Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2018

45. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 7. listopadu 2018 v 18:00 SEČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 11. do 11. 11. 2018. Měsíc bude v novu. Venuše je vidět za svítání a ve dne. Planety Merkur a Jupiter jsou v záři Slunce nepozorovatelné. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Pozorovat můžeme slabší kometu v Andromedě, Tauridy nebo jeden ze zákrytů hvězd planetkami. Vyšetřování havárie Sojuzu s lodí MS-10 je ukončeno a další rakety Sojuz už naštěstí opět startují. Rozloučili jsme se s misí dalekohledu Kepler a sondou Dawn. Vítáme v zorném poli OSIRIS-REx planetku Bennu. Před 50 lety startoval do vesmíru Pioneer 9 a k Měsíci Zond 6.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 7. listopadu v 17:02 SEČ. V pondělí a v úterý ráno bude jeho srpek vidět ještě za ranního svítání a mohl by nás navést i k nedaleko položené Venuši. Na večerní obloze se vynoří o víkendu.

Planety:
Venuše (−4,3 mag) je zatím vidět lépe ve dne, ale postupně začíná být vidět i na ranní obloze. Saturn (0,6 mag) je na tom jen o málo lépe. Za soumraku je nízko nad jihozápadem. Mars (−0,4 mag) se od soumraku nachází nízko nad jihem, později až nad jihozápadem. Uran (5,7 mag) a Neptun (7,9 mag) jsou opět dobře vidět v první polovině noci. Jejich poloha se příliš neliší od doporučení ze 42. týdne, proto přikládáme orientační mapky z té doby.

Neptun ve 42. týdnu 2018. Podklad: SkytechX
Neptun ve 42. týdnu 2018. Podklad: SkytechX

Uran ve 42. týdnu 2018. Podklad: SkytechX
Uran ve 42. týdnu 2018. Podklad: SkytechX

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká a jeho povrch prakticky beze skvrn, o čemž nás přesvědčuje kromě možnosti pohledu dalekohledem i aktuální snímek SDO.

Kometa 64P/Swift-Gehrels
V souhvězdí Andromedy si můžeme v těchto dnech vysoko na obloze prohlédnout relativně jasnou periodickou kometu. Kometa má jasnost kolem 10 mag. Pohyb komety kolem nedaleké galaxie M 31 nejlépe zaznamenal rakouský fotograf Michael Jäger.

Mapka poloh komety 64P/Swift-Gehrels ve 44. a 45. týdnu 2018. Poloha značek pro 19 hod SEČ.
Mapka poloh komety 64P/Swift-Gehrels ve 44. a 45. týdnu 2018. Poloha značek pro 19 hod SEČ.

Tauridy

Také letos můžeme pozorovat sem tam prolétnuvší pomalý meteor z roje Taurid. Jedná se o částice komety Enckeovy a občas se dá vidět i hodně jasný kousek, tzv. bolid.

Zákryt hvězdy planetkou Kleopatra

Pozorování zákrytů má zajímavý efekt. Pokud se pozorování provede velmi precizně, dá se z těchto pozorování rekonstruovat tvar planetky. Jeden takový zákryt nás čeká v noci na středu, a protože stín prochází pěkně přes Českou republiku, je to pro pozorovatele signál to zkusit. K zákrytu dojde kolem 2:16 SEČ a pohasnutí hvězdy bude velmi malé, jen kolem 0,2 až 0,3 mag, protože hvězda samotná je docela jasná (12 mag). Jasnost planetky je 11 mag. Podrobnosti na Astrofóru.  

Kosmonautika

Rusové prezentovali výsledky vyšetřování havárie Sojuzu. Potvrdilo se, že šlo pouze o selhání konkrétního kusu rakety a že systémová chyba zde není, proto další rakety mohou po dodatečné kontrole létat. Podívat se můžete na podařenou animaci i reálné záběry ze startu. Nyní už tedy máme za sebou dva starty raket Sojuz – nejprve 24. října odstartoval z Plesecku Sojuz 2-1A s vojenskou družicí Kosmos 2528 (typu Lotos-S1) a 3. 11. tamtéž startoval Sojuz 2-1B s navigační družicí Glonass-M.

Brzy tedy poletí mimo jiné zásobovací Progress a v prosinci by prý měl startovat další Sojuz k ISS. V tomto týdnu ještě očekáváme start Sojuzu STB s meteorologickou družicí MetOp-C (7. 11. 1:47 SEČ).

Minulý týden přinesl konec dvou dlouhodobých misí, u nichž byl konec očekáván kvůli nedostatku paliva. Nejprve jsme se rozloučili s dalekohledem Kepler, který nám otevřel nové obzory do světa exoplanet. Pak se odmlčela sonda Dawn, která obíhá kolem Ceres, ale její mise byla skvělá a z jejích dat budeme čerpat ještě léta.

Čína si drží bezpečné vedení v počtu letošních startů. Minulý týden ve čtvrtek startovala další raketa CZ-3B s dvěma družicemi Beidou.

Máme to štěstí vidět nyní dvě podobné planetky zblízka. Kromě Hayabusy 2 u Ryugu se nám už blíže než 300 km dostala sonda OSIRIS-REx. Snímek Bennu je na první pohled Ryugu docela podobný.

Sluneční sonda Parker Solar Probe je již blízko prvnímu přísluní. Jedná se nyní o nejrychlejší člověkem stvořený stroj a proběhne i první pozorování.

11. listopadu je v plánu start rakety Electron z Nového Zélandu (4:00 SEČ). Start nazvaný It's Business Time! by měl umožnit vzlet dvěma cubesatům.

Výročí

5. listopadu 2013 (5 let) odstartovala první indická oběžnice Marsu Mangalyaan. Sonda se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Marsu a pořizuje snímky i další data.

8. listopadu 1968 (50 let) odstartovala americká kosmická sonda Pioneer 9. Společně s předchozími Pioneery 5 až 8 studovala kosmické prostředí a magnetická pole ve sluneční soustavě.

10. listopadu 1968 (50 let) odstartovala sovětská bezpilotní loď k Měsíci Zond 6. Zvenku poněkud připomínala zkrácenou loď Sojuz a měla testovat možnosti letu člověka k Měsíci. Během letu snímkovala Měsíc a po jeho obletu se vrátila na Zemi. Přistání neproběhlo zcela podle plánu a živí tvorové na palubě (želvy) zahynuly.

Výhled na příští týden 

  • Venuše a Měsíc na ranní obloze
  • Výročí: HEAO-2 (Albert Einstein)
  • Výročí: William Herschel
  • Výročí: raketoplán Buran
  • Výročí: Skylab 4
  • Výročí: bolidy Leonid 1998
  • Výročí: Alan Shepard
  • Výročí: Jindřich Zeman, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 9, Zond 6, Mangalyaan, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »