41. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 10. 10. ve 20:55 SELČ. V pondělí 7. 10. večer bychom mohli Měsíc vidět velmi nízko na jihozápadě poblíž hvězdy Antares. Měsíc projde nízko ležící souhvězdí letní oblohy, a tak ani v dalších dnech nebude příliš vysoko nad obzorem.

Planety
Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem, ale na večerní obloze jej u nás nepůjde pozorovat. Venuše (–3,9 mag) na tom není o mnoho lépe. Je velmi nízko nad jihozápadním obzorem. Saturn (0,7 mag) je vidět téměř celou noc. Jupiter (–2,6 mag) v Býku je vidět dobře už kolem půlnoci, Mars (0,4 mag) v Blížencích spíše až nad ránem, kdy obě planety dosahují velké výšky nad obzorem.

Aktivita Slunce je střední až vysoká. Minulý týden přinesl i nejsilnější erupci dosavadního cyklu aktivity. Při erupci X9 došlo i k výronu plazmatu směrem k Zemi, ale zdá se, že bez většího vlivu na zemské magnetické pole. Zřejmě Zemi nezasáhla hlavní vlna uvlněných částic. Inu předpovídat jasné polární záře je ošidné. Polární záře, nepříliš jasná, se objevila až v noci na pondělí 7. 10., jak dokazují snímky vytrvalých pozorovatelů v naší čtenářské fotogalerii. Nejaktivnější oblasti budou nyní zapadat a aktivita se může snížit, ale ještě tam jedna velká skvrna je. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) se má v tomto týdnu konečně dostat na naši večerní oblohu. Mezitím ji ještě budeme moci sledovat na záběrech koronografu SOHO LASCO C3. V maximu jasu kolem 9. až 10. října by sice mohla být teoreticky dostupná přes dalekohled i na denní obloze, pokud by zjasnila až k očekávaným –3 nebo dokonce –4 mag, ale takové pozorování v těsné blízkosti slunečního kotouče je velmi nebezpečné. Bude to spíše pro zkušené pozorovatele, co někdy zkoušeli hledat Venuši v dolní konjunkci, tedy pro případy, kdy bude dokonale modrá obloha a budeme schopni sluneční kotouč za něco bezpečně schovat.

Kometa se dostane na večerní oblohu poměrně rychle. První dny po konjunkci se Sluncem bude vidět zřejmě jen z vysokého kopce hned po západu Slunce, ale už od 12. 10. by díky velkému jasu mohla být vidět alespoň hlava komety jako slabá hvězdička nízko u obzoru. Jakmile se překlopí její prachový ohon a začne směřovat doleva a nahoru od jádra, což by mohlo být v nadcházejícím týdnu kolem 15. 10. a později, mohla by se stát ozdobou večerní oblohy. Uvidíme, jaký bude skutečný vývoj.

Kometa C/202 S1 (ATLAS), o níž byla také řeč v minulém článku, která je skutečně členem Kreutzovy rodiny lízačů Slunce, zatím zjasňuje pomaleji, než se čekalo, takže její další osud a jasnost na konci října je nejasný, ale budeme ji sledovat. Přísluním by měla projít až 28. října, pokud se do té doby nerozpadne.

Kosmonautika a sondy

V pátek 4. října startovala na druhý certifikační let raketa Vulcan společnosti ULA (Boeing a Lockheed Martin). Zajímavostí je, že doručení makety družice až na oběžnou dráhu bylo úspěšné, ale raketě krátce po startu odletěla tryska jednoho z postranních urychlovacích bloků na tuhé pohonné látky. Tento stupeň GEM 63XL pro ULA vyrábí Northrop Grumman. Ukázalo se, že exploze trysky naštěstí raketu neponičila a ta dokázala snížený tah tohoto motoru kompenzovat vlastními motory BE-4 (motory od Blue Origin na kapalný kyslík a metan). Přes zjevný problém s postranním motorem nebude probíhat vyšetřování tohoto incidentu od FAA (americký Federální úřad pro civilní letectví). Přitom se běžně setkáváme s dočasným uzemněním a vyšetřováním anomálií raket Falcon 9 a to i po tak zdánlivě banálních událostech, jako je selhání jedné nohy po přistání prvního stupně. Naposledy nyní se vyšetřovalo chybné místo deorbitace horního stupně této rakety, i když nakonec zanikl úspěšně nad neobydlenými oblastmi Tichého oceánu. Občas to vypadá, jakoby měřili dvojím metrem.

Předchozí zmínky o nosiči Falcon 9 jsou přitom klíčové pro dvě důležité mise evropské agentury ESA i americké NASA. Očekáváme start sondy Hera na Falconu 9 a Europa Clipper na Falconu Heavy. Hera se vydá k planetce Didymos a jejímu měsíci Dimorphos, kde udělala DART nový kráter, když do něj vrazila, a ještě tím změnila jeho oběžnou dobu. Americká mise má detailně zkoumat Jupiterův měsíc Europa s ledovou krustou a pod ní oceánem tekuté vody. První je na řadě start mise Hera v pondělí 7. října v 16:52 SELČ. Problém je právě v onom vyšetřování, které bohužel start může odložit. Podobně je na tom Europa Clipper, který měl na Falconu Heavy startovat 10. října.

8. října je plánován odlet kosmické lodi Crew Dragon od ISS. Má tak skončit mise Crew-8 přistáním do moře poblíž pobřeží Floridy.

Výročí

9. října 1604 (420 let) byla ve spodní části Hadonoše spatřena jasná nová hvězda, kterou podrobně popsal Johannes Kepler, proto se jí dnes říká Keplerova supernova. Supernovu poprvé spatřili Altobelli z Verony a Raffaello Gualterotti z Florencie. Kepler ji začal studovat od 17. října. Uvádí se, že hvězda byla vzdálena asi 10 až 20 000 světelných roků a jasnější než Antares byla ještě v lednu následujícího roku. Okem přestala být viditelná v říjnu 1605. Byla tedy viditelná jeden rok. Na místě výbuchu je dnes mlhovina zářící především v rentgenovém oboru.

12. října 1964 (60 let) byla vypuštěna sovětská vesmírná loď Voschod 1. Na palubě první lodi nového programu letů do kosmu byli poprvé v historii tři kosmonauti. Loď však nebyla vybavena záchranným systémem a let trvající 24 hodin byl proto velice riskantní. Samotné řízení lodi měla na starost automatika bez zásahů kosmonautů, kteří jej absolvovali bez skafandrů, v lehkých sportovních oblecích. Posádka Komarov, Feoktistov, Jegorov i přes pocity nevolnosti plnila připravený program (fotografovali, pozorovali hvězdy i polární záři nad Antarktidou). Letěli ve výši 178 – 408 km nad Zemí. Lékař Jegorov se věnoval sledování svých kolegů, odebíral jim krev, měřil činnost mozku a stav organismu. Po 17 obletech Země začala loď brzdit a návratový modul s posádkou na padácích přistál ráno 13. října 1964 na území dnešního Kazachstánu. K programu Voschod vychází nový seriál Ondry Šamárka na Kosmonautix.cz.

13. října 1959 (65 let) odstartovala s pomocí rakety Juno II americká družice Explorer 7. Studovala tepelnou bilanci Země a kosmické částice.

Výhled na příští týden 

• Kometa C/2023 A3 na večerní obloze
• Výročí: Asaph Hall
• Výročí: Jesse Greenstein
• Výročí: vypuštění sondy Galileo

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).