Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2020

45. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 4. listopadu 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2020. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše, přidá se i zjasňující Merkur. Aktivita Slunce se zvýšila. Sonda OSIRIS-REx úspěšně uložila vzorky s odebraným materiálem planetky Bennu do návratového pouzdra. NASA potvrdila výskyt molekul vody i na sluncem ozářených místech Měsíce. Připravuje se start rakety Atlas V s tajným nákladem a novým typem motorů na tuhé palivo. Před dvaceti lety přiletěla na ISS první stálá posádka. Od té doby je stanice nepřetržitě obydlena.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 8. listopadu ve 14:46 SELČ.

Mars Autor: František Spiššiak
Mars
Autor: František Spiššiak
Planety:
Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nad jihozápadem. Mars (−2 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko nad jih už kolem 22. hodiny. Díky příznivé výšce nad obzorem jsou stále dobře viditelné detaily, jako vidíme i na snímku vpravo.

Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−4,1 mag). Postupně vylézá také Merkur (cca 0 mag), jehož jasnost se přehoupne z plusových do záporných magnitud, takže bude každým dnem lépe viditelný, a to i díky tomu, že bude stoupat výše nad obzor. Najdeme jej poblíž hvězdy Spica asi 15° od Venuše.

Mars s Mesiacom Autor: Ľubomír Janoštiak
Mars s Mesiacom
Autor: Ľubomír Janoštiak

Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Poměrně velkým překvapením byl překotný růst co do počtu i velikosti skvrn v aktivní oblasti AR2778, která se pomalu přesouvala k západnímu okraji Slunce. Skvrny se zde objevily během neděle a už v pondělí zde byla velká skupina skvrn. Jakmile zapadne, bude možná Slunce opět úplně čisté. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

26. listopadu úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-2C se třemi vojenskými družicemi Yaogan-30. Ze startu byly uveřejněny velmi hezké snímky.

28. listopadu odstartovala z novozélandského kosmodromu Mahia raketa Electron s nákladem 9 malých družic firmy Planet a jedné pro Canon Electronic.

NASA uveřejnila animaci ze snímků navigační kamery, které pořídila během odběru vzorků z planetky Bennu. Také máme záběry, že uložení odběrné hlavy do pouzdra pro návrat bylo úspěšné.

Molekuly vody lze nalézt opravdu i na těch místech povrchu Měsíce, kam svítí Slunce. Potvrdila to měření dalekohledu SOFIA.

3. listopadu má odstartovat raketa Atlas V s tajnou družicí NROL-101. Raketu budou pohánět také tři vylepšené motory na tuhé palivo GEM 63 (Graphite-Epoxy Motor). Jejich prodloužená verze má být později používána i na nové raketě Vulcan. ULA mezitím provádí úpravy obslužných ramen startovní rampy, kde čeká na start odložená Delta IV Heavy. Rampa už je poměrně stará a potřebuje větší údržbu. Problém s odklápěním ramen způsobil odklad startu této silné rakety. Nyní se měnily pumpy i hydraulická kapalina.

4. listopadu má odstartovat po odkladu raketa Falcon 9 s družicí GPS III (SV04).

5. a 6. listopadu jsou v plánu čínské starty. První start čeká raketu Gushenxing-1 (Ceres-1) s několika družicemi a raketa CZ-6 má startovat s deseti družicemi Satellogic 9 až 18.

7. listopadu je v plánu start indické rakety PSLV s družicí RISAT-2BR2 a několika dalšími družicemi.

Výročí

2. listopadu 1885 (135 let) se narodil americký astronom Harlow Shapley. Známý je jeho spor z období „Velké debaty“ o povaze spirálních mlhovin. Edwin Hubble a další je považovali za vzdálené hvězdné ostrovy daleko za branami Mléčné dráhy, ale Shapley je považoval za útvary uvnitř naší Galaxie. Sám však svou chybu uznal, když mu Hubble poslal svá měření galaxie M 31 v Andromedě. V pozdějším období života se zasadil také o vědeckou stránku organizace UNESCO, čímž do jejího názvu přibylo S jako Scientific. Hovořil také o zónách tekuté vody kolem hvězd, které dnes nazýváme obyvatelnými zónami.

2. listopadu 2000 (20 let) vstoupila na palubu ISS tříčlenná posádka a začalo tak trvalé osídlení této stanice, které pokračuje až doposud. Na palubě Sojuzu TM-31, který startoval 31. 10. 2000, byli tehdy dva Rusové (Jurij Pavlovič Gidzenko, Sergej Konstantinovič Krikaljov) a Američan William McMichael Shepherd.

3. listopadu 1930 (90 let) se narodil japonský lovec komet Tsutomu Seki. Kdo by dnes neznal slavnou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki), která se stala jednou z nejlépe viditelných komet ze skupiny lízačů Slunce. Komet jinak objevil, či spoluobjevil celkem šest. V dalším období se věnoval asteroidům a znovuobjevům periodických komet, v čemž byl velmi úspěšný.

4. listopadu 2010 (10 let) proletěla sonda Deep Impact v rámci prodloužené mise EPOXI kolem jádra komety 103P/Hartley 2. Sonda nejprce v červnu 2005 uvolnila projektil, který zasáhl kometu Tempel 1, poté byla její mise prodloužena a podařilo se nasnímat zblízka zajímavé jádro komety Hartley 2. Také bylo změřeno její složení, kde nechyběl led oxidu uhličitého i vodní led a byla pozorována hmota unikající do okolí v podobě výtrysků i jakéhosi sněžení.

8. listopadu 1935 (85 let) se narodil americký astronom Graham E. Bell. O něm jsme referovali minulý týden jako o spoluobjeviteli periodické komety 178P/Hug-Bell.

8. listopadu 1940 (80 let) se narodil americký astronom Charles T. Kowal. Známý je především z období jeho práce na Mt. Palomaru. Objevil například novou kategorii těles, nazvanou Kentauři, což jsou tělesa na neobvyklých drahách v oblasti velkých planet. Objevil také dva měsíčky Jupiteru a podílel se na měření vzdáleností galaxií pomocí supernov typu Ia, které se ukázaly být standardními svíčkami při měření vzdáleností vzdáleného vesmíru.

8. listopadu 1960 (60 let) startovala americká raketa Little Joe 5. Šlo o test záchrany kabiny chystané lodi Mercury během startu rakety. Nicméně k zapálení motorů záchranné věžičky došlo předčasně a posléze se správně neoddělila kabina od rakety, takže trosky pak dopadly na hladinu Atlantského oceánu po letu do výšky pouze 16 km.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce, Venuše a Merkuru
  • výročí: Venus Express
  • výročí: John Bevis
  • výročí: Luna 17 - Lunochod 1
  • výročí: Vesto Slipher
  • výročí: Carl A. Wirtanen
  • výročí: Ben Gascoigne
  • výročí: Voyager 1 u Saturnu
  • výročí: objev komety Kirch

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Little Joe 5, Charles Kowal, Graham E. Bell, Mise EPOXI, 103P Hartley, Tsutomu Seki, ISS, Harlow Shapley, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »