Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2022

44. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 2. listopadu 2022 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 10. do 6. 11. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Na své cestě oblohou potká Saturn. Dalšími večer viditelnými planetami jsou Neptun, Jupiter a Uran. Později večer i Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se vidět dají a nastala nečekaně i polární záře viditelná v ČR. Slabší kometa C/2022 E3 (ZTF) je večer nízko nad západem. Vrcholí meteorický roj Tauridy známé jasnými meteory. Proběhl statický zážeh 27 motorů rakety Falcon Heavy. Blíží se tajná mise. K ISS dorazil Progress MS-21. Čína vypouští druhý laboratorní modul k jejich stanici. Před 65 lety se na oběžné dráze ve Sputniku dvě ocitl první živý tvor, pes Lajka, který však vlivem poruchy termoregulace brzy zahynul na přehřátí.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 1. listopadu v 7:37 SEČ. V tento den je v konjunkci e Saturnem, asi 6° jihozápadně. 4. listopadu je v konjunkci s Jupiterem, necelé 4° jihozápadně.

Planety
Večer můžeme pozorovat čtyři velké planety. Okem je dobře vidět Saturn (0,7 mag) nad jihem a jasný Jupiter (−2,8 mag) nad jihovýchodem. K pozorování planety Neptun (7,8 mag) je potřeba dalekohled a najdeme jej necelých 7° západně od Jupiteru. Uran (5,6 mag) je nad východem v Beranu. Mars (−1,2 mag) je výrazným objektem v souhvězdí Býka a nejvýše je v druhé polovině noci a nad ránem.
Jupiterovy měsíce (časy v SEČ):
středa 2. 11. 0:38 Io zač. přechodu / 1:30 Io zač. přechodu stínu
středa 2. 11. dvojúkaz Europy a Ganymedu:
Europa přechod 21:42 až 0:18, stín Europy 23:28 až 2:06
Ganymed přechod 21:46 až 0:30, stín Ganymedu od 1:24
navíc ve 21:52 Io zač. zákrytu
čtvrtek 3. 11. Io přechod 19:04 až 21:18, stín 20:00 až 22:16
pátek 4. 11. 19:28 Io konec zatmění, 20:50 Europa konec zatmění
neděle 6. 11. 18:02 Ganymed konec zatmění
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
31. 10. v 19:40, 2. 11. v 1:25 a 21:20, 3. 11. v 17:10, 4. 11. ve 22:55, 5. 11. v 18:50 (vše v SEČ).

Aktivita Slunce je lehce zvýšená a k Zemi se natočily aktivní oblasti se skvrnami, které jsme pozorovali již v přechozí otočce během října. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Jiří Spilka nám posílá obrázek, kterak Slunce při snímání protnulo hejno ptáků. Animaci z kamery sdílíme pod odkazem. Kromě ptáků a oblak si všimněte, že Slunce je snímáno přes CaK filtr, kde vyniknou světlé oblasti kolem skvrn.

Slunce a ptáci Autor: Jiří Spilka
Slunce a ptáci
Autor: Jiří Spilka

Kometa C/2022 E3 (ZTF) je s jasností 11 mag nejjasnější kometou naší oblohy a nachází se večer relativně nízko nad západním obzorem na pomezí Hlavy hada a Severní koruny. Mapka je každý den k dispozici na portálu czsky.cz.

Také letos můžeme pozorovat sem tam prolétnuvší pomalý meteor z roje Tauridy. Jedná se o částice komety 2P/Encke a občas se dá vidět i hodně jasný kousek, tzv. bolid.

Kosmonautika

K Mezinárodní vesmírné stanici dorazila zásobovací loď Progress MS-21. Mimochodem stanici si můžete v nepředstavitelném detailu prohlédnout v galerii na astrobin.com, tak jak ji zachytil Maxim Chisamutdinov.

Na Floridě na rampě LC-39A proběhl statický zážeh 27 motorů Merlin 1D rakety Falcon Heavy. Start s tajným nákladem USSF-44 měl proběhnout 2. listopadu, ale uvidíme, zda se neopozdí. Uvidíme, jak to ovlivní plánovaný start rakety Falcon 9 s družicí Hotbird 13G, který byl v plánu na 3. listopadu z rampy SLC-40.

Aby těch tajných nákladů nebylo málo, další startoval v sobotu. Raketa CZ-2D vynesla technologickou družici Shiyan 20C, jejíž úkoly nejsou známé.

V pondělí 31. 10. má odstartovat raketa CZ-5B s laboratorním modulem Mengtian, který se má připojit k čínské stanici Tiangong.

V neděli 6. listopadu je z kosmodromu Wallops ve Virginii v plánu start rakety Antares-230+ s nákladní lodí Cygnus NG-18 k ISS.

Sonda Lucy úspěšně zvládla blízký průlet kolem Země a poslala i testovací snímek naší planety. Sondu se podařilo zachytit z našeho území Milanovi Antošovi.

Výročí

1. listopadu 1917 (105 let) prošlo první světlo 100palcovým (2,54 m) Hookerovým dalekohledem na observatoři Mt. Wilson v Kalifornii. Dalekohled se stal největším na světě a později znamenal průlom do astronomických poznatků. Jmenujme především objevy Edwina Hubblea, který rozlišil některé mlhoviny jako galaxie, tedy daleké hvězdné soustavy podobné Mléčné dráze. Také objevil Cefeidy v M 31, díky nimž určil její vzdálenost. Z měření vzdáleností galaxií pak určil vztah mezi rychlostí vzdalování galaxií a jejich vzdáleností (v = H. r). Hubbleova konstanta (H) pak vede k určení stáří vesmíru. Samotné první světlo bylo pozorováno v noci z 1. na 2. listopadu 1917 a když se shromáždění pozorovatelé podívali poprvé na Jupiter, spatřili několik jeho obrazů míhajících se v zorném poli. Zrcadlo bylo totiž zahřáté a chladlo jen pomalu. Vrátili se nakonec ve tři ráno a když pohlédli na obraz hvězdy, kterou zaměřili, protože Jupiter už zapadl, viděli nádherný obraz bodového objektu. Dalekohled se přes pochybnosti některých zúčastněných povedl.

2. listopadu 2002 (20 let) vyfotografovala sonda Stardust asteroid Annefrank. Sonda byla určena především ke sběru materiálu z komety 81P/Wild-2. Návratové pouzdro přistálo na Zemi v lednu 2006.

3. listopadu 1957 (65 let) odstartoval do vesmíru Sputnik 2 se psem Lajka. Kvůli problémům s teplotou uvnitř v důsledku neoddělení od zbytku nosné rakety zemřela Lajka již mezi pátou a sedmou hodinou letu, místo plánovaných více než sedmi dnů. S návratem se nepočítalo, měl být přerušen přívod kyslíku, díky němuž by Lajka v poklidu skonala. To se nakonec nestalo a bylo to ještě dlouho utajováno.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v úplňku a (u nás neviditelné) úplné zatmění
  • výročí: Pavel Mayer
  • výročí: Surveyor 6
  • výročí: meteorit Wethersfield
  • výročí: Saturn V (první let), Apollo 4
  • výročí: Tychonova supernova 1572

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mt. Wilson, Lajka, Sputnik 2, Annefrank, Stardust, Vesmírný týden


48. vesmírný týden 2022

48. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 11. do 4. 12. 2022. Měsíc bude v první čtvrti a ukáže se písmeno X. Večer můžeme na jihu pozorovat Saturn a Jupiter a na východě Mars. Aktivita Slunce je nízká. Kometa 29P výrazně zjasnila. Český vojenský pilot Aleš Svoboda se stal záložním astronautem ESA. Orion se dostal na protáhlou dráhu kolem Měsíce. K ISS přiletěla nákladní loď Dragon mimo jiné s další dvojicí rolovacích solárních panelů iROSA. Před 155 lety, 3. prosince 1867, se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda František Nušl.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6883 SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2022 získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik     Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxia M33

Vybavenie: EQ5Pro, podomácky vyrobený newton 100/500, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, DSS, Siril, Adobe photoshop 88x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C, 100 bias, 30 flats, 30 darkflats, 50 darks.

Další informace »