Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2021

48. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 1. prosince 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 11. do 5. 12. 2021. Měsíc bude v novu a je vidět na ranní obloze, obtížně i s planetou Mars. Před svítáním bude nejlépe pozorovatelná poměrně jasná kometa C/2021 A1 (Leonard), která 3. 12. projde kolem kulové hvězdokupy M3. Večerní obloha nabízí pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká, ale mohli jsme pozorovat CME a Merkur. Na cestě k planetce je sonda DART. Země poskytla svou pohybovou energii sondě Solar Orbiter, která se kolem ní prosmýkla skrz nebezpečné zóny družic a trosek. Před 200 lety se narodil Wilhelm Tempel, jehož jméno nese řada komet.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 4. prosince v 8:43 SEČ. V Antarktidě nastane úplné zatmění Slunce. Fáze se mění k tenkému srpku. Ve čtvrtek 2. 12. se bude nacházet asi 10° od planety Mars, která však bude velmi nízko u obzoru. A v pátek už bude těsně pod Marsem (úhlově 3,5 stupně).

Saturn přes dalekohled 76/700 kamerkou Sv305 Autor: Robin Kolář
Saturn přes dalekohled 76/700 kamerkou Sv305
Autor: Robin Kolář
Planety:
Venuše (−4,7 mag) zůstává nízko nad jihozápadním obzorem a nejlépe je vidět ještě za soumraku. Jupiter (−2,3 mag) a Saturn (0,7 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. S pomocí dalekohledu můžeme vyhledat také Uran v souhvězdí Berana (nad hlavou Velryby) a Neptun ve Vodnáři (pod hlavou Ryb). Ráno se za vynikajících podmínek možná podaří najít Mars.

Aktivita Slunce je nízká. V koronografu SOHO jsme mohli 24. 11. zaznamenat oblak plazmatu (CME) a také planetu Merkur, blížící se k horní konjunkci se Sluncem. Jedna pěkná oblast se skvrnami se nachází na jižní polokouli poblíž středu kotouče. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční reflektory Autor: Pelc Bohuslav
Sluneční reflektory
Autor: Pelc Bohuslav

Kometa C/2021 A1 (Leonard) se uchází o titul nejjasnější komety roku. V prvních prosincových dnech by měla být viditelná čím dál lépe, avšak po 10. 12. rychle poklesne její výška nad obzorem a zmizí ve sluneční záři. Čeká nás tedy období její nejlepší viditelnosti a 3. 12. se bude nacházet přesně v místech, kde je kulová hvězdokupa M3.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) 27. 11. 2021 u galaxií Hokejka a Velryba. Canon 6Dmod, Samyang 135 mm/f2.2, 21×60 s, ISO800 Autor: Martin Gembec
Kometa C/2021 A1 (Leonard) 27. 11. 2021 u galaxií Hokejka a Velryba. Canon 6Dmod, Samyang 135 mm/f2.2, 21×60 s, ISO800
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Sonda NASA s názvem DART se vydala k planetce Didymos s měsíčkem Dimorphos s cílem srazit se s ním a zjistit, jak jsme schopni odchýlit potenciálně nebezpečné těleso z jeho dráhy, pokud by kolidovala se Zemí. Start zajistila ve středu 24. 11. raketa Falcon 9, jejíž první stupeň poté opět úspěšně dosedl na mořskou plošinu, tentokrát v Tichém oceánu.

Evropská sonda Solar Orbiter prolétla kolem Země. Její energii využila ke gravitačnímu manévru, při kterém se urychlila a změnila svoji dráhu blíže ke Slunci. Během průletu se dostala až do oblastí, kde obíhají družice a také oblak trosek vytvořený nesmyslným ruským testem protidružicového systému ASAT v minulém týdnu. Máme potvrzeno, že sonda průlet úspěšně zvládla.

30. listopadu proběhne výstup dvojice amerických astronautů T. Marshburna a K. Barronové z paluby ISS. Hlavním úkolem bude výměna komunikační antény v S-pásmu.

1. prosince je v plánu start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink (53 kusů série L4-3).

2. prosince se má vydat na oběžnou dráhu dvojice družic Galileo. V pořadí jde už o 27. a 28. satelit evropské navigační sítě. Vynášet je bude z Francouzské Guayany raketa Sojuz-ST-B se stupněm Fregat-MT.

2. prosince má z podvěsu letounu Boeing-747 odstartovat raketa LauncherOne se družicemi STP-27VPB, STORK-3 a SteamSat-2.

V uplynulém týdnu proběhlo sedm startů. Tři čínské, dva ruské a jeden americký (zmíněný výše se sondou DART).
22. listopadu proběhl fotogenický start rakety CZ-4C s radarovou družicí Gaofen 3-02 a 25. listopadu se uskutečnil start rakety KZ-1A s družicí Shiyan-11 (zřejmě experimentální družice pro dálkový průzkum Země). 26. 11. odstartovala raketa CZ-3B/G3 s družicí Zhongxing-1D (ChinaSat-1D).
25. listopadu uvolnil stykovací port na Nauce Progress MS-17 a 26. listopadu se k ní připojil modul Pričal na konci Progressu, který byl vynesen 24. 11. z Bajkonuru pomocí rakety Sojuz-2.1b.
Druhý ruský start proběhl také 25. listopadu z kosmodromu Pleseck. Raketa Sojuz-2.1b vynesla vojenskou družici včasné výstrahy ESK 5 (Kosmos 2552).

Výročí

29. listopadu 1961 (60 let) byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď Mercury 5. Na palubě byl první šimpanz ve vesmíru, Enos. Teprve v listopadu (SSSR již v dubnu s Gagarinem) tedy vypustily USA živého tvora na oběžnou dráhu kolem Země. Let byl plánován na tři oběhy, ale kvůli problémům se stabilizací lodi a přehříváním uvnitř kabiny byl ukončen po kompletních dvou obězích. Kapsle se šimpanzem přistála u pobřeží Portorika. Enos let v pohodě přežil a zemřel až o rok později na úplavici. Příští let s Johnem Glennem tak dostal zelenou.

30. listopadu 1936 (85 let) se narodil belgický astronom Eric Walter Elst. V letech 1986 až 2009 objevil tisíce planetek na observatořích Rozhen v Bulharsku a La Silla v Chile. Mezi nejzajímavější objevy patří například kontaktní dvojplanetka (4486) Mithra nebo kometa-asteroid (7968) Elst-Pizzaro, nesoucí tedy i označení 133P.

2. prosince 1971 (50 let) se podobně jako sesterská Mars 2 dostala se na oběžnou dráhu kolem Marsu také sonda Mars 3. Jednalo se však o velmi protáhlou dráhu, ze které sonda zkoušela pořizovat snímky povrchu po dobu necelého jednoho roku. Přistávací pouzdro dopadlo podobně, jako u Mars 2. I v jeho případě nemáme prokazatelná data ukazující, že zvládla přistání. Je možné, že sovětské sondy nebyly konstruované na nižší tlak atmosféry, jaký zde panuje, a proto nemusel správně fungovat padák.

4. prosince 1821 (200 let) se narodil Wilhelm Tempel. Tento původem saský astronom se narodil nedaleko českých hranic v obci Nieder-Kunnersdorf mezi Rumburkem a Löbau. Jeho jméno nese řada komet, mezi kterými vyniká kometa 55P/Tempel-Tuttle a 9P/Tempel 1. Kometa 55P byla objevena Tempelem 19. 12. 1865 a Tuttlem 6. 1. 1866. Bylo u ní seznáno, že její dráha je podobná dráze meteoroidů, které způsobily deště Leonid (1799, 1833 či 1966). Poprvé v historii astronomie tak byl podán důkaz, že meteory mohou být pozůstatky komet, s kterými se Země potkává. V případě návratu komety do přísluní oblak houstne a může nastat i meteorický déšť. Druhá kometa 9P byla atakována projektilem vyslaným ze sondy Deep Impact. Jádro této komety bylo podrobně zkoumáno i sondou Stardust.

Výhled na příští týden 

  • kometa C/2021 A1 (Leonard) má ideální viditelnost
  • Sojuz MS-20 k ISS s návštěvnickou posádkou
  • výročí: Niccolò Zucchi
  • výročí: první odhad rychlosti světla, Roemer
  • výročí: Jason-1
  • výročí: OSCAR-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Šimpanz Enos, Mercury 5, Wilhelm Tempel, Eric Walter Elst, Mars 3, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »