Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2020

49. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 2. prosince 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Obloha

Měsíc bude v úplňku 30. listopadu v 10:30 SEČ.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem a jejich vzdálenost od sebe na obloze klesla asi na čtyři měsíční úplňky, tedy kolem 2°. Mars (−1 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce zůstává zvýšená. Největší skvrny byly v aktivní oblasti AR2786, která má i komplikované magnetické pole, což vede k slabším erupcím. Další menší skvrny  se objevují i na jiných částech slunečního kotouče. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Zelený záblesk na zapadajícím Slunci se skvrnami Autor: Lukáš Dorko
Zelený záblesk na zapadajícím Slunci se skvrnami
Autor: Lukáš Dorko

Kosmonautika

Sonda Chang'e 5 při testech na Zemi Autor: CNSA
Sonda Chang'e 5 při testech na Zemi
Autor: CNSA
Čína míří k odběru vzorků z Měsíce. Raketa CZ-5 vynesla sondu Chang’e 5 na dráhu k Měsíci v pondělí 23. listopadu. Sonda byla v sobotu 28. 11. navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce a 29. 11. byla její dráha upravena na kruhovou. Nyní tedy čekáme na oznámení o času přistání, zatím jsou náznaky, že by to mohlo být v úterý odpoledne našeho času.

25. listopadu byl proveden úspěšný statický zážeh tří motorů Raptor pod zkušebním exemplářem Starship SN8. Očekáváme, že v průběhu týdne může být proveden testovací let do výšky 15 km.

25. listopadu došlo k sedmému opakovanému použití prvního stupně rakety Falcon 9 včetně úspěšného přistání. Zatím žádný neletěl více než šestkrát. Raketa vynesla další várku družic Starlink, čímž se jejich počet na obloze přiblížil tisícovce. Šlo také o stý start rakety Falcon 9.

V neděli 29. listopadu v 8:15 SEČ z japonské Tanegašimy úspěšně odstartovala raketa H-IIA s přenosovou geostacionární družicí JDRS-1.

30. listopadu má startovat z Kourou ve Francouzské Guayáně v Jižní Americe raketa Sojuz-ST-A s urychlovacím stupněm Fregat-M s družicí Falcon Eye 2.

5. 12. má startovat Falcon 9 s nákladní verzí Crew Dragonu k ISS. V nehermetizované části má být Bishop (NanoRacks Airlock Module – přechodová komora pro vypouštění malých družic).

Startovat má také čínská raketa CZ-3B (5. 12. s družicí Gaofen-14) nebo odložená raketa Sojuz 2-1b z Plesecka s trojicí družic Gonets-M.

Raketa CZ-5 (Dlouhý pochod 5) startuje s měsíční sondou Chang'e 5 Autor: CNSA/CASC/CLEP
Raketa CZ-5 (Dlouhý pochod 5) startuje s měsíční sondou Chang'e 5
Autor: CNSA/CASC/CLEP

Výročí

1. prosince 1525 (495 let) se narodil významný český astronom Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho záznamy polohy komety z roku 1577 porovnal se svými Tycho Brahe a nade vší pochybnost umístil komety mimo zemskou atmosféru. Podobně Tychonova supernova z roku 1572, u níž nebyla zjištěna paralaxa, ukázala, že vesmír není neměnný a že se zde zjevují objekty, které narušují poklidný řád nebeských sfér. Tadeáš Hájek také zorganizoval stěhování Tychona do Prahy a také příjezd Keplera, čímž přispěl k významnému pokroku středověké astronomie.

1. prosince 1580 (440 let) se narodil francouzský astronom Nicholas-Claude Fabri de Peiresc. V minulém týdnu jsme jej zmiňovali s výročím objevu mlhoviny v Orionu. Byl to tedy jeden z prvních pozorovatelů oblohy pomocí dalekohledu. Díky pozorováním zatmění Měsíce napříč Středozemním mořem se mu podařilo specifikovat, že moře je asi o 1000 km menší.

1. prosince 1960 (60 let) odstartoval Korabl-Sputnik 3 (Sputnik 6) se psy Pčelka a Muška, dalšími zvířaty, rostlinami a také televizní kamerou. Jednalo se o další test kabiny lodi Vostok. Vzhledem k navigační chybě se Sputnik rozpadl při návratu a vše živé na palubě zahynulo. Úspěchem mise bylo alespoň předání telemetrie a televizního signálu z průběhu mise.

2. prosince 1995 (25 let) odstartovala sluneční observatoř SOHO. Tato veleúspěšná družice je stále v provozu. Jedná se zároveň o nejlepšího objevitele komet (k 15. 6. 2020 už 4 000). Většina komet patří k těm, které se přibližují Slunci a tam zanikají. Nejčastěji jde o členy tzv. Kreutzovy rodiny komet, o níž se předpokládá, že vznikla rozpadem jedné obří komety. Poslední jasnější sluneční „kamikaze“ (sungrazer) byla kometa C/2011 W3 (Lovejoy), ta však svůj těsný průlet nad povrchem Slunce poměrně nečekaně přežila, a proto byla tak jasná.

4. prosince 1965 (55 let) odstartovali v lodi Gemini 7 Frank Borman a Jim Lovell. Let byl úspěšnou přípravou na budoucí mise Apollo. Nadto se podařil první let dvou kosmických lodí ve formaci, když se přiblížili k lodi Gemini 6A. Oba se poté vydali k Měsíci na palubě Apollo 8, který obletěli na Štědrý den 1968. Zatímco Frank se již k Měsíci znovu nevydal, Jim Lovell sice letěl, ale zrovna na palubě Apolla 13

Výhled na příští týden 

  • přistání pouzdra Hayabusy 2
  • výročí: Supernova SN185
  • výročí: Gerard Kuiper
  • výročí: sonda Galileo u Jupiteru
  • výročí: objev planetky Astraea
  • výročí: Ladislav Křivský

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gemini 7, SOHO, Nicholas-Claude Fabri de Peiresc, Tadeáš Hájek, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »