Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2022

45. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 9. listopadu 2022 v 18:00 SEČ

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 11. do 13. 11. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastane jeho úplné zatmění, které u nás nebude pozorovatelné. Večer je vidět Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, možná se zvýší s natočením nových skvrn. Raketa SLS je opět na startovní rampě. Z té vedlejší odstartoval v uplynulém týdnu Falcon Heavy. K ISS míří nákladní loď Cygnus. Před 450 lety byla pozorována supernova v Kasiopeji.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 8. listopadu ve 12:02 SEČ. Nastane úplné zatmění Měsíce, které vrcholí v našich 12 hodin, takže je pro nás zcela nepozorovatelné. Na dálném východě během zatmění zakryje „krvavý úplněk“ planetu Uran.

Planety
Večer můžeme pozorovat Saturn (0,7 mag), který je nad jihem již po 18. hodině, a jasný Jupiter (−2,7 mag), který vrcholí nad jihem kolem 21. hodiny. Mars (−1,2 mag) je večer nad východem a podobně vysoko jako Jupiter stoupá již po 22. hodině. Nad jihem je až v druhé polovině noci po 2:00 SEČ.
Jupiterovy měsíce (časy v SEČ):
neděle 6. 11. 19:02 Ganymed – konec zatmění,
středa 9. 11. 23:40 Io – začátek zákrytu Jupiterem,
čtvrtek 10. 11. Europa – přechod 0:02 až 2:40, stín Europy od 2:04, Ganymed přechod od 1:16,
čtvrtek 10. 11. Io – přechod 20:54 až 23:08, stín Io 21:56 až 0:12,
pátek 11. 11. 18:06 Io – začátek zákrytu, 18:40 Europa začátek zákrytu,
pátek 11. 11. 21:24 Io – konec zatmění, 23:30 Europa konec zatmění,
sobota 12. 11. 17:34 Io – konec přechodu, 18:40 konec přechodu stínu,
neděle 13. 11. 17:44 Ganymed – konec zákrytu, 18:00 Europa konec přechodu stínu,
neděle 13. 11. 19:18 až 22:04 Ganymed – zatmění.
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru:
7. 11. v 0:40 a 20:30, 8. 11. v 16:20, 9. 11. ve 22:10, 10. 11. v 18:00, 11. 11. ve 23:50 a 12. 11. v 19:40 (vše v SEČ).

Aktivita Slunce je lehce nízká, ale natáčí se k nám další oblast se skvrnami, takže snad bude na co se dívat a aktivita se zvýší. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V úterý 1. listopadu proběhl z floridské rampy LC-39A start, který se jen tak neokouká. Raketa Falcon Heavy při něm obsloužila tajnou misi USSF-44. Synchronizovaný návrat bočních stupňů na přistávací plochy nedaleko místa startu, který byl doprovázen sonickými třesky a následným lomozem motorů, byl opravdu nevšedním zážitkem.

NASA provedla vývoz superrakety SLS. Ta se 4. listopadu během 9 hodin přesunula z haly Vehicle Assembly Building na startovní komplex LC-39B.

V sobotu 5. listopadu vynesla čínská raketa CZ-3B s vylepšeným prvním stupněm družici ChinaSat 19. Ta se pomocí vlastního pohonu dostane na geostacionární dráhu a nahradí družici ChinaSat 18, která v roce 2019 nedosáhla geostacionární dráhy a zůstala „uvězněna“ na přechodové dráze ke geostacionární.

Firma Rocket Lab má za sebou další úspěšnou misi rakety Electron z Nového Zélandu. Ta při misi Catch Me If You Can vynesla švédskou družici MATS pro průzkum atmosféry. Název mise měl zřejmě odkazovat na další pokus o zachycení prvního stupně rakety pomocí vrtulníku, ale po ztrátě telemetrie mezi řídícím střediskem a stupněm byla helikoptéra odvolána. Jak se ukázalo, stupeň úspěšně přistál do moře a měl by být vyloven. Mise Catch Me If You Can (chyť mě, když to dokážeš) se nechtěně pozměnila na „catch me, if you can catch my telemetry“ (chyť mě, když zachytíš mou telemetrii) ;-)

3. listopadu vynesla raketa Falcon 9 družici Hotbird 13G, která se vlastním pohonem přesune na geostacionární dráhu.

V neděli 6. listopadu měl proběhnout start rakety Antares 230+ s nákladní kosmickou lodí Cygnus Sally Ride v rámci zásobovací mise NG-18 k ISS. Loď je nazvána podle první americké kosmonautky, která letěla na dvou misích raketoplánu Challenger (poprvé v roce 1983 jako třetí žena ve vesmíru). Star rakety byl odložen na pondělí.

Výročí

7. listopadu 1932 (90 let) se narodil RNDr. Pavel Mayer, dlouholetý pracovník Astronomického ústavu Univerzity Karlovy. V roce 2009 obdržel nejvyšší ocenění České astronomické společnosti, Nušlovu cenu, za jeho celoživotní vědeckou, odbornou a pedagogickou práci v astronomii. Věnoval se výzkumu Slunce a poté hvězd a naší Galaxie. Zabýval se fotometrií a spektroskopií těsných dvojhvězd, přitom jich několik nových objevil. Podílel se na výrobě dalekohledů, např. 0,6m v Ondřejově. Jako jeden z mála měl možnost pozorovat také na významných observatořích La Silla (ESO) v Chile a ve Spojených státech (Yerkes, Kitt Peak).

7. listopadu 1967 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 6. Tento let patřil k posledním v průzkumných misích před letem lodí Apollo. Sonda přistála měkce 10. listopadu, odebrala vzorky půdy, pořídila snímky, a dokonce popoletěla o 2,5 metru.

8. listopadu 1982 (40 let) dopadl do městečka Wethersfield v Connecticutu v USA meteorit. Bylo to zajímavé ze dvou důvodů. Stalo se totiž podruhé během 11 let, kdy toto městečko zažilo dopad meteoritů, navíc při tomto pádu se jeden meteorit trefil do domu. A to se stalo i při předchozím dopadu. Meteorit propadl střechou, ale nikoho nezranil.

9. listopadu 1967 (55 let) odstartovala k prvnímu zkušebnímu letu nejsilnější raketa všech dob – Saturn V. Let Apollo 4 pomohl vyzkoušet také tepelný štít kosmické lodi. Přes drobné závady byl let hodnocen jako velmi úspěšný. V porovnání s marným snažením Sovětů s jejich raketou N-1 šlo o velký úspěch.

11. listopadu 1572 (450 let) zaznamenal a podrobně popsal novou hvězdu v souhvězdí Cassiopeje známý dánský astronom Tycho Brahe. Dnes je známa jako supernova 1572. Ví se, že ještě před Tychonem pozorovali supernovu jiní astronomové, ale nepodali k ní tak podrobný popis. Ke zjasnění došlo někdy mezi 2. a 6. listopadem 1572. Tato supernova v podstatě znamenala počátek bourání představy o neměnných nebeských sférách.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v těsné konjunkci s hvězdou Porrima
  • výročí: Henry Gellibrand
  • výročí: Surveyor 6 popoletěl na Měsíci
  • výročí: Eleanor Helin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Meteorit Wethersfield, Apollo 4, Surveyor 6, Saturn V, Pavel Mayer, Supernova 1572, Tychonova supernova, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »