Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2023

5. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 1. února 2023 v 18:00 SEČ

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 5. února v 19:28 SEČ. 3. února téměř úplňkový Měsíc zakryje hvězdu 76 Geminorum (5,3 mag). Ke vstupu za měsíční kotouč dojde kolem 19:26 SEČ.

Planety
Nejníže je za soumraku Venuše (−3,9 mag), ale díky vysokému jasu je dobře viditelná. O něco výše je vidět Jupiter (−2,2 mag) a ideální podmínky viditelnosti má planeta Mars (−0,4 mag), která vrcholí ve výšce přes 60° nad jihem před 20. hodinou.
Pokud chcete pozorovat na Jupiteru GRS, tedy Velkou červenou skvrnu, zkuste to třeba v pondělí 30. 1. kolem 20:20 SEČ, kdy prochází středem kotoučku. Další průchody budou 2. 2. v 17:50 a 4. 2. v 19:30. V pondělí 30. 1. ve 20:04 SEČ vstoupí na Jupiterův kotouček stín měsíce Europa a ve 20:28 skončí přechod tohoto měsíce. 31. 1. v 18:22 skončí zatmění Ganymedu. 1. 2. v 17:50 skončí zatmění Europy. 3. 2. ve 20:02 začne přechod měsíce Io. 4. 2. v 17:10 dojde k zákrytu měsíce Io. 5. 2. v 17:50 opustí kotouček Jupiteru stín Io.

Aktivita Slunce se dočasně snížila. Aktivní oblast s největší skvrnou zapadla. Silné erupce nenastaly, ukázaly se pouze pěkné protuberanční smyčky. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

kométa C/2022 E3 (ZTF) Autor: Ján Gajdoš
kométa C/2022 E3 (ZTF)
Autor: Ján Gajdoš
Kometa C/2022 E3 (ZTF) překročila hranici viditelnosti pouhým okem a při jasnosti atakující hranici 5 mag je slabě viditelná pouhým okem. Pozorování výrazně ulehčí velmi tmavá obloha a samozřejmě také malý dalekohled, například triedr. Krásná je ve velkých dalekohledech při použití malého zvětšení. Na fotografiích jsou dobře patrné dva klasické ohony směřující od Slunce (široký bílý prachový a delší a užší iontový modré barvy). Díky geometrii pohledu na kometu se v uplynulém týdnu vytvořil protichvost z částic prachu ležících podél dráhy komety. Ten se opět ohne a vytvoří s klasickým prachovým ohonem zase široký vějíř. Změny vzhledu komety dobře dokumentuje animace Gideona van Buitenena.

Nejjasnější kometou na obloze je 96P/Machholz, ale tato kometa, která nyní dosahuje jasnosti až 2 mag, se nachází úhlově velmi blízko Slunci. Na krátký čas ji však můžeme vidět na záběrech koronografů STEREO-A a SOHO LASCO C3 (bude zde od 29. ledna do 2. února). 

96P/Machholz 29. 1. 2023 v koronografu LASCO C3 Autor: NASA/ESA/SOHO
96P/Machholz 29. 1. 2023 v koronografu LASCO C3
Autor: NASA/ESA/SOHO

Kosmonautika

26. ledna proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 v rámci mise Starlink 5-2. Uvádí se, že vyneseno bylo 56 Starlinků a hmotnost nákladu činila 17400 kg, což by měl být hmotnostní rekord Falconu 9. První stupeň navíc opět dokázal přistát (již podeváté) na mořské přistávací plošině A Shortfall of Gravitas. Šlo již o pátý start Falconu 9 během ledna a šestý start SpaceX, protože jednou letěl i Falcon Heavy. Na neděli 29. ledna v 17:46 je navíc v plánu start dalšího Falconu 9 se Starlinky, mise 2-6 z kalifornského Vandenbergu, a 1. února má proběhnout start Falconu 9 s Floridy, mise Starlink 5-3.

26. ledna se povedl také start japonské rakety H-IIA. Ta úspěšně vynesla družici IGS Radar 7 pro vojenské účely.

SuperHeavy-Starship (B7+24) při testu WDR 23. 1. 2023 Autor: NASASpaceflight.com/Nic Ansuini
SuperHeavy-Starship (B7+24) při testu WDR 23. 1. 2023
Autor: NASASpaceflight.com/Nic Ansuini
V noci na 25. ledna zaznamenala úspěch také společnost Rocket Lab, jejíž raketa Electron úspěšně vynesla trojici družic Hawk Eye 360. Vzhledem k názvu mise Virginia is for Launch Lovers je jasné, že šlo o první start z nového kosmodromu v USA ve Virginii, protože další dvě startovní rampy se doposud využívaly pouze na Novém Zélandu.

SpaceX vyzkoušela v Texasu kompletní sestavu Superheavy-Starship a pozemní vybavení startovní rampy. 23. ledna proběhl test (Wet Dress Rehearsal) tankování kapalného metanu a kyslíku do obou stupňů této monstrózní sestavy rakety označené jako Booster 7 a lodi Ship 24. Starhip 24 byla následně snesena a odvezena pryč ze startovního komplexu. Zřejmě by tak měly následovat statické zážehy B7, která může zažehnout až 33 motorů.

Výročí

30. ledna 2013 (10 let) vypustila Jižní Korea úspěšně první orbitální verzi rakety Korea Space Launch Vehicle (KSLV), zvanou též Naro-1. Vypuštění se povedlo až na třetí pokus, předchozí v letech 2009 a 2010 nebyly úspěšné. Na orbitu vyslala zkušební družici Science and Technology Satellite 2C.

1. února 1958 (65 let) odstartovala pomocí rakety Juno-1 týmu von Brauna první americká družice Explorer 1. USA sice prohrály se Sovětským svazem, ale jejich družice přinesla i zajímavá vědecká data. Součástí zhruba 2 metry dlouhé družice byl mimo jiné Geigerův-Müllerův počítač pro měření kosmického záření. Díky němu byly kolem Země objeveny radiační pásy, dnes nazývané Van Allenovy. Jsou zde zachycovány nabité částice, které jsou jinak živým organismům velmi nebezpečné. Při kosmických letech k Měsíci a dál je pochopitelně dobré se vyhnout místům s největší koncentrací těchto částic.

1. února 2003 (20 let) došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia v atmosféře. Vzpomínka na toto nepříjemné výročí vždy ukazuje na to, že létání do vesmíru není zcela bezpečná záležitost, ale rozhodně to nemůže být důvod, aby to člověka zastavilo v cestě za poznáním.

5. února 1843 (180 let) byla objevena tzv. Velká (březnová) kometa 1843. Šlo o typického „sungrazera“, tedy kometu, která se dostala velmi blízko slunečnímu povrchu a doslova jej „olízla“. Takové komety obvykle u Slunce zaniknou, ale předtím mohou hodně rychle zjasnit. Velké kusy původně zřejmě obří komety pak u Slunce zjasní natolik, že jsou vidět i ve dne. Velká březnová kometa 1843 byla na konci února vidět ve dne u Slunce a na začátku března vyvinula dlouhý, na konci jakoby rozdvojený ohon délky nejméně 40° a byla nádherně viditelná z jižní polokoule.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Thomas David Anderson, jasné novy
  • výročí: Falcon Heavy Demo (auto Tesla)
  • výročí: Jules Verne

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa 1843, Raketoplán Columbia, Naro-1, Explorer 1, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »