Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2023

47. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 22. listopadu 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 11. do 26. 11. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem, ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce bylo převážně klidné, nastala však jedna erupce filamentu. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní dobře viditelná poblíž hvězdy Vega. Starty čínských raket typu CZ-2 zcela zastínily ne starty Falconů 9, tam došlo jen k jednomu startu, ale druhý integrovaný let SuperHeavy Starship, který nedosáhl plánovaných cílů, ale byl výrazně méně problematický, než ten první a hodně se toho podařilo. Před čtvrtstoletím začalo budování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když byl vypuštěn její první modul Zarja.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 20. 11. v 11:50 SEČ. Měsíc ve čtvrti bude večer vidět tři stupně pod Saturnem. O den později, v úterý 21. 11. kolem 20:00 SEČ, dojde k zákrytu hvězdy psí 1 Aquarii (4,2 mag). 22. 11. kolem 17:00 SEČ Měsíc zakryje hvězdu 29 Psc (5,1 mag). Téměř úplňkový Měsíc projde o víkendu pod Plejádami.

Planety
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Vodnáře je nad jihem po setmění. Jupiter (−2,8 mag) je večer nad východem. Venuše (−4,3 mag) je nejlépe vidět ráno jako jasný objekt na východě.
Merkur je od nás v jeho východní elongaci prakticky nepozorovatelný. Mars je těsně po konjunkci se Sluncem nepozorovatelný a jako slabší hvězda se vynoří vpravo od zakrytého Slunce v záběru koronografu SOHO.

Aktivita Slunce byla nízká. Přesto se odehrála jedna erupce filamentu, při které byla vyvržena hmota z koróny téměř přímo k Zemi. Skvrny na povrchu nyní téměř nejsou. O víkendu se natočila nová aktivní oblast se skvrnami, kde slabší aktivita probíhá. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks je po dalším zjasnění dobře viditelná. Stačí na ni triedr, kde se jeví jako slabší planetární mlhovina. Najdeme ji v souhvězdí Herkula nedaleko hvězdy Vega z Lyry. Mapu hledejte na CzSkY.cz
Kometa C/2023 H2 (Lemmon) již zmizela nízko nad jižním obzorem, kde se nachází večer pár stupňů nad obzorem v souhvězdí Jižní ryby.

Komety 12P/Pons-Brooks a C/2023 H2 (Lemmon) 18. 11. 2023, Canon 6D, Samyang 135 mm. Autor: Martin Gembec
Komety 12P/Pons-Brooks a C/2023 H2 (Lemmon) 18. 11. 2023, Canon 6D, Samyang 135 mm.
Autor: Martin Gembec
 

Kosmonautika

Start Falconu 9 s třetím párem družic O3b mPOWER se uskutečnil 12. 11. a poté byly v plánu dva starty se Starlinky plánované na 17. listopad. Zde však došlo k odkladu na sobotu 18. 11., zřejmě aby ustoupily testu SuperHeavy Starship. Nakonec se ale uskutečnil jen jeden start Falconu 9 se Starlinky a ani test SHS se 17. 11. neuskutečnil, přestože SpaceX k němu konečně získala povolení. Na vině bylo ovládání jednoho z roštových kormidel na vršku rakety SuperHeavy. Velmi rychle však došlo k nápravě a náhradním termínem startu byla stanovena sobota 18. 11.

Nakonec tedy v sobotu po 6. hodině SEČ odstartoval jeden Falcon 9 se Starlinky z floridské rampy SLC-40 a pak přišel velký den pro superraketu na kosmodromu v Boca Chica v Texasu. Start největšího a nejsilnějšího nosiče historie kosmonautiky tentokrát neprovázely žádné problémy. Před startem došlo v čase T-40 sekund ke krátkému přerušení odpočtu a poté co odpočet doběhl do nuly, spustilo se všech 33 motorů Raptor na SuperHeavy a sestava se vydala k obloze. Po 2 minutách a 45 sekundách se navíc podařil hot-staging - rozdělené obou stupňů, kdy současně pracovaly motory na prvním i druhém stupni. První stupeň SuperHeavy se poté pokusil o otočku a návrat zpět, ale motory nepracovaly správně a autodestrukční systém byl nucen stupeň zničit. Mezitím horní stupeň, Starship, pokračoval v letu do kosmického prostoru. Krátce předtím, než měly být motory Starship vypnuty, v čase 8:04 od startu, došlo k zničení Starship. Přesná příčina není zatím známa. Přestože nebyly splněny všechny cíle testu, šlo nesporně o obrovský úspěch v mnoha ohledech.

Sestava SuperHeavy Starship během druhého integrovaného testu 18. 11. 2023 Autor: Andrew McCarthy
Sestava SuperHeavy Starship během druhého integrovaného testu 18. 11. 2023
Autor: Andrew McCarthy

Výročí

20. listopadu 1893 (130 let) se narodil novinář, spisovatel, divadelní ochotník a astronom Bedřich Čurda-Lipovský. Vydával čtrnáctideník Volné slovo. Byl komunálním politikem v Moravské Ostravě. Už od studentských let byla jeho zálibou astronomie. Stál u zrodu astronomické sekce při Přírodovědecké společnosti v Ostravě. Konal i mnoho vědeckých pozorování, stal se členem mezinárodní Unie pozorovatelů Slunce a planet se sídlem v Curychu. V roce 1945 se stal laureátem Nušlovy ceny. V šedesátých letech byl ředitelem ostravské hvězdárny.

20. listopadu 1998 (25 let) odstartovala raketa Proton s prvním modulem budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Modul Zarja je zajímavý tím, že jeho výrobu zajistilo Rusko, ale financovaly jej USA. Je jakýmsi propojovacím prvkem mezi ruskou a americkou částí stanice. Modul označovaný také FGB měl i záložní kus, ten je nyní přebudován do podoby modulu Nauka, který ale provázelo mnoho obtíží při výrobě a testech, a tak se jeho let ke stanici výrazně opozdil a byl k ní připojen až 29. července 2021.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Vojtěch Letfus
  • výročí: Explorer 18
  • výročí: Christian Doppler
  • výročí: Bohuslav Mašek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Starship, SuperHeavy, Zarja, Bedřich Čurda-Lipovský, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »