Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2019

5. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 30. ledna 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2. 2019. Měsíc bude mezi poslední čtvrtí a novem. Nastanou pěkné ranní konjunkce planet Venuše a Jupiter s Měsícem. Nastane také ranní zákryt Saturnu Měsícem. Večer je vidět Mars a Uran. Nejjasnější kometou oblohy je 46P/Wirtanen, příslibem C/2018 Y1 (Iwamoto). Proběhl test motorů rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon. New Horizons přenesla na Zemi další detailní snímek planetky Ultima Thule. New Shepard testoval a nesl vědu. 90 let by se dožil Zdeněk Ceplecha, zakladatel bolidové sítě a 125 let astrofotograf Jindřich Zeman.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 27. ledna ve 22:10 SEČ. Bude viditelný v druhé polovině noci, ráno a dopoledne. K zajímavým setkáním s Venuší a Jupiterem dojde na přelomu ledna a února. Například 31. ledna bude Měsíc mezi oběma planetami. 2. února kolem 6:47 SEČ navíc za jeho tenký srpek zaleze planeta Saturn.

Planety:
Mars (0,9 mag) najdeme večer příjemně vysoko nad jihozápadem. Ani ne deset stupňů od něj už je také Uran (5,8 mag). Ráno kolem můžeme nejvýše pozorovat Jupiter (−1,9 mag) a Venuši (−4,3 mag) nad jihovýchodem, ovšem velmi nízko už se začne objevovat i Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se starý sluneční cyklus přihlásil opět na chvilku o slovo a ukázal nám jednu skupinu skvrn v oblasti AR2733. Ještě o víkendu narůstala její velikost. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen se stále vyskytuje vysoko na obloze v hlavě Velké medvědice. Už ji neuvidíme jinak, než tiredrem, ale stále je nejjasnější kometou oblohy (cca 8 mag). Nadějné vyhlídky má kometa C/2018 Y1 (Iwamoto), která je nyní v Panně a bude dobře vidět spíše nad ránem. Její jasnost roste k 9 mag. Z komet lehce slabších než 10 nebo 11 mag připomeňme 64P/Swift-Gehrels a 38P/Stephan-Oterma. Zajímavý ohon ukazuje slabší kometka 60P/Tsuchinshan.

Kosmonautika

Ve čtvrtek 24. ledna proběhl konečně statický zážeh rakety Falcon 9 i s lodí Crew Dragon na špici. SpaceX tím jasně deklaruje, že nově udělané tlakovací nádrže s héliem již nejsou nebezpečné a raketa může přijímat posádku i plně natankovaná. NASA si vyžádala 5 testů rakety v této konfiguraci (statických zážehů nebo letů), než poletí posádka. K dispozici je také video z přiklápění nástupní lávky pro posádku. Nepilotovaný let by mohl tedy proběhnout zhruba za měsíc.

Planetka 2014 MU69 „Ultima Thule“ ze vzdálenosti 6700 km kamerou MVIC sondy New Horizons během přibližovacího manévru na Nový rok 2019 Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Planetka 2014 MU69 „Ultima Thule“ ze vzdálenosti 6700 km kamerou MVIC sondy New Horizons během přibližovacího manévru na Nový rok 2019
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
New Horizons poslala ve dnech 18/19. ledna nový detailnější snímek planetky přezdívané Ultima Thule. Snímek byl pořízen ještě před průletem ze vzdálenosti 6700 km. Rozlišení na povrchu činí 135 metrů na pixel, protože jde o snímek kamery MVIC, která má nižší rozlišení, ale zase umí snímat v různých kanálech spektra. Na snímku jsou konečně vidět prohlubně, většinou kolem 700 metrů velké. Na menším laloku je pak prohlubeň velká kolem 7 km. Vědci stále neví s jistotou, zda jde o impaktní krátery, nebo mají prohlubně jiný původ, např. jako propady po uvolnění materiálu z nitra.

New Shepard má za sebou další úspěšný let. Na palubě lodi byly tentokrát experimenty pro NASA.

Curiosity na Marsu vyvrtala v prosinci již 19. otvor a v lednu vyfotografovala nádherné záběry svého okolí i sebe sama. NASA ještě zkouší volat Opportunity. Připravili k tomu speciální dávku příkazů, např. pro situaci, kdy by se vozítko probralo a nevědělo, kolik je hodin apod.

Indie testovala nový čtvrtý stupeň na raketě PSLV-XL, která startovala minulý čtvrtek. V pondělí startovala menší čínská raketa CZ-11 s několika družicemi.

5. února má odstartovat raketa Ariane 5 s dvěma družicemi HS4-SGS1 a GSAT-31.

Výročí

27. ledna 1929 (90 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.

29. ledna 1989 (30 let) byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu Marsu sonda Fobos 2. Ačkoli plány této mise zůstaly nenaplněny pro brzkou poruchu, alespoň stihla přinést nějaké fotografie měsíce Phobos.

31. ledna 1894 (125 let) se narodil vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.

3. února 1994 (25 let) odstartovala ke svému prvnímu letu japonská raketa H-II. Dnes je v aktivní službě její vylepšená verze H-IIA, která vynáší různé náklady k ISS nebo také kosmické sondy.

Výhled na příští týden 

  • čínský nový rok (5. 2.)
  • Výročí: Mariner 10 kolem Venuše, snímky
  • Výročí: Sir William Huggins
  • Výročí: 1. neupoutaná EVA, B. McCandless
  • Výročí: Stardust, start
  • Výročí: Mars 4 průlet kolem Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Raketa H-IIA, Fobos 2, Jindřich Zeman, Zdeněk Ceplecha, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »