Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2010

49. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: Stellarium
mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: Stellarium
Na týden od 6. 12. do 12. 12. 2010 přinášíme přehled událostí:
Večer na jihu uvidíme Jupiter. Měsíc je po novu. Ráno je vidět jasná Venuše a přelety ISS. Start raketoplánu odložili na únor 2011. Blíží se maximum meteorického roje Geminid.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v novu 5. prosince. 7. 12. kolem 16:30 bychom mohli zkusit večer nad jihozápadem vyhledat úzký srpek a vpravo pod ním i Merkur. Snadněji uvidíme Měsíční srpek od 8. prosince.

Planety viditelné okem: O možné viditelnosti Merkuru již byla řeč. Je však jen velice nízko a má stále menší jasnost (0,0 až 0,5 mag), takže je prakticky nepozorovatelný (bez dalekohledu). Jupiter (-2,6 mag) na pomezí souhvězdí Vodnáře a Ryb je stále nejvýraznějším objektem k pozorování. Pomalu se sune blíže planetě Uran (5,8 mag), která je 2,5° východněji. V sobotu 11. 12. přechází večer Ió a jeho stín přes kotouček Jupiteru (přechod začíná v 18:30 a stín v 19:53 SEČ). V neděli přechází Europa (zač. 18:10, stín 20:52). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 6. 12. (18:20 SEČ), dále 8. 12. (20:00), 10. 12. (21:37) a 11. 12. (17:30). Ráno uvidíme v souhvězdí Panny Saturn (0,9 mag) a vlevo pod Spicou výraznou Venuši (-4,6 mag).

přelety ISS 49. týden 2010
přelety ISS 49. týden 2010
Kometa 103P/Hartley 2 je pod hvězdokupami M46 a M47 vlevo od Síria. Má asi 7,5 mag a je tedy objektem pro větší triedr a především tmavší oblohu. Mapka ke stažení.
Ranní přelety ISS si můžete pro svou lokalitu vygenerovat např. na serveru Heavens-Above.com. Tabulka pro tento týden obsahuje přelety vypočítané pro střed ČR (Čihošť), jinde se časy mohou trochu lišit, max. o několik minut.

Kosmonautika:

  • 3. prosince přistál na Zemi vojenský raketoplán X-37B. Testovací raketoplán byl ve vesmíru od 22. dubna letošního roku, kdy odstartoval na raketě Atlas 5 z Mysu Canaveral na Floridě.
  • Start raketoplánu Discovery k ISS byl opět přeložen, nejméně na 3. únor. Technici dostanou více času na průzkum trhlin na vnější palivové nádrži a budou moci probrat, zda se případně nebude muset provést nějaká oprava.
  • 7. prosince těsně po půlnoci našeho času má dojít k navedení japonské sondy Akatsuki na oběžnou dráhu kolem Venuše.
  • 7. prosince má z mysu Canaveral na Floridě odstartovat raketa Falcon-9 s automatickou nákladní lodí Dragon. Jedná se o demonstrační let nové kosmické lodi a o druhý start nosné rakety společnosti Space X, která chce ve spolupráci s NASA vynášet náklady na ISS a posléze i lidskou posádku. (Podrobněji na webu Space X anglicky).

Výročí:

  • 7. prosince 1995 (15 let) - navedení sondy Galileo na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter. Počátek velmi úspěšné mise zkoumající planetu a její měsíce do roku 2003.
  • 10. prosince 1950 (60 let) - pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu. Soudobé články.

Geminidy se blíží

Přestože tento roj má své maximum až v noci z pondělí na úterý 13./14. prosince, určitě na něj nezapomeňte. I v nocích před maximem lze spatřit hodně meteorů. Jsou typické tím, že patří mezi pomalejší létavice. Tento roj je jednoznačně nejspolehlivějším co do očekávaného počtu, zenitová hodinová frekvence kolem 120 zaručuje, že i méně zkušený pozorovatel, zabalený do spacáku, by mimo město měl vidět alespoň 60 meteorů za hodinu v úterý nad ránem.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sonda Galileo


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »