Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2019

5. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 30. ledna 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2. 2019. Měsíc bude mezi poslední čtvrtí a novem. Nastanou pěkné ranní konjunkce planet Venuše a Jupiter s Měsícem. Nastane také ranní zákryt Saturnu Měsícem. Večer je vidět Mars a Uran. Nejjasnější kometou oblohy je 46P/Wirtanen, příslibem C/2018 Y1 (Iwamoto). Proběhl test motorů rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon. New Horizons přenesla na Zemi další detailní snímek planetky Ultima Thule. New Shepard testoval a nesl vědu. 90 let by se dožil Zdeněk Ceplecha, zakladatel bolidové sítě a 125 let astrofotograf Jindřich Zeman.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 27. ledna ve 22:10 SEČ. Bude viditelný v druhé polovině noci, ráno a dopoledne. K zajímavým setkáním s Venuší a Jupiterem dojde na přelomu ledna a února. Například 31. ledna bude Měsíc mezi oběma planetami. 2. února kolem 6:47 SEČ navíc za jeho tenký srpek zaleze planeta Saturn.

Planety:
Mars (0,9 mag) najdeme večer příjemně vysoko nad jihozápadem. Ani ne deset stupňů od něj už je také Uran (5,8 mag). Ráno kolem můžeme nejvýše pozorovat Jupiter (−1,9 mag) a Venuši (−4,3 mag) nad jihovýchodem, ovšem velmi nízko už se začne objevovat i Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se starý sluneční cyklus přihlásil opět na chvilku o slovo a ukázal nám jednu skupinu skvrn v oblasti AR2733. Ještě o víkendu narůstala její velikost. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen se stále vyskytuje vysoko na obloze v hlavě Velké medvědice. Už ji neuvidíme jinak, než tiredrem, ale stále je nejjasnější kometou oblohy (cca 8 mag). Nadějné vyhlídky má kometa C/2018 Y1 (Iwamoto), která je nyní v Panně a bude dobře vidět spíše nad ránem. Její jasnost roste k 9 mag. Z komet lehce slabších než 10 nebo 11 mag připomeňme 64P/Swift-Gehrels a 38P/Stephan-Oterma. Zajímavý ohon ukazuje slabší kometka 60P/Tsuchinshan.

Kosmonautika

Ve čtvrtek 24. ledna proběhl konečně statický zážeh rakety Falcon 9 i s lodí Crew Dragon na špici. SpaceX tím jasně deklaruje, že nově udělané tlakovací nádrže s héliem již nejsou nebezpečné a raketa může přijímat posádku i plně natankovaná. NASA si vyžádala 5 testů rakety v této konfiguraci (statických zážehů nebo letů), než poletí posádka. K dispozici je také video z přiklápění nástupní lávky pro posádku. Nepilotovaný let by mohl tedy proběhnout zhruba za měsíc.

Planetka 2014 MU69 „Ultima Thule“ ze vzdálenosti 6700 km kamerou MVIC sondy New Horizons během přibližovacího manévru na Nový rok 2019 Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Planetka 2014 MU69 „Ultima Thule“ ze vzdálenosti 6700 km kamerou MVIC sondy New Horizons během přibližovacího manévru na Nový rok 2019
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
New Horizons poslala ve dnech 18/19. ledna nový detailnější snímek planetky přezdívané Ultima Thule. Snímek byl pořízen ještě před průletem ze vzdálenosti 6700 km. Rozlišení na povrchu činí 135 metrů na pixel, protože jde o snímek kamery MVIC, která má nižší rozlišení, ale zase umí snímat v různých kanálech spektra. Na snímku jsou konečně vidět prohlubně, většinou kolem 700 metrů velké. Na menším laloku je pak prohlubeň velká kolem 7 km. Vědci stále neví s jistotou, zda jde o impaktní krátery, nebo mají prohlubně jiný původ, např. jako propady po uvolnění materiálu z nitra.

New Shepard má za sebou další úspěšný let. Na palubě lodi byly tentokrát experimenty pro NASA.

Curiosity na Marsu vyvrtala v prosinci již 19. otvor a v lednu vyfotografovala nádherné záběry svého okolí i sebe sama. NASA ještě zkouší volat Opportunity. Připravili k tomu speciální dávku příkazů, např. pro situaci, kdy by se vozítko probralo a nevědělo, kolik je hodin apod.

Indie testovala nový čtvrtý stupeň na raketě PSLV-XL, která startovala minulý čtvrtek. V pondělí startovala menší čínská raketa CZ-11 s několika družicemi.

5. února má odstartovat raketa Ariane 5 s dvěma družicemi HS4-SGS1 a GSAT-31.

Výročí

27. ledna 1929 (90 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.

29. ledna 1989 (30 let) byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu Marsu sonda Fobos 2. Ačkoli plány této mise zůstaly nenaplněny pro brzkou poruchu, alespoň stihla přinést nějaké fotografie měsíce Phobos.

31. ledna 1894 (125 let) se narodil vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.

3. února 1994 (25 let) odstartovala ke svému prvnímu letu japonská raketa H-II. Dnes je v aktivní službě její vylepšená verze H-IIA, která vynáší různé náklady k ISS nebo také kosmické sondy.

Výhled na příští týden 

  • čínský nový rok (5. 2.)
  • Výročí: Mariner 10 kolem Venuše, snímky
  • Výročí: Sir William Huggins
  • Výročí: 1. neupoutaná EVA, B. McCandless
  • Výročí: Stardust, start
  • Výročí: Mars 4 průlet kolem Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Raketa H-IIA, Fobos 2, Jindřich Zeman, Zdeněk Ceplecha, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »