Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2015

49. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 2. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 11. do 6. 12. 2015. Měsíc bude během týdne v poslední čtvrti. Ráno jsou vysoko na jihu až jihovýchodě Jupiter, nedaleko je také Mars a Venuše. Nízko nad obzorem v Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Aktivita Slunce je nízká. Startuje LISA Pathfinder. O den později letí k ISS Atlas V s nákladní lodí Cygnus.

Obloha

Planety a Měsíc na začátku prosince 2015. Data: Stellarium
Planety a Měsíc na začátku prosince 2015. Data: Stellarium
Měsíc bude ve čtvrtek ráno (8:40) v poslední čtvrti. Ideální doba k jeho pozorování je tedy ráno. V pátek 4. prosince bude ráno nedaleko jasného Jupiteru a v neděli 6. 12. bude vedle Marsu.

Objekty v korónografu SOHO na konci listopadu 2015 Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)
Objekty v korónografu SOHO na konci listopadu 2015
Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)
Planety:
Stále si musíme vystačit s ranními planetami. Nabízí se nám v pořadí podle jasnosti Venuše (–4,2 mag), Jupiter (–2 mag) a Mars (1,6 mag). Protože Jupiter je nad ránem vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů a přechodů Velké červené skvrny (GRS). (Při přípravě článku jsem zjistil, že z minulého dílu vypadla, za což se omlouvám a snad přijde k užitku alespoň nyní).
V zorném poli korónografu LASCO C3 se nachází dva jasné objekty. Pomineme-li jasný Merkur, který pomalu zmizí vlevo, pak tu máme nad Sluncem vpravo Saturn a vlevo pod ním Antares, jasnou hvězdu ze souhvězdí Štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
1. 12. 4:25   3. 12. Europa přechod stínu končí 3:59
Europa přechod měsíce končí 6:25
3. 12. 6:05   5. 12. Io přechod stínu zač. 6:27
5. 12. 7:40      
6. 12. 3:35      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je stále na velmi nízké úrovni. poslední týden žádné velké skvrny nepřinesl. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Mapka poloh komety C/2013 US10 (Catalina) Autor: Guide 9
Mapka poloh komety C/2013 US10 (Catalina)
Autor: Guide 9
Jestliže minulý týden jsme mohli jen nesměle informovat o kometě C/2013 US10 (Catalina), tento týden už je to s její viditelností mnohem lepší a tak budeme spíše bojovat s oblačností, než její nízkou výškou nad obzorem. Odkaz vede na podrobný článek a vlevo je mapka k hledání komety. Najdeme ji v souhvězdí Panny, východně od jasné Spiky. Jasnost komety se pohybuje kolem 6,5 mag. Na fotografiích jeví komu velkou asi 5' a dva ohony (iontový ve směru od Slunce a pak prachový, možná z částic zůstávajících v dráze komety).

Kosmonautika

  • Česká kosmická kancelář uskutečnila minulý týden zajímavou tiskovou konferenci o české stopě při výzkumu vesmíru. Pokud jste ještě neviděli záznam, doporučujeme jej.
  • Vždy, když čteme o plánech ruské kosmonautiky, zůstáváme skeptičtí, protože realita často dost zaostává. Tento týden navíc přišlo potvrzení, že v ruském kosmickém programu přijde řada škrtů, a tak to s dalšími plány na novou kosmickou loď asi moc žhavé nebude.
  • Krásný kousek se povedl společnosti Blue Origin, když při suborbitálním testu úspěšně přistála kabina a hlavně raketový stupeň. O něco podobného se pokouší také SpaceX, ale ta má úlohu značně stíženou tím, že její raketa se musí vracet z větší rychlosti poté, co urychluje družice na oběžnou dráhu.
  • Na kosmodromu Kourou je připravena ke startu raketa Vega se speciální vědeckou družicí LISA Pathfinder. Start je v plánu ve středu 2. 12. v 5:45 SEČ.
  • Ve čtvrtek 3. prosince ve 23:55 SEČ je v plánu start lodi Cygnus na raketě Atlas s nákladem k ISS. Výměna rakety pro následující dva lety této lodi umožní na Atlasu použít její větší verzi s více nákladem. Poté se má loď vrátit na inovovanou raketu Antares.

Výročí

  • 1. prosince 1525 (490 let) se narodil významný český astronom Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho záznamy polohy komety z roku 1577 porovnal se svými Tycho Brahe a nade vší pochybnost umístil komety mimo zemskou atmosféru. Podobně Tychonova supernova z roku 1572, u níž nebyla zjištěna paralaxa, ukázala, že vesmír není neměnný a že se zde zjevují objekty, které narušují poklidný řád nebeských sfér. Tadeáš Hájek také zorganizoval stěhování Tychona do Prahy a také příjezd Keplera, čímž přispěl k významnému pokroku středověké astronomie.
  • 1. prosince 1580 (435 let) se narodil francouzský astronom Nicholas-Claude Fabri de Peiresc. V minulém týdnu jsme jej zmiňovali s výročím objevu mlhoviny v Orionu. Byl to tedy jeden z prvních pozorovatelů oblohy pomocí dalekohledu. Díky pozorováním zatmění Měsíce napříč Středozemním mořem se mu podařilo specifikovat, že moře je asi o 1000 km menší.
  • 1. prosince 1960 (55 let) odstartoval Sputnik 6 se psy Pčelka a Muška, dalšími zvířaty, rostlinami a také televizní kamerou. Vzhledem k navigační chybě se Sputnik rozpadl při návratu a vše živé na palubě zahynulo. Úspěchem mise bylo alespoň předání telemetrie a televizního signálu z průběhu mise.
  • 2. prosince 1995 (20 let) odstartovala sluneční observatoř SOHO. Tato veleúspěšná družice je stále v provozu. Jedná se zároveň o nejlepšího objevitele komet (přes 3 000 k roku 2015). Většina komet je členy tzv. Kreutzovy rodiny komet, o níž se předpokládá, že vznikla rozpadem jedné obří komety. Poslední jasnější sluneční „kamikaze“ (sungrazer) byla kometa C/2011 W3 (Lovejoy), ta však svůj těsný průlet nad povrchem Slunce poměrně nečekaně přežila, a proto byla tak jasná.
  • 4. prosince 1965 (50 let) odstartovali v lodi Gemini 7 Frank Borman a Jim Lovell. Let byl úspěšnou přípravou na budoucí mise Apollo. Nadto se podařil první let dvou kosmických lodí ve formaci, když se přiblížili k lodi Gemini 6A. Oba se poté vydali k Měsíci na palubě Apollo 8, který obletěli na Štědrý den 1968. Zatímco Frank se již k Měsíci znovu nevydal, Jim Lovell sice letěl, ale zrovna na palubě Apolla 13

Výhled na příští týden

  • Ranní Měsíc, Venuše a kometa Catalina
  • Výročí: Gerard Kuiper
  • Výročí: sonda Galileo započala výzkum Jupiteru
  • Výročí: pád meteoritu na jedoucí auto
  • Výročí: Henry L. Giclas

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hájek z Hájku, Peiresc, Vesmírný týden, SOHO, Sputnik 6, Gemini 7


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »