby raketoplánu Discovery průzkumník magnetického pole na pólech Slunce, sonda Ulysess.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 10. října ve 2:39 SELČ.

Mars 21. 9. 2020, http://astrofotky.cz/gallery.php?show=proky/1600705922.png Autor: Pavel Prokop
Mars 21. 9. 2020, http://astrofotky.cz/gallery.php?show=proky/1600705922.png
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Jupiter (−2,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer nad jihem. Mars (−2,5 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko po půlnoci. Tento týden bude nejblíže Zemi a 13. 10. nastane jeho opozice se Sluncem. Opravdu povedené fotografie, nejen od Pavla Prokopa, se sešly na Astronomickém fóru. Ráno můžeme pozorovat velmi jasnou planetu Venuši (−4,1 mag). Merkur (0 mag) je stále úhlově daleko od Slunce a jeho jasnost opravňuje k pokusům pozorovat jej na denní obloze.

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 6. 10. v 19:05 SELČ, 8. 10. 20:45 a 11. 10. v 18:15. Z úkazů měsíčků vybíráme: 4. 10. v 19:00 SELČ končí zatmění Io, 6. 10. v 19:57 začíná přechod měsíce Europa, 7. 10. ve 20:40 končí zákryt Ganymedu, 8. 10. ve 20:36 končí zatmění Europy a 10. října probíhá přechod Io a jeho stínu (měsíc od 20:11 a stín od 21:31.

Aktivita Slunce je velmi nízká, skvrny opět prakticky pořád chybí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) končí své večerní přelety, možná se vám tedy mihne před Sluncem v odpoledních hodinách. Podívejte se na předpovědi Transit Finderu.

Období po podzimní rovnodennosti je vhodné také k pozorování záblesků družic na geostacionární dráze. Tyto družice visí zdánlivě téměř na jednom místě na obloze, a jak se k nim blíží zemský stín, krátce zjasní a pak pohasnou, jak vstoupí do stínu. Mají totiž velké solární panely, a to už stačí na to, aby zjasnily i více než stokrát. Družice se jeví jako šňůrka teček podél nebeského rovníku a někdy zjasní natolik, že to jde vidět i okem. Jinak na to bohatě stačí triedr. Více o tom píše Tomáš Tržický.

Kosmonautika

V uplynulém týdnu proběhl nejprve 27. září úspěšný start čínské rakety CZ-4B s družicemi Huanjing-2A, Huanjing-2B. Poté 28. září úspěšně startoval Sojuz 2-1B s družicemi Gonets-M #27 až #29 a 3. října nad ránem našeho času proběhl také úspěšný start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus NG-14 v rámci zásobovací mise k ISS. O jeho nákladu podrobně pojednává Kosmotýdeník.

Falcon 9 provázely odklady, a to jak u mise se Starlinky, tak u družice GPS. Nyní je plánován start 5. 10. ve 13:51 SELČ s 12. várkou Starlinků. Termín startu s družicí GPS III (SV04) ani Delty IV Heavy s NROL-44 není dosud znám.

Výročí

5. října 1925 (95 let) se narodil švýcarský astronom Paul Wild. Objevil 7 komet, čtyři desítky supernov a na stovku planetek. Mezi periodické komety patří 63P, 81P, 86P a 116P/Wild. Kometa 81P, známá také jako Wild 2, byla navštívena kosmickou sondou Stardust, která při průletu kolem ní sbírala její prachové částice.

6. října 1735 (285 let) se narodil britský matematik, astronom a konstruktér optických přístrojů Jesse Ramsden. Zkonstruoval přístroje pro velmi přesná měření úhlů a délek. Pro astronomické dalekohledy a mikroskopy je jeho největším přínosem vynález achromatického okuláru.

6. října 1990 (30 let) odstartovala z paluby raketoplánu Discovery v rámci mise STS-41 sonda Ulysses. Sonda se nejprve v roce 1992 přiblížila k Jupiteru, který ji svou gravitací vychýlil nad rovinu oběhu planet. Poté zkoumala meziplanetární prach a magnetické pole Slunce. Poprvé se tak podařilo zkoumat polární oblasti Slunce. Sonda fungovala mnohem déle, než se plánovalo. Původní konec mise byl od roku 1995 odkládán a sonda byla nakonec vypnuta v roce 2009. Mezitím stihla prozkoumat i ohony tří komet.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce s Venuší
  • Výročí: Proxima Centauri

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ulysess, Jesse Ramsden, Paul Wild, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »