43. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pátek 23. října v 15:23 SELČ. Ve čtvrtek a v pátek nastává také konjunkce s velkými planetami. Blíže bude 22. 10. k Jupiteru, když projde asi 3° pod ním.
Planety:
Jupiter (−2,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer nad jihem. Mars (−2,5 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko po půlnoci. Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−4,1 mag).
Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 18. 10. v 19:05 SELČ, 20. 10. ve 20:50, 23. 10. v 18:20 a 25. 10. v 19:00. Z úkazů měsíčků vybíráme: 18. 10. v 19:15 SELČ začíná zákryt Io a přechází stín Ganymedu (konec 20:05). 19. 10. přechází Io (konec v 18:53, stín ve 20:12). 22. 10. ve 20:23 začíná zákryt Europy. 24. 10. ve 20:01 končí přechod stínu Europy. 25. 10. ve 20:00 začíná zákryt Callisto a ve 20:35 začíná přechod stínu Ganymedu.
Aktivita Slunce je nízká, skvrny zmizely, ale koncem týdne se naštěstí další aktivní oblast se skvrnami objevila. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Kolem 21. října nastává maximum meteorického roje Orionid. Nejvíce jich lze spatřit nad ránem, kdy je radiant výše na obloze. Počty spatřených meteorů mohou být kolem pěti až dvaceti za hodinu.
Autor: Martin Gembec
Kosmonautika
14. října úspěšně odstartovala raketa Sojuz- 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-17 a třemi kosmonauty na palubě. Poprvé se tato pilotovaná kosmická loď přiblížila ke stanici již po třech hodinách od startu. Na palubě byla dvojice Rusů Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov s Američankou Kathleen Rubins.
Autor: Elon Musk
Blue Origin provedla další, v pořadí už 13. let rakety a kabiny New Shepard. Raketa vynesla loď do výšky asi 100 km a pak obě tělesa úspěšně přistála v místě startu.
Sonda BepiColombo se protáhla kolem Venuše a využila její gravitaci na cestě k Merkuru.
V neděli 18. 10. odpoledne našeho času proběhl start další (13.) várky družic Starlink. První stupeň rakety Falcon 9 byl použit již pošesté a opět úspěšně přistál na mořské plošině. Aerodynamické kryty letěly již potřetí.
Výročí
19. října 1910 (110 let) se narodil indický astrofyzik Subrahmanyan Chandrasekhar. V roce 1930 odvodil maximální možnou hmotnost bílého trpaslíka (1,4 hmotnosti Slunce). Nad touto hranicí, která se dnes nazývá Chandrasekharova mez, je trpaslík nestabilní. Je-li součástí těsné dvojhvězdy, ze které na trpaslíka přetéká látka, dojde při překročení Chandrasekharovy meze k explozi supernovy typu Ia. Tyto supernovy se v současnosti staly standardními svíčkami pro určování kosmologických vzdáleností.
20. října 1970 (50 let) odstartovala na oblet Měsíce bezpilotní kosmická loď Zond 8. Start k Měsíci zajistila raketa Proton K s urychlovacím Blokem D. Kosmická loď proletěla kolem Měsíce, pořizovala fotografie a přistála 27. 10. na hladině Indického oceánu. Jejím letem byl zároveň ukončen program bezpilotních obletů Měsíce. Sověti už pak pilotovanou misi k Měsíci nevyslali.
22. října 1905 (115 let) se narodil americký fyzik a objevitel rádiového záření z centra Mléčné dráhy Karl Guthe Jansky. Ve své době objev nezaznamenal velký ohlas, protože radioastronomie byla skutečně v plenkách, ale dnes to vnímáme jako velmi významný objev záření z oblasti galaktické supermasivní černé díry.
Autor: Don P. Mitchell
24. října 1960 (60 let) došlo k jedné z nejhorších havárií v historii raketové techniky, tzv. Nedělinově katastrofě. Kvůli ignorování bezpečnostních postupů i nešťastnému postupu došlo ke smíchání vysoce hořlavé směsi paliva a okysličovadla. Následně došlo k silné explozi balistické rakety R16. Pravidla porušil i nejvyšší velitel strategických raketových vojsk SSSR Mitrofan Ivanovič Nedělin a zahynul spolu s minimálně 125 dalšími lidmi. Katastrofa zůstala navždy největší tragédií v oblasti kosmonautiky a raketové techniky a zároveň smutným mementem lidské pýchy, spěchu a ignorování nebezpečí.
23. října 1975 (45 let) zopakovala úspěch své jmenovkyně i orbitální a přistávací část Veněry 10. Zajímavostí je, že také druhé přistávací pouzdro pořídilo snímky pouze poloviny panoramatu, protože i této sondě neodpadlo krycí víčko jedné z kamer.
Výhled na příští týden
- výročí: Edward P. Ney
- výročí: Gary Hug
- výročí: objev planetky Hidalgo, prvního „kentaura“
- výročí: Angeline Stickney
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
