48. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 26. 11. do 2. 12. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Merkur se pohybují zdánlivě poblíž slunečního kotouče. Večer je nízko na jihozápadě Saturn a nad jihem Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Večer začne stoupat výše kometa 46P/Wirtanen a vidět můžeme i další slabší komety. V pondělí má na povrch Marsu dosednout sonda InSight. Očekáváme odložený start Falconu 9 s malými družicemi. Před 215 roky se narodil Christian Doppler, který na popisu barevného světla dvojhvězd popsal jev posunu spektrálních čar.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 30. listopadu v 1:19 SEČ. 30. listopadu krátce před 4:45 SEČ se zpoza neosvětlené strany vynoří hvězda 53 Leonis o jasnosti 5,3 mag.
Planety:
Saturn (0,6 mag) je vidět jen nízko nad jihozápadem po západu Slunce. Mars (−0,3 mag) se večer po setmění zdržuje relativně nízko nad jižním obzorem. Venuše (−4,8 mag) dosahuje maximálního jasu a je tak vidět ve dne, nebo jako výrazná jitřenka na ranní obloze nedaleko hvězdy Spica ze souhvězdí Panny.
Aktivita Slunce je velmi nízká. Pouze občas lze vidět malé skvrnky. Potěšilo však, že ve vyšších šířkách se už objevily ty s opačnou magnetickou polaritou, které patří novému cyklu aktivity. Jak to vypadá na Slunci nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa 46P/Wirtanen
Výše na obloze se postupně objevuje kometa Wirtanen. Ta je v tomto velmi příznivém návratu očekávána, protože by mohla být pod tmavou oblohou viditelná i pouhým okem. Kometa je však velmi difúzní a tedy i její pozorování může být značně ztíženo tím, že bude její velká koma vypadat jen jako nevýrazný mlhavý flek. Odhadovat její viditelnost okem je proto obtížné, ale na fotografiích by měla být vidět jako zelená koule o průměru alespoň dvou měsíčních úplňků. Už tento týden nám tedy napoví, jak si stojí, protože poslední odhady kladou její jasnost už někam k hranici viditelnosti pouhým okem a má dále zjasňovat.
Autor: SkytechX
Neměli bychom ale vynechat ani jiné komety, které jsou sice slabší, většinou kolem 9. až 10. velikosti, ale najdeme je často i mnohem výše nad obzorem. Určitě stojí za shlédnutí 64P/Swift-Gehrels a 38P/Stephan-Oterma. Jedna je na pomezí Blíženců a Raka a druhá v Trojúhelníku.
Autor: SkytechX
Autor: SkytechX
Kosmonautika
V pondělí večer našeho času očekáváme přistání sondy InSight na Marsu. Přistávací manévr bude probíhat po 20. hodině SEČ a živě jej můžeme sledovat na NASA TV. Jak se vědci budou dozvídat o průběhu přistání? Především díky jednoduchým rádiovým signálům, jako při dřívějších přistáních, ale ve hře budou i malé cubesaty. O výsledku přistávacího manévru bývá zvykem referovat už krátce po přistání na tiskové konferenci. Tu můžeme očekávat nejdříve kolem jedenácté večer našeho času.
Falcon 9, jehož start s adaptérem SHERPA, který vypustí 64 malých družic, by měl letět ne dříve než 28. listopadu. Start je velmi očekávaný především proto, že by při něm mělo poprvé dojít k třetímu použití téhož prvního stupně rakety.
Alexander Gerst pořídil fantastický záznam startu zásobovacího Progressu MS-10. Snímky z paluby ISS poskládané do videa jsou k dispozici na Youtube.
Výročí
27. listopadu 1923 (95 let) se narodil český astronom a čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus. Záběr jeho vědeckého zájmu byl obdivuhodně široký. Během 55 let své vědecké kariéry publikoval okolo stovky prací z oblasti sluneční spektroskopie, studia slunečně-zemských jevů jako jsou geomagnetické bouře a polární záře, byl spoluautorem koncepce mnohokamerového slunečního spektrografu v Ondřejově, zabýval se studiem sluneční cykličnosti a studiem vztahů Slunce – Země. V posledních letech, již jako emeritní pracovník, publikoval v časopise Solar Physics několik článků o polárních zářích zaznamenaných ve starých letopisech a rekonstruoval řady dat starých pozorování sluneční aktivity.
27. listopadu 1963 (55 let) odstartovala americká družice Explorer 18. Měřila množství nabitých částic, rentgenové záření a především zkoumala magnetosféru Země.
29. listopadu 1803 (215 let) se narodil fyzik Christian Doppler. Na schůzi přírodovědné části Královské české společnosti nauk přednesl 25. května 1842 přednášku „O barevném světle dvojhvězd“, kde popsal tzv. Dopplerův jev. Protože ale neměl žádný experimentální důkaz, práci se nedostalo příliš velké pozornosti. Vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem: pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případně světla posun k červené. Dopplerův jev se využívá v řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a jím vysvětlil Edwin Hubble „rudý posuv“ spekter galaxií.
Výhled na příští týden
- komety v čele se 46P/ Wirtanen
- Výročí: Pioneer 10
- Výročí: vypuštění druhého modulu ISS; Unity
- Výročí: Johann Palisa
- Výročí: 60" na Mt. Wilsonu
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
