Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2022

48. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 30. listopadu 2022 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 11. do 4. 12. 2022. Měsíc bude v první čtvrti a ukáže se písmeno X. Večer můžeme na jihu pozorovat Saturn a Jupiter a na východě Mars. Aktivita Slunce je nízká. Kometa 29P výrazně zjasnila. Český vojenský pilot Aleš Svoboda se stal záložním astronautem ESA. Orion se dostal na protáhlou dráhu kolem Měsíce. K ISS přiletěla nákladní loď Dragon mimo jiné s další dvojicí rolovacích solárních panelů iROSA. Před 155 lety, 3. prosince 1867, se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda František Nušl.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 30. listopadu v 15:37 SEČ. Právě v tento den večer nastávají zákryty tau 1,2 Aquarii a na rozhraní světla a tmy se vykreslí písmena X a V. Zákryt tau 1 Aqr nastává ještě za světla, ale tau 2 vstoupí za neosvětlenou část Měsíce po 16. hodině, což může být krátce po západu Slunce zajímavý úkaz, kdy hvězda náhle zmizí z modré oblohy. Výstup zpoza osvětlené strany proběhne kolem 17:20 (čas je vždy jen orientační a závisí na přesné poloze pozorovatele).

Západ 40 hodin starého Měsíce nad Alpami Autor: Radek Kroupa
Západ 40 hodin starého Měsíce nad Alpami
Autor: Radek Kroupa

Planety
Večer je nad jihem Saturn (0,8 mag) a nad jihovýchodem ještě výš svítí jasný Jupiter (−2,6 mag). Také Mars (−1,8 mag) vychází už večer, ale do rozumné výšky k pozorování se dostává až později a nejlepší je pozorovat jej až v druhé polovině noci, kdy vrcholí ve výšce přes 60°. V souhvězdí Berana můžeme vyhledat Uran (5,6 mag) a na hranici Ryb a Vodnáře, jen 6° západně od Jupiteru, najdeme Neptun (7,9 mag).

Jupiter – úkazy, časy v SEČ
Datum Přechody GRS Úkazy měsíců
27. 11. 18:04–20:44 – Europa – přechod měsíce
    19:44 – Io – konec zatmění
    20:44–23:12 – Europa – přechod stínu
    22:18 – Ganymed – začátek zákrytu
28. 11. 22:50 17:02 – Io – konec přechodu stínu
29. 11. 18:45 18:08 – Europa – konec zatmění
1. 12. 20:20 17:34–20:18 – Ganymed – přechod stínu
2. 12. 16:15 23:38 – Io – začátek zákrytu
3. 12. 22:00 20:54–23:08 – Io – přechod měsíce
    22:12–0:28 – Io – přechod stínu
4. 12. 17:55

 
Aktivita Slunce
je nízká a skvrn na povrchu jsou jen velmi malé. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann výrazně zjasnila. Oblak materiálu se bude nyní rozpínat a kometa se zvětší a postupně pohasne i její jas. Na jejím povrchu dochází k náhlým uvolněním plynů a prachu opakovaně, ale ne vždy jsou zjasnění tak výrazná, jako letošní listopadové.

Pozorovatele také upozorňujeme, že večer je kromě přeletů ISS možné sledovat i přelety jiné velmi jasné družice, a sice Blue Walker 3. Opět jde o přenos signálu z oběžné dráhy, tentokrát test, jak by šlo přenést signál mobilních telefonů. Předpovědi nabízí web heavens-above.com. Další informace i se snímky (včetně odkazu na snímek Milana Antoše).

Kosmonautika

Český vojenský pilot Aleš Svoboda se stal záložním astronautem ESA. Bylo to oznámeno na tiskové konferenci ESA 23. 11. v Paříži.

Pokračuje mise Artemis I. Kosmická loď bez posádky Orion už je na protáhlé vzdálené dráze kolem Měsíce (DRO – Distant Retrograde Orbit).

Falcon 9 úspěšně vynesl 26. 11. nákladní loď Dragon k ISS v rámci zásobovací mise CRS-26. Nejzajímavějším nákladem je v nehermetizovaném prostoru uložená dvojice panelů fotovoltaických článků iROSA.

V sobotu vynesla indická raketa PSLV družici Oceansat-3 (EOS-06), která je určena k výzkumu oceánů. Společně s družicí letěla i čtveřice cubesatů.

23. listopadu proběhl již 34. let na povrchu Marsu v podání vrtulníčku Ingenuity. Po nahrání nového palubního software šlo pouze o testovací let. Vrtulníček se tedy vznesl do výšky 5 metrů a opět přistál.

V pátek 25. 11. byl zrušen výstup ruských kosmonautů z ISS kvůli problému s čerpadlem vodního chladicího systému na skafandru Orlan Sergeje Prokopjeva.

Výročí

28. listopadu 1967 (55 let) objevila Jocelyn Bellová pulsar, což byl do té doby neznámý druh objektů. Paradoxem je, že za tento objev dostali Nobelovu cenu Antony Hewish, který je uváděn jako spoluobjevitel pulsarů, a Martin Ryle. Oba dostali ocenění za průkopnictví v oblasti rádiové astrofyziky, což vedlo k objevu pulsarů, ačkoli první tedy neobjevili oni, ale Jocelyn. Rozhovor s touto astronomkou nabídl Hyde Park Civilizace na ČT.

28. listopadu 2002 (20 let) odstartoval alžírský mikrosatelit AlSat 1. Byla to první družice tohoto státu, měla hmotnost 90 kg. Postavena byla ve spolupráci s Brity.

29. listopadu 1967 (55 let) odstartoval první australský satelit WRESAT. Zkratka Weapons Research Establishment Satellite souvisí s organizací, která jej navrhla, společnosti pro obranu a vývoj nových technologií. O historii testů v Austrálii pojednává pěkná kniha, která je k dispozici v PDF.

3. prosince 1867 (155 let) se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda, František Nušl. 7. prosince 2002 po něm byla pojmenována Hvězdárna v Jindřichově Hradci, kde se narodil. Jeho nadání pro astronomii jej provádělo celým jeho životem, ačkoli se mezitím zabýval i mnoha jinými činnostmi. Česká astronomická společnost také uděluje ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách, zvanou Nušlova cena.

3. prosince 1952 (70 let) se narodil americký astronom Howard Brewington. Znám je jako objevitel či spoluobjevitel několika komet, např. periodické 97P/Metcalf-Brewington nebo 154P/Brewington.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Mark Showalter
  • výročí: Vanguard (selhání, první americká družice)
  • výročí: Apollo 17
  • výročí: Alphonse Borrelly
  • výročí: Vznik České astronomické společnosti

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pulsary, Jocelyn Bellová, AlSat 1, WRESAT, Howard Brewington, František Nušl, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »