Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2025

5. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 29. ledna 2025 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2025. Měsíc bude v novu. Večer je možné vidět šest planet, z toho trojice Venuše, Jupiter a Mars jasně dominuje na první pohled, a pak už je vidět okem jen Saturn. Aktivita Slunce je nízká a možná neuvidíme skoro žádné skvrny. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) se rozpadla, ale stala se ozdobou oblohy na jižní polokouli. Český projekt Czsky.cz nyní plnohodnotným online planetáriem. Sondy mířící k Měsíci jsou zatím na oběžné dráze Země, ale už poskytují zajímavá data. 29. ledna připomeneme 90 let od narození významného českého astronoma Luboše Kohoutka.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 29. 1. 2025 ve 13:36 SEČ. Ve čtvrtek a v pátek 30. a 31. ledna doplní planety nad jihozápadním obzorem.

Planety v lednu 2025, fotografováno 17. 1. přes N150/1200 kamerou QHY5III-224C s ADC. Autor: David Šmehil
Planety v lednu 2025, fotografováno 17. 1. přes N150/1200 kamerou QHY5III-224C s ADC.
Autor: David Šmehil
Planety
Merkur je nepozorovatelný a blíží se do horní konjunkce se Sluncem. Nejníže nad jihozápadem je slabší, ale stále ještě okem viditelná planeta Saturn (1,1 mag). Hned vedle jen o něco výše je velmi jasná Venuše (–4,8 mag), dosahující právě maximálního jasu. A trojúhelník planet zde doplňuje ještě Neptun (7,9 mag). Druhou nejvýraznější planetou je vysoko nad jihem Jupiter (–2,5 mag) a poblíž, asi 15 stupňů západně od něj ještě Uran (5,7 mag). A zbývá nám ještě výrazný Mars (–1,1 mag) v Blížencích nad východem.

Aktivita Slunce je nízká a koncem týdne nám i ubylo velkých skvrn. Nyní může nastat vzácná situace, kdy v době maxima aktivity uvidíme jen minimum skvrn. Klid rozbilo několik středně silných erupcí v první polovině týdne, nic zásadního to ale nepřineslo. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) se opravdu úplně rozpadla a její trosky vytvořily mnoho ohonů, které se staly krásnou ozdobou jižní oblohy. Na snímcích připomíná kometu West z roku 1976, tehdy viditelnou i od nás na ranní obloze. Nejhezčí snímky zřejmě pořídili Martin Mašek a Jakub Kuřák vzdáleně ovládaným dalekohledem Fyzikálního ústavu AV ČR FRAM v Chile, jak dokládá i Astronomický snímek dne NASA z neděle 26. ledna.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 22. ledna 2025 na snímku z robotické observatoře FRAM poblíž Paranalu v Chile. Fotografie se stala Astronomickým snímkem NASA dne 26. ledna 2025. Autor: Martin Mašek (FZU, Czech Academy of Sciences) & Jakub Kuřák
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 22. ledna 2025 na snímku z robotické observatoře FRAM poblíž Paranalu v Chile. Fotografie se stala Astronomickým snímkem NASA dne 26. ledna 2025.
Autor: Martin Mašek (FZU, Czech Academy of Sciences) & Jakub Kuřák

Mimořádný projekt online katalogů objektů a mapy pro pozorovatele CzSkY.cz se nyní stává plnohodnotným online planetáriem, když byla k už tak bohaté nabídce funkcí přidána možnost nastavené času nebo azimutálního zobrazení. 

Kosmonautika a sondy

K Měsíci míří dvě sondy, které startovaly 15. ledna na raketě Falcon 9. Firefly Aerospace informovala o průběhu mise Blue Ghost, kde po dalším zážehu se sonda dostala na protáhlou dráhu kolem Země a pořídila krásný snímek „modré planety“. Druhá sonda Hakuto-R japonské firmy ispace je také v pořádku na oběžné dráze Země. Tato mise je náhradou za první pokus stejnojmenné sondy, která v roce 2023 zkusila na Měsíci přistát, ale v závěrečné fázi sestupu počítač špatně vyhodnotil data a motor vypnutý asi 50 metrů nad povrchem vedl k zřícení sondy na povrch.

Země ze sondy Blue Ghost poté, co dalším zážehem motorů zvýšila apogeum své dráhy, než se vydá k Měsíci Autor: Firefly Aerospace
Země ze sondy Blue Ghost poté, co dalším zážehem motorů zvýšila apogeum své dráhy, než se vydá k Měsíci
Autor: Firefly Aerospace

29. ledna se na dráhu přechodovou ke geostacionární mají dostat španělská družice Spainsat-NG I pomocí rakety Falcon 9 a indická NVS-02 pomocí indické rakety GSLV Mk2.

30. ledna má Sunita Williams a Butch Wilmore vystoupit do volného kosmu z ISS a provést další sérii oprav. Jejich prodloužená mise vlivem nespolehlivosti jejich kosmické lodi Boeing Starliner se tak docela hodí díky jejich zkušenostem s pobyty na ISS a výstupy do volného kosmu.

Výročí

29. ledna 1880 (145 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.

29. ledna 1935 (90 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety C/1973 E1, Luboš Kohoutek. Po okupaci Československa se v roce 1970 rozhodl zůstat v Hamburku a právě zde objevil svou nejslavnější kometu. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, mimo jiné jako první Čech i na ESO La Silla v Chile. Publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce a Marsu 9. 2.
  • Výročí: Friedrich A. T. Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Philibert Jacques Melotte, C/1973 E1 (Kohoutek), Luboš Kohoutek, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »