Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2022

44. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 2. listopadu 2022 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 10. do 6. 11. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Na své cestě oblohou potká Saturn. Dalšími večer viditelnými planetami jsou Neptun, Jupiter a Uran. Později večer i Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se vidět dají a nastala nečekaně i polární záře viditelná v ČR. Slabší kometa C/2022 E3 (ZTF) je večer nízko nad západem. Vrcholí meteorický roj Tauridy známé jasnými meteory. Proběhl statický zážeh 27 motorů rakety Falcon Heavy. Blíží se tajná mise. K ISS dorazil Progress MS-21. Čína vypouští druhý laboratorní modul k jejich stanici. Před 65 lety se na oběžné dráze ve Sputniku dvě ocitl první živý tvor, pes Lajka, který však vlivem poruchy termoregulace brzy zahynul na přehřátí.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 1. listopadu v 7:37 SEČ. V tento den je v konjunkci e Saturnem, asi 6° jihozápadně. 4. listopadu je v konjunkci s Jupiterem, necelé 4° jihozápadně.

Planety
Večer můžeme pozorovat čtyři velké planety. Okem je dobře vidět Saturn (0,7 mag) nad jihem a jasný Jupiter (−2,8 mag) nad jihovýchodem. K pozorování planety Neptun (7,8 mag) je potřeba dalekohled a najdeme jej necelých 7° západně od Jupiteru. Uran (5,6 mag) je nad východem v Beranu. Mars (−1,2 mag) je výrazným objektem v souhvězdí Býka a nejvýše je v druhé polovině noci a nad ránem.
Jupiterovy měsíce (časy v SEČ):
středa 2. 11. 0:38 Io zač. přechodu / 1:30 Io zač. přechodu stínu
středa 2. 11. dvojúkaz Europy a Ganymedu:
Europa přechod 21:42 až 0:18, stín Europy 23:28 až 2:06
Ganymed přechod 21:46 až 0:30, stín Ganymedu od 1:24
navíc ve 21:52 Io zač. zákrytu
čtvrtek 3. 11. Io přechod 19:04 až 21:18, stín 20:00 až 22:16
pátek 4. 11. 19:28 Io konec zatmění, 20:50 Europa konec zatmění
neděle 6. 11. 18:02 Ganymed konec zatmění
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
31. 10. v 19:40, 2. 11. v 1:25 a 21:20, 3. 11. v 17:10, 4. 11. ve 22:55, 5. 11. v 18:50 (vše v SEČ).

Aktivita Slunce je lehce zvýšená a k Zemi se natočily aktivní oblasti se skvrnami, které jsme pozorovali již v přechozí otočce během října. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Jiří Spilka nám posílá obrázek, kterak Slunce při snímání protnulo hejno ptáků. Animaci z kamery sdílíme pod odkazem. Kromě ptáků a oblak si všimněte, že Slunce je snímáno přes CaK filtr, kde vyniknou světlé oblasti kolem skvrn.

Slunce a ptáci Autor: Jiří Spilka
Slunce a ptáci
Autor: Jiří Spilka

Kometa C/2022 E3 (ZTF) je s jasností 11 mag nejjasnější kometou naší oblohy a nachází se večer relativně nízko nad západním obzorem na pomezí Hlavy hada a Severní koruny. Mapka je každý den k dispozici na portálu czsky.cz.

Také letos můžeme pozorovat sem tam prolétnuvší pomalý meteor z roje Tauridy. Jedná se o částice komety 2P/Encke a občas se dá vidět i hodně jasný kousek, tzv. bolid.

Kosmonautika

K Mezinárodní vesmírné stanici dorazila zásobovací loď Progress MS-21. Mimochodem stanici si můžete v nepředstavitelném detailu prohlédnout v galerii na astrobin.com, tak jak ji zachytil Maxim Chisamutdinov.

Na Floridě na rampě LC-39A proběhl statický zážeh 27 motorů Merlin 1D rakety Falcon Heavy. Start s tajným nákladem USSF-44 měl proběhnout 2. listopadu, ale uvidíme, zda se neopozdí. Uvidíme, jak to ovlivní plánovaný start rakety Falcon 9 s družicí Hotbird 13G, který byl v plánu na 3. listopadu z rampy SLC-40.

Aby těch tajných nákladů nebylo málo, další startoval v sobotu. Raketa CZ-2D vynesla technologickou družici Shiyan 20C, jejíž úkoly nejsou známé.

V pondělí 31. 10. má odstartovat raketa CZ-5B s laboratorním modulem Mengtian, který se má připojit k čínské stanici Tiangong.

V neděli 6. listopadu je z kosmodromu Wallops ve Virginii v plánu start rakety Antares-230+ s nákladní lodí Cygnus NG-18 k ISS.

Sonda Lucy úspěšně zvládla blízký průlet kolem Země a poslala i testovací snímek naší planety. Sondu se podařilo zachytit z našeho území Milanovi Antošovi.

Výročí

1. listopadu 1917 (105 let) prošlo první světlo 100palcovým (2,54 m) Hookerovým dalekohledem na observatoři Mt. Wilson v Kalifornii. Dalekohled se stal největším na světě a později znamenal průlom do astronomických poznatků. Jmenujme především objevy Edwina Hubblea, který rozlišil některé mlhoviny jako galaxie, tedy daleké hvězdné soustavy podobné Mléčné dráze. Také objevil Cefeidy v M 31, díky nimž určil její vzdálenost. Z měření vzdáleností galaxií pak určil vztah mezi rychlostí vzdalování galaxií a jejich vzdáleností (v = H. r). Hubbleova konstanta (H) pak vede k určení stáří vesmíru. Samotné první světlo bylo pozorováno v noci z 1. na 2. listopadu 1917 a když se shromáždění pozorovatelé podívali poprvé na Jupiter, spatřili několik jeho obrazů míhajících se v zorném poli. Zrcadlo bylo totiž zahřáté a chladlo jen pomalu. Vrátili se nakonec ve tři ráno a když pohlédli na obraz hvězdy, kterou zaměřili, protože Jupiter už zapadl, viděli nádherný obraz bodového objektu. Dalekohled se přes pochybnosti některých zúčastněných povedl.

2. listopadu 2002 (20 let) vyfotografovala sonda Stardust asteroid Annefrank. Sonda byla určena především ke sběru materiálu z komety 81P/Wild-2. Návratové pouzdro přistálo na Zemi v lednu 2006.

3. listopadu 1957 (65 let) odstartoval do vesmíru Sputnik 2 se psem Lajka. Kvůli problémům s teplotou uvnitř v důsledku neoddělení od zbytku nosné rakety zemřela Lajka již mezi pátou a sedmou hodinou letu, místo plánovaných více než sedmi dnů. S návratem se nepočítalo, měl být přerušen přívod kyslíku, díky němuž by Lajka v poklidu skonala. To se nakonec nestalo a bylo to ještě dlouho utajováno.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v úplňku a (u nás neviditelné) úplné zatmění
  • výročí: Pavel Mayer
  • výročí: Surveyor 6
  • výročí: meteorit Wethersfield
  • výročí: Saturn V (první let), Apollo 4
  • výročí: Tychonova supernova 1572

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mt. Wilson, Lajka, Sputnik 2, Annefrank, Stardust, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »