Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2019

5. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 30. ledna 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2. 2019. Měsíc bude mezi poslední čtvrtí a novem. Nastanou pěkné ranní konjunkce planet Venuše a Jupiter s Měsícem. Nastane také ranní zákryt Saturnu Měsícem. Večer je vidět Mars a Uran. Nejjasnější kometou oblohy je 46P/Wirtanen, příslibem C/2018 Y1 (Iwamoto). Proběhl test motorů rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon. New Horizons přenesla na Zemi další detailní snímek planetky Ultima Thule. New Shepard testoval a nesl vědu. 90 let by se dožil Zdeněk Ceplecha, zakladatel bolidové sítě a 125 let astrofotograf Jindřich Zeman.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 27. ledna ve 22:10 SEČ. Bude viditelný v druhé polovině noci, ráno a dopoledne. K zajímavým setkáním s Venuší a Jupiterem dojde na přelomu ledna a února. Například 31. ledna bude Měsíc mezi oběma planetami. 2. února kolem 6:47 SEČ navíc za jeho tenký srpek zaleze planeta Saturn.

Planety:
Mars (0,9 mag) najdeme večer příjemně vysoko nad jihozápadem. Ani ne deset stupňů od něj už je také Uran (5,8 mag). Ráno kolem můžeme nejvýše pozorovat Jupiter (−1,9 mag) a Venuši (−4,3 mag) nad jihovýchodem, ovšem velmi nízko už se začne objevovat i Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se starý sluneční cyklus přihlásil opět na chvilku o slovo a ukázal nám jednu skupinu skvrn v oblasti AR2733. Ještě o víkendu narůstala její velikost. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen se stále vyskytuje vysoko na obloze v hlavě Velké medvědice. Už ji neuvidíme jinak, než tiredrem, ale stále je nejjasnější kometou oblohy (cca 8 mag). Nadějné vyhlídky má kometa C/2018 Y1 (Iwamoto), která je nyní v Panně a bude dobře vidět spíše nad ránem. Její jasnost roste k 9 mag. Z komet lehce slabších než 10 nebo 11 mag připomeňme 64P/Swift-Gehrels a 38P/Stephan-Oterma. Zajímavý ohon ukazuje slabší kometka 60P/Tsuchinshan.

Kosmonautika

Ve čtvrtek 24. ledna proběhl konečně statický zážeh rakety Falcon 9 i s lodí Crew Dragon na špici. SpaceX tím jasně deklaruje, že nově udělané tlakovací nádrže s héliem již nejsou nebezpečné a raketa může přijímat posádku i plně natankovaná. NASA si vyžádala 5 testů rakety v této konfiguraci (statických zážehů nebo letů), než poletí posádka. K dispozici je také video z přiklápění nástupní lávky pro posádku. Nepilotovaný let by mohl tedy proběhnout zhruba za měsíc.

Planetka 2014 MU69 „Ultima Thule“ ze vzdálenosti 6700 km kamerou MVIC sondy New Horizons během přibližovacího manévru na Nový rok 2019 Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Planetka 2014 MU69 „Ultima Thule“ ze vzdálenosti 6700 km kamerou MVIC sondy New Horizons během přibližovacího manévru na Nový rok 2019
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
New Horizons poslala ve dnech 18/19. ledna nový detailnější snímek planetky přezdívané Ultima Thule. Snímek byl pořízen ještě před průletem ze vzdálenosti 6700 km. Rozlišení na povrchu činí 135 metrů na pixel, protože jde o snímek kamery MVIC, která má nižší rozlišení, ale zase umí snímat v různých kanálech spektra. Na snímku jsou konečně vidět prohlubně, většinou kolem 700 metrů velké. Na menším laloku je pak prohlubeň velká kolem 7 km. Vědci stále neví s jistotou, zda jde o impaktní krátery, nebo mají prohlubně jiný původ, např. jako propady po uvolnění materiálu z nitra.

New Shepard má za sebou další úspěšný let. Na palubě lodi byly tentokrát experimenty pro NASA.

Curiosity na Marsu vyvrtala v prosinci již 19. otvor a v lednu vyfotografovala nádherné záběry svého okolí i sebe sama. NASA ještě zkouší volat Opportunity. Připravili k tomu speciální dávku příkazů, např. pro situaci, kdy by se vozítko probralo a nevědělo, kolik je hodin apod.

Indie testovala nový čtvrtý stupeň na raketě PSLV-XL, která startovala minulý čtvrtek. V pondělí startovala menší čínská raketa CZ-11 s několika družicemi.

5. února má odstartovat raketa Ariane 5 s dvěma družicemi HS4-SGS1 a GSAT-31.

Výročí

27. ledna 1929 (90 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.

29. ledna 1989 (30 let) byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu Marsu sonda Fobos 2. Ačkoli plány této mise zůstaly nenaplněny pro brzkou poruchu, alespoň stihla přinést nějaké fotografie měsíce Phobos.

31. ledna 1894 (125 let) se narodil vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.

3. února 1994 (25 let) odstartovala ke svému prvnímu letu japonská raketa H-II. Dnes je v aktivní službě její vylepšená verze H-IIA, která vynáší různé náklady k ISS nebo také kosmické sondy.

Výhled na příští týden 

  • čínský nový rok (5. 2.)
  • Výročí: Mariner 10 kolem Venuše, snímky
  • Výročí: Sir William Huggins
  • Výročí: 1. neupoutaná EVA, B. McCandless
  • Výročí: Stardust, start
  • Výročí: Mars 4 průlet kolem Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Raketa H-IIA, Fobos 2, Jindřich Zeman, Zdeněk Ceplecha, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »