Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2014

45. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 5. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 5. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 3. 11. do 9. 11. 2014

Měsíc bude v úplňku. Večer nízko na jihozápadě se loučíme s Marsem. Venuše je stále poblíž Slunce. Ráno je pěkně vidět Jupiter a tento týden snad i Merkur jako jitřenka. Aktivita Slunce je nízká. K ISS dorazila nákladní loď Progress, zatímco americká soukromá kosmonautika zažila černý týden. Čína úspěšně obletěla Měsíc.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 6. listopadu. 4. 11. bude velmi blízko planetě Uran (vpravo od jasného kotouče budou dvě hvězdy 5,7 mag, z nichž ta spodní bude Uran).

Planety:
Mars (0,9 mag) se ještě nachází večer nízko na jihozápadě.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Venuše (−4 mag) je stále těsně nad zakrytým slunečním diskem v zorném poli korónografu LASCO C3 sondy SOHO.
Tento týden máme příležitost pozorovat také Merkur (cca −0,5 mag). Vychází před šestou hodinou ranní na jihovýchodě. Během týdne bude postupně zjasňovat a mírně klesat k obzoru, takže by měl být opravu snadno viditelný za dobrého počasí.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5. 11. 5:40   5. 11. Ganymed zákryt končí 5:19
7. 11. 7:20   7. 11. Europa přechod stínu 2:51–5:44
Europa přechod měsíc 5:24–8:19
      8. 11. Io zatmění začíná 5:58
      9. 11. Io přechod stínu 3:17–5:35
Io přechod měsíc 4:33–6:50
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se opět vrátila na nízkou úroveň. Skvrny na viditelné části slunečního disku jsou sice ve velkém počtu, ale aktivita v nich není vysoká. Další vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Černý týden americké soukromé kosmonautiky znamenal havárie rakety Antares a kosmického letounu SpaceShipTwo. Kosmonautika tato rizika a nehody přináší, ale jak bylo trefně řečeno v jednom článku, „smutné je, že kdyby mise dopadla dobře, nikdo o ní nenapíše“.
     
  • Čína zakončila oblet Měsíce. Sonda Chang'e 5 T1 úspěšně přistála. V odkazovaném článku jsou fotografie z přistání a další podrobnosti.
     
  • Upravenou verzi rakety Sojuz úspěšně využila nákladní loď Progress M-25M, která se po šesti hodinách od startu připojila ve středu 29. října k ISS.
     

Výročí:

  • 8. listopadu 1854 (160 let) se narodil matematik a fyzik Janne Rydberg. Studoval spektrální čáry různých prvků a snažil se proniknout do struktury atomu. Ačkoli se mu to nepodařilo, zůstal nám po něm pojmenován tzv. Rydbergův atom, což je vysoce excitovaný atom vodíku, který se vyskytuje v dálavách vesmíru a vyzařuje na frekvenci 2,4 GHz.
     
  • 9. listopadu 1934 (80 let) se narodil významný americký astrofyzik a popularizátor Carl Sagan. O vesmíru vyprávěl v seriálu Cosmos a o jeho představách kontaktu s mimozemskými civilizacemi pojednává kniha Kontakt. Jako vědec poukázal ještě před kosmickými sondami na fakt, že povrch Venuše je horký a suchý. Vyslovil též hypotézy o tekutém oceánu na Titanu a podpovrchovém oceánu na Europě. Podílel se také na výběru míst přistání sond Viking na povrchu Marsu. Carl Sagan je nejen v USA velmi uznávanou osobností.
     

Výhled na příští týden:

  • Sojuz TMA-13M se vrací na zem
  • Venuše a Saturn u Slunce
  • Výročí: Audouin Dollfus
  • Výročí: Apollo 12

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Rydberg, Carl Sagan


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »